Do 30. června 1996 většina obyvatel České republiky komunikovala postaru. Poslat dopis s osobní zprávou nebylo nic zvláštního, koresponďák znal každý a z dovolené se posílaly pohledy. Doma už sice měl telefon skoro každý, kdo ho chtěl, ne jako za socialismu, kdy se klidně čekalo na telefonní přípojku dekádu. Ale pevná linka má svá pravidla. Buď u ní jsem, nebo jako bych telefon neměl. V terénu se dalo volat z telefonní budky.
Život měl jiné tempo. Zhruba jsme znali denní program známých, když jsme s nimi chtěli mluvit, často nezbývalo, než za nimi zajet. I když to mohla být zbytečná cesta. Doba bez spojení se nepočítala na minuty jako dnes, ale na hodiny a klidně dny i týdny.
A pak se to stalo. Náš život se změnil. Samozřejmě ne každému a ne hned. Ale trend se nezadržitelně proměnil a další technologické skoky k tomu později přispěly.
1. července 1996 totiž Eurotel spustil novou mobilní síť standardu GSM. Pokud nevíte, co je to GSM, tak to je standard mobilní telefonie, který používáme doteď, ač mu pomalu zvoní umíráček. A pokud nevíte, co to byl Eurotel, tak to je dnešní operátor O2. Znalejší pamětníci jistě namítnou, že dávno před 1. červencem v České republice, respektive v Československu mobilní síť fungovala. A mají pravdu. Byla to síť standardu NMT a nebylo to nic lidového.
Jestliže do prvního července 1996 se platilo v síti NMT za minutu hovoru běžně 10 korun a platilo se i za příchozí minutu stejnou sumu, tak po tomto datu ceny klesly i na méně než polovinu a za příchozí hovor se už nikdy neplatilo. Nemluvě o dalších službách, které GSM standard mohl nabídnout. Síť NMT žila dál, ale postupně se z ní stala budgetová záležitost se stále menším významem. Ukončena pak byla začátkem července 2006.
Pro boháčeV roce 1991 spuštěná síť Eurotel nebyl nic pro běžného občana. Aktivace zpočátku (ceny v roce 1996 byly už nižší) stála téměř 30 000 korun, telefon spíš ještě víc a ty levnější byly obří kufříkové krabice s výdrží, která se počítala v pohotovostním režimu na hodiny a při hovoru na minuty. Tarif se 150 minutami stál 3 000 korun, tedy jen o málo méně, než kolik byl tehdy průměrný plat. A minuta hovoru zpočátku stála dokonce 15 korun. |
Takže ještě jednou, do dnešního dne před třiceti lety nebyl mobil pro běžného občana dostupný, po tomto datu ano. Ač sportovně přiznejme, že hned to první léto to tak ještě úplně neplatilo. První nabídky rozhodně nebyly lidové, ale už to bylo snesitelné. A ještě do konce roku přišla konkurence a mobil se pomalu a jistě stal naprosto běžným doplňkem našich životů.
Naděje na dostupné mobilní služby
Start GSM sítě Eurotelu byl tehdy velmi očekávaný, ta technologická změna z analogové na digitální mobilní síť slibovala zhmotnělou představu očekávaného milénia – roku 2000. Prostě zářná budoucnost. Souviselo to i s internetem v plenkách, prakticky mobil byl od poloviny roku 1996 o něco dostupnější než internet. Na kterém toho navíc moc nebylo a připojení bylo pomalé. Ostatně, třeba digitalizace obrázků rozhodně nebyla běžnou domácí zábavou. A seznamovací inzeráty se ještě drahně let dávaly víc do časopisů a novin než na internet.
A na kolik tedy vyšel mobil v nové GSM síti? Hned po startu v červenci stála aktivace 3 000 korun (dnes nepředstavitelná myšlenka, ale ano, tehdy se platilo za to, že vám operátor přidělí číslo a dá SIM). Standardní výše tohoto poplatku pak byla 5 000 korun. Základní tarif bez volných minut vyšel na necelých 700 korun, takže opět z dnešního pohledu něco neuvěřitelného. Za tisícovku pak byl tarif s 30 volnými minutami. Nejlevnější telefon stál zhruba 13 000 korun. To v podstatě nebylo moc odlišné od tehdejší nabídky NMT sítě.
První Čechoslováci, kteří chtěli volat z mobilu, museli být boháči |
Ne, levné to nebylo, ale ta naděje na dostupné služby byla hmatatelná. V červenci 1996 měl Eurotel ve starší NMT síti asi 45 000 uživatelů. A nějak výrazně a zásadně, tedy řádově, to zvýšit ani nešlo. Naopak GSM síť slibovala poměrně rychle možnost růstu na stovky tisíc zákazníků. A jak jistě každý ví, čím víc, tím levněji. Zkušenosti ze zahraničí, kde se GSM sítě začaly objevovat o pár let dříve, dávaly naději, že ceny budou rychle klesat.
Dostupnost mobilní telefonie pomohly snížit dotované telefony, z počátku za několik tisíc, po startu konkurence i jen za tisícovku. Dolů šly i ceny tarifů, i když zrovna u Eurotelu to moc rychlé zlevňování nebylo. Přišly předplacené služby a s nimi předplacené sady, kdy si mobil mohla dovolit i mládež. Ani ne na volání, ale na SMS. Internet v mobilu byl daleko, ten se běžně začal do telefonů dostávat až tak o 15 let později, v opravdu mobilní podobě spíš o 20 let později.
On tedy byl dostupný prakticky od roku 1997, aktivace byla za tisícovku, měsíčně se platilo 200 korun a datové přenosy se účtovaly jako hovorné. Pro běžného občana to bylo něco podobného jako představa, že za dva roky si dojede na Ruzyni a nastoupí na raketoplán a dovolenou prožije minimálně na Měsíci.
První globální standard a fenomén SMS
GSM síť přinesla jednu podstatnou inovaci, která byla dlouho drahá. Roaming v NMT sítích běžně nebyl dostupný. GSM standard byl globální a opravdu to začalo fungovat. Ano, dlouho trvalo, než některé asijské státy nebo američtí operátoři pochopili, že jimi používané standardy nemají budoucnost, ale nakonec se stalo to, že se svým mobilem můžeme jet na druhou stranu světa a volat a psát a být na internetu… Po Evropě v ceně tarifu, mimo ni pak záleží na okolnostech, zda dostupně, nebo za velké peníze. Ale prostě to běžně jde a dá se to řešit (cestovatelské eSIM).
SMS byla další přelomová služba standardu GSM. Krátké zprávy, původně často opravdu omezené na 160 znaků, se staly fenoménem. S ohledem na ceny dalších služeb je zákazníci velmi rychle adaptovaly, a to až natolik, že se konalo mistrovství ČR v psaní SMS. Pokud vám to dnes připadá praštěné, tak si zajděte za prarodiči nebo do prodejny a zkuste si naklikat SMS na tlačítkovém telefonu. Ne, tam opravdu není QWERTY klávesnice.
Takový iPhone své doby. Před 30 lety Češi kupovali tento GSM telefon |
A důsledek této revoluční změny? Žijeme jiné životy než tehdy a mobily jsou jedním z hlavních hybatelů této změny. Spolu s internetem, který v podstatě v moderní době smartphonů dostaly do každé kapsy. Mobily svět demokratizovaly. Mnoho lidí v zemích třetího světa si počítač a k tomu potřebné vybavení nemůže dovolit. Ale mobil ano a přes něj i přístup na internet.
Samozřejmě jsou zde i negativa. Žijeme online, všechno musíme vědět okamžitě a svůj názor může veřejně publikovat kdokoliv. To logicky vede k záplavě informačního odpadu, který však formuje naše životy. Tak si vyberte, jestli mobilům poděkujete, nebo je ve skrytu duše už dávno nenávidíte.
