Nárok na cenové zvýhodnění telekomunikačních služeb mají od ledna kromě lidí se zdravotním postižením také lidé s nízkými příjmy. Měsíčně mohou získat státní příspěvek ve výši až 200 korun. Slevu mohou čerpat nejen na mobilní služby včetně těch předplacených, ale i na služby pevných sítí a nově i pevný internet. Zažádat o ni mohou jak jednotlivci, jejichž příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, tak domácnosti o více členech, pokud je součet příjmů všech jejich členů za uplynulé kalendářní čtvrtletí nižší než 2,15násobek životního minima v ní žijících lidí.
Na prodejně musí zákazník žádající o státní příspěvek na telekomunikační služby vyjma předložení občanského průkazu také předat čestné prohlášení o splnění zákonných podmínek pro získání zvláštních cen. Musí tak činit opakovaně, čestné prohlášení platí totiž vždy jen do konce kalendářního čtvrtletí.
Nově se však nárok na levnější volání pro sociálně slabé občany má odvíjet od toho, zda žadatel o tuto slevu pobírá příspěvek na živobytí. Nízké příjmy tak již nebude možné prokazovat pouze čestným prohlášením. S touto změnou počítá novela zákona o elektronických komunikacích, kterou v pátek 21. dubna schválila Sněmovna.
Poslanci v ní současně zpřísnili povinnosti mobilních operátorů týkající se bezpečnosti sítí. Vložili do ní přísnější opatření proti rozesílání nevyžádané elektronické pošty, takzvaného spamu, a zpřesnili opatření proti zlomyslnému volání na tísňové linky. Do novely vložili také změny vysílacího zákona, které mají usnadnit rozvoj digitálního rozhlasového vysílání v systému DAB+. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Změna v poskytování slevy se týká takzvaného institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby, tedy slevy z tarifu pro lidi s nízkými příjmy. Současné vládní nařízení stanoví, že maximální ztráta operátora na jednoho člověka činí nejvýše 200 korun včetně daně z přidané hodnoty. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) v pátek před poslanci řekl, že změna nároku na slevu má zlepšit kontrolu a minimalizovat hrozbu zneužívání tohoto institutu.
Sněmovna neschválila návrh Patrika Nachera (ANO), aby se sleva zvýšila z nynějších 200 na 300 korun. Nesouhlasil s tím hospodářský výbor ani ministr Síkela. Neuspěl ani návrh Marka Nováka (ANO), aby se správa tohoto institutu přesunula z ministerstva průmyslu pod ministerstvo práce.
Novela má přinést úsporu ve státním rozpočtu
Současný zákon odvíjí definici člověka s nízkými příjmy od hranice 2,15násobku životního minima. Podle vlády však existuje riziko zneužití tohoto institutu v případech, kdy žadatel vyplní čestné prohlášení, ale nedá se zkontrolovat, zda bylo oprávněné.
Vláda si od novely slibuje úspory ve státním rozpočtu v rozsahu 240 milionů korun. Pokud si všichni oprávnění zažádají o zvláštní ceny, bude zapotřebí na úhradu ztrát poskytovatelů hlasových a datových služeb asi 360 milionů korun.
Sněmovna na návrh hospodářského výboru rozšířila některé již existující povinnosti operátorů. Bezpečnost a celistvost své komunikační sítě budou muset zabezpečovat nejen za krizového stavu, jak stanoví již nyní platný zákon, ale nově také již při nebezpečí vzniku krizové situace. Zobecňuje se zákaz použít adresu elektronické pošty pro odeslání nevyžádané zprávy bez souhlasu držitele této adresy. Změna reaguje na to, že v některých případech spamové pošty se adresa odesílatele a příjemce shoduje.
Sněmovna na návrh Ondřeje Lochmana (STAN) upravila v souvislosti s digitalizací rozhlasového vysílání problematiku takzvaných dokrývacích kmitočtů, které zpravidla pokrývají okrajová území. Jak již dřív uvedl, cílem jeho návrhu je umožnit provozování dostatečného počtu programů jedním provozovatelem a umožnit kromě provozování nových programů i zapojení dosavadní analogové sítě.
„Dokrývacích kmitočtů, které by se transformovaly do transformačních licencí, je přitom velké množství. Jejich význam v rámci rozhlasové sítě je však marginální. Aby provozovatelé měli zájem je transformovat, je nutné, aby tento proces byl pro ně ekonomicky přijatelný,“ uvedl ve zdůvodnění svého návrhu. Chce umožnit transformaci dokrývacích licencí na transformační licenci a jejich následné sloučení.
Skupina poslanců v čele s Jiřím Havránkem (ODS) navrhla změnu, která podle něj koordinuje výstavbu sítí v rámci vznikající digitální technické mapy. Jak popsal, má to ulehčit výstavbu sítí hlavně na venkově a omezit rozkopané chodníky nebo silnice. Navrhuje zřízení evidence připravovaných staveb infrastruktury, do které budou budoucí stavebníci zapisovat základní údaje o připravované stavbě infrastruktury financované zcela nebo zčásti z veřejných peněz.
