zavřít
1 / 53
náhledy
Znají ji především příznivci zlatavého moku a fanoušci fotbalu. Zapsala se však i do dějin české kinematografie a také českého loutkářství. Na západočeskou metropoli, kterou návštěvníci její dominanty mají jako na dlani, jsme s Vodafonem pohlédli z neobvyklého místa. Podobný výhled včetně toho na katedrálu svatého Bartoloměje si může užít kdokoliv.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Základnová stanice Vodafonu, která vykrývá plzeňské centrum, se nachází na střeše hotelu Central na náměstí Republiky. Přístup na střechu má i veřejnost, nachází se zde totiž kavárna.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Hosté tak sedí prakticky přímo u jedné z antén Vodafonu. Umístěné jsou na vnějším plášti budovy, vzhledem k lokalitě musí tato základnová stanice splňovat přísné nároky památkářů. Vysílač Vodafonu zde funguje více než 20 let.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Operátor z tohoto místa pokrývá tradičně tři sektory. Dvě antény míří na přilehlé náměstí Republiky, tedy severovýchodním a jihovýchodním směrem…
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
…třetí pak západním směrem, tedy ve směru k Palackého náměstí. Vyzařovací azimuty (úhly měřené ve stupních od severu ve směru hodinových ručiček) antén, které vysílají v pásmech 900/1 800/2 100 MHz, jsou 30°,130° a 250°.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Vysílací rádia
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Mikrovlnná anténa
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„V centru Plzně není obecně jednoduché najít souběžně shodu s majiteli objektů a zároveň s památkáři. Chceme i v budoucnu mít v centru pokrytí, které uspokojí rostoucí potřeby zákazníků,“ informoval Vodafone.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Před výhledy na plzeňské dominanty ještě pohled na technologie operátora, které jsou umístěné v outdoorové skříni na veřejnosti nepřístupné části střechy. Součástí jsou i záložní akumulátory k vykrytí krátkodobých výpadků dodávek elektrické energie.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Vodárenská věž Plzeňského Prazdroje. 25,5 metru vysoká věž s 7,8 metru vysokou železnou kupolí krytou měděným plechem a vyhlídkovou lucernou byla vystavěna v letech 1905 až 1907 na nejvyšším místě areálu. Důvod je nasnadě: schopnost zásobovat provozy vodou samospádem. Plně funkční byla až do roku 2005, o tři roky později byla zapsána na seznam nemovitých kulturních památek.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Výpravní budova plzeňského hlavního nádraží byla vystavěna v letech 1905 až 1908 podle návrhu architekta Rudolfa Štecha. Při spojeneckém bombardování před 80 lety byla těžce poškozena, kupole se výbuchem nadzvedla a o 15 centimetrů se posunula, budově hrozila demolice. Skupina mostařů ze Škodových závodů však dokázala kupoli vrátit na původní místo a budova byla opravena do původní podoby. Od května 2000 jde o kulturní památku, o rok později se výpravní budova dočkala celkové rekonstrukce.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Nástavby s hodinami, které jsou zakončené otevřenými železobetonovými věžičkami ve tvaru koruny, patří k takzvanému Mrakodrapu. Tedy svého času nejvyššímu plzeňskému činžovnímu domu. Tato dominanta z roku 1924 se nachází na rohu ulic Prokopova, Americká a Anglické nábřeží. Od roku 1994 je tato stavba sestávající se ze souboru tří domů kulturní památkou.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
V popředí je věž nárožního domu U zlatého kolečka na rohu ulic Zbrojnická a Františkánská, za ní se tyčí věž kostela Nanebevzetí Panny Marie. Mezi nimi je patrná věž kostela Panny Marie Růžencové, na kopci vzadu je rozpoznatelná zřícenina hradu Radyně.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Ještě jednou zřetelněji věž kostela Panny Marie Růžencové (vlevo)
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Dvojice 45 metrů vysokých věží Velké synagogy, která byla postavena v letech 1888 až 1892 v novorománském slohu. Jde o třetí největší synagogu na světě, druhou největší v Evropě (největší je v maďarské Budapešti) a největší českou.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Detail výzdoby plzeňské synagogy, která je od roku 1992 kulturní památkou. O tři roky později byla zahájena dva roky trvající rekonstrukce. Ta poslední proběhla v letech 2019 až 2022.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Sestava kvádrů na snímku (budova s šedým a červeným opláštěním) je Nová scéna Divadla Josefa Kajetána Tyla.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Budova s prosklenou fasádou je sídlem plzeňské pobočky Českého telekomunikačního úřadu. Nad ní se tyčí hodinová věž blízké farnosti Evangelické církve metodistické.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Věžička památkově chráněného činžovního domu na rohu ulic Sedláčkova a Solní. Pokud se u něj vyskytnete, určitě pohlédněte vzhůru – fasádu tohoto nárožního domu totiž zdobí sgrafitový cyklus Řemesla z roku 1894 od Mikoláše Alše.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Budova regionálního sídla Komerční banky vyrostla na přelomu 70. a 80. let minulého století na místě někdejšího Německého divadla uzavřeného v 60. letech 20. století. Původně šlo o budovu krajského ředitelství tehdejší Státní banky Československé. V roce 2013 proběhla komplexní rekonstrukce, která se dotkla zejména vnějšího pláště.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Pohled na další z řady základnových stanic Vodafonu v Plzni.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Divadlo Josefa Kajetána Tyla. Novorenesanční budova byla postavena v roce 1902, jejím projektantem byl architekt Antonín Balšánek, autor například Obecního domu v Praze.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
63 metrů vysoké věže kostela svatého Jana Nepomuckého, jehož stavba probíhala v letech 1910 až 1911. V roce 2005 prošel kostel kompletní opravou
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Areál někdejších Škodových závodů, tedy plzeňského hutního a strojírenského koncernu
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Zlatá cibulka na komíně avantgardního multikulturního centra Buena Vista Club
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Štít secesního činžovního domu na rohu ulic Riegrova a Sedláčkova
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Střecha hlavní budovy Západočeského muzea v Plzni. Stavba novorenesanční budovy byla zahájena v roce 1895, zcela dokončena byla o čtyři roky později. V 90. letech minulého století prošla budova kompletní rekonstrukcí.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Podobných štítů činžovních domů lze ze střechy plzeňského hotelu Central spatřit nespočet. Poznáte, kde se nachází tento?
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Soubor měšťanských domů na hlavním plzeňském náměstí…
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
…náměstí Republiky, jehož dominantou je gotická trojlodní katedrála svatého Bartoloměje.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Stavba katedrály započala po roce 1342 a její 102,26 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku. Vede na ni 299 schodů, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 62 metrů nad zemí.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Detail na jeden z ciferníků hodin nacházejících se nad lomenými okny, která jsou v úrovni zvonové stolice.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Na náměstí Republiky se nachází také lavička Spejbla a Hurvínka, jedno ze dvou plzeňských bronzových sousoší věnovaných této dvojici, která se zapsala do dějin českého loutkářství. Právě zde, v plzeňské dílně Karla Noska se totiž na konci roku 1919 zrodila loutka Spejbla. Vyřezána byla podle návrhu Josefa Skupy. Jevištního partnera, syna Hurvínka, pak Spejbl dostal až v roce 1926. První sousoší se nachází v nedalekých Šafaříkových sadech.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
V severozápadním koutě náměstí se nachází památkově chráněný mariánský sloup v barokním slohu.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Roku 1681 jej dala vztyčit městská rada jako poděkování za skončení morové epidemie. Jedna ze soch umístěných na druhé etáži vyobrazuje také patrona města, apoštola svatého Bartoloměje.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Na jeho vrcholu se nachází volná replika gotické Plzeňské Madony.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Dominantní stavbou souboru budov v severní části náměstí je renesanční plzeňská radnice, která je národní kulturní památkou a sídlí v ní magistrát města. S radnicí je spojen Císařský (druhý zleva) a Pechátovský dům.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Fasádu budovy radnice zdobí sgrafitová výzdoba, která vyobrazuje Jana Lucemburského, Václava II. Rudolfa II., válku a mír, právo, spravedlnost, pravdu a plzeňský znak.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Detail na radniční hodiny
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Střecha plzeňské radnice s věžičkou
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Plzeňská radnice
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Plzeňská radnice
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Štít nárožního činžovního domu U zlatého růžence
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Nový univerzitní kampus Lékařské fakulty Univerzity Karlovy u Fakultní nemocnice Plzeň
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Pavlovův pavilon. Jde o bývalou školní budovu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která byla v roce 1994 prohlášena za kulturní památku.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Business Centre Bohemia alias Bohemka je administrativní výšková budova postavená v 60. letech minulého století jako sídlo společnosti Hutní projekt Plzeň.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Fischerova vila z roku 1886, která navazuje na Kulturní dům Peklo. Jeho název odkazuje na bývalý dělnický hostinec, na jehož místě byl v roce 1894 zbudován nový sál.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Detail sgrafity štítu jednoho z nejvýznamnějších měšťanských domů v Plzni, v němž v současnosti sídlí Muzeum loutek, pobočka Západočeského muzea. Dům je kulturní památkou.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Štít sousedního domu středověkého původu s freskou Nejsvětější Trojice
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Soubor činžovních domů na východní straně náměstí Republiky
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Pohled směrem na stadion fotbalového klubu Viktoria Plzeň. Na kopci vzadu je zřetelná 25 metrů vysoká rozhledna na zalesněném vrchu Chlum.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Celkový pohled na plzeňské náměstí Republiky. Právě zde se před téměř 40 lety odehrála scéna, která západočeskou metropoli zapsala do dějin české kinematografie: po prohrané sázce se po něm nahý proběhl puberťák Jirka Horáček. V kultovním filmu Jaroslava Soukupa Discopříběh ho ztvárnil Rudolf Hrušínský nejmladší.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Kostel Krista dobrého Pastýře. Jde o kostel Církve československé husitské s navazující budovou fary postavený v 60. až 70. letech 19. století.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
