Tuzemští operátoři mají podle § 97 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích (zákon č. 127/2005 Sb) povinnost uchovávat po dobu šesti měsíců provozní a lokalizační údaje. Tedy data o způsobu, místu a délce komunikace. Současně mají povinnost tato data bezodkladně poskytnout orgánům, které k nim mají ze zákona přístup. A zdaleka nejde jen o ty činné v trestním řízení či Policii ČR.
Vyžádat si je od operátorů může i Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství či Česká národní banka, která je využívá pro účely potírání přestupků na úseku ochrany kapitálových trhů. Nicméně novela zákona o elektronických komunikacích, která čeká na projednání v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 1084, tento seznam nadále rozšiřuje. O stejné privilegium totiž usiluje i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). A nemusí být jediným.
Podle portálu digitalnisvobody.cz, který bojuje proti plošnému sběru provozních a lokalizačních údajů, totiž o stejném oprávnění uvažuje ministerstvo zdravotnictví pro hygienickou službu. Pravděpodobně v souvislosti s bojem proti šíření koronavirové pandemie. Rozšiřujícím se oprávněním pro další subjekty se podle portálu potvrzuje, že shromažďování dat k nějakému účelu vede k dalším nápadům, jak je využívat, přestože to nemá s původním účelem nic společného.
Účinnější nástroj pro boj s kartely, vysvětluje ÚOHS
Požadavek přístupu k datům operátorů antimonopolní úřad vysvětluje bojem proti kartelům. V důvodové zprávě poukazuje na to, že nejzávažnější praktiky bývají pečlivě utajovány a jejich odhalení a prokázání je velmi náročné.
„To platí zejména pro soutěžiteli uzavírané kartelové dohody (zakázané dohody o určení ceny, rozdělení trhu, bid rigging apod.), které představují porušení § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, nebo článku 101 Smlouvy o fungování EU,“ vysvětluje antimonopolní úřad s tím, že při jejich vyšetřování potřebuje prokázat i existenci předchozích kontaktů mezi soutěžiteli.
Právě v tom by měly úřadu pomoci data operátorů. Podotýká totiž, že jen málokdo si o takových schůzkách vede písemné záznamy a na případné odposlechy není prý vybaven. Klíčové postavy nicméně i při osobních schůzkách mají při sobě v zásadě mobilní telefon.
„Pro prokázání jejich obecného kontaktu má pro ÚOHS velký význam i zjišťování polohy těchto zařízení v čase,“ vysvětluje v důvodové zprávě s tím, že často se při odhalování nedovolených protisoutěžních praktik setkává s mařením vyšetřování. Zaměstnanci šetřených subjektů tato zařízení znepřístupňují, zatajují či poškozují.
„Dost často se nám stává, že jednatelé nejsou, ztrácejí telefony nebo dostáváme upozornění na to, že dochází k nějaké komunikaci mezi podniky. Jediný způsob, jak to ověřit, je pouze prostřednictvím telefonů,“ vysvětlil loni v březnu pro Radiožurnál první místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom.
Přístup k datům jen na základě soudního souhlasu
Úřad si od včlenění oprávnění do zákona, které označil za vhodné a potřebné, slibuje, že mu data operátorů v odůvodněných případech pomohou díky možnosti ověření, kde se v průběhu inspekce nacházel třeba mobilní telefon, prokázat porušení povinnosti spolupracovat a její maření. Tedy že mu pomohou k odhalování protisoutěžního jednání a následně k řádnému vedení správních řízení.
Na patřičná data by měl úřad zákonné právo pouze na základě soudního souhlasu. Ročně má jít o jednotky případů. „Maximálně však cca deset případů do roka,“ upřesnil ÚOHS ve zprávě. Mimo jiné ujišťuje, že shromážděné údaje nebudou jakkoli negativně použitelné vůči konkrétní fyzické osobě.
„ÚOHS tak sice bude žádat lokalizační údaje služebních mobilních zařízení fyzických osob, které jednají za, či jsou zaměstnanci, daného soutěžitele (právnické osoby), a které využívají tato telekomunikační zařízení v rámci svých pracovních povinností, nicméně na jejich základě bude prokazovat výhradně a pouze porušení povinnosti soutěžitelů vyplývajících ze zákona o ochraně hospodářské soutěže,“ upřesnil podrobnosti svého požadavku.
Úřad bude kvůli svému požadavku pod palbou dotazů
Poslanec Pirátů a trutnovský zastupitel Martin Jiránek nicméně v souvislosti se snahou antimonopolního úřadu získat stejná „privilegia“, jako má třeba Policie ČR či Bezpečnostní informační služba, vyjádřil začátkem ledna pochybnosti.
„Osobně mám s tímto návrhem dost problém. Na dalším jednání přímo s ÚOHS budeme pokládat hodně otázek, protože o potřebě této úpravy, když to napíšu politicky, nejsem vůbec přesvědčen,“ uvedl na Facebooku po jím svolaném online jednání Podvýboru pro telekomunikace.
Změna iniciovaná antimonopolním úřadem se zajídá i telekomunikační sekci Asociace kritické infrastruktury ČR. Její členové se domnívají, že přístup k datům operátorů by ÚOHS získat neměl. Současný okruh subjektů totiž podle nich může tuto pravomoc využít pouze pro určité účely sledující silný veřejný zájem, jako jsou ochrana bezpečností a zdraví obyvatel či ekonomické zájmy státu.
„Poskytnutím stejné pravomoci ÚOHS pro účely správního trestání by vznikl nebezpečný precedent prolamování a využívaní citlivých telekomunikačních dat v běžném správním řízení,“ informuje asociace s varováním, že přístup k datům operátorů by pak mohly následně vyžadovat i další orgány veřejné správy.
Za problematický považuje i fakt, že navrhovaná pravomoc ÚOHS se vztahuje na vyšetřování všech přestupků proti zákonu o ochraně hospodářské soutěže. „Nikoli jen například na kartelové dohody související s veřejnými zakázkami a tedy s dopadem na veřejné rozpočty,“ podotkla.
Mimo jiné upozorňuje, že navrhovaná úprava navíc nepřiměřeně zasahuje do základního práva na soukromí zástupců šetřených podniků. Může jít totiž i o řadové zaměstnance. Poukazuje přitom na fakt, že rozdíl mezi pracovním a soukromým telefonem se dnes již běžně stírá. Domnívá se proto, že navrhovaná úprava zákona o elektronických komunikacích může být v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
„ÚOHS již má k dispozici silné vyšetřovací nástroje v podobě místního šetření (kde může zajistit např. záznamy z kalendářů) či programu shovívavosti (na základě nějž mu může důkazy poskytnout jedna ze stran kartelové dohody),“ vysvětluje asociace s tím, že další rozšiřování okruhu subjektů majících přístup k datům operátorů je nepřípustné.
