Do dostihové rodiny Andrésů přibyl další výrazný záznam. Před patnácti lety vyhrál její manžel Dušan s bělkou Sixteen Velkou pardubickou, dosáhl také na titul dostihového šampiona v rovinových dostizích. Nyní se podobný majstrštyk povedl jeho ženě Jiřině.
Čtyřicetiletá žokejka posbírala během letošní dostihové sezony 28 vítězství.
„Že se to letos povedlo? Nevím, nic nedělám jinak. Působiště jsem nezměnila, pořád si nevolám o koně do dostihů. Asi jsem letos měla větší štěstí,“ přemítá subtilní žokejka.
Celý magazín |
Vaše vítězství je o to cennější, že jste vítězila na koních, kteří nebyli adepty na přední umístění.
Pravdou je, že jsem nejezdila úplné favority. Ale už když jsem na některých seděla, cítila jsem, že to v tom koni je. Mně pomáhá empatie. Snažím se jak v tréninku, když jezdím naše koně, tak v dostihu přijít na to, jak to udělat, aby dostih toho koně bavil.
Jak to děláte? Každý kůň je přece jiný.
Pořád se snažím přijít na to, co by kterému koni sedlo, a mám pak velkou radost, když dostanu koně, který třeba dosud nezaběhl a najednou ho to se mnou začne bavit. To je pro mě zadostiučinění.
Jaké koně ráda jezdíte?
Takové, jejichž povahu a projev musím trochu objevovat. Víc si rozumím s koňmi psychicky labilními. Třeba našeho Vévodu si jezdím v práci jen já a pak v dostihu. Je to takový náš autista, který ke mně přimkl. Mám pocit, jako kdyby ten kůň utíkal pro mě. Snažím se s ním pracovat v tréninku tak, aby ho to bavilo, byl rád, že ho jezdím.
Zrovna s tímto obrovským hnědákem se vám letos nebývale dařilo.
Ano, sezona se naší stáji vydařila. Ze šesti startů jsem s Vévodou čtyřikrát vyhrála, jednou jsme spolu byli druzí.
I vy jste přitom měla dříve nabídky od renomovaných stájí, ať k nim nastoupíte. Jezdecké příležitosti byste tehdy dostala.
Tak nějak záměrně si to ztěžuju. Vybírám si složitou cestu. Když jsem byla dříve spokojená v malé stáji, tak jsem do velké nepřešla. Přijde mi, že ta trpělivost se mi letos vyplatila. Nikde není psáno, že za rok obhájím, ale chci být někde v popředí.
Přesto, že se vám letos na vašich domácích koních dařilo, další jezdecké nabídky jste dostávala hlavně z menších stájí. Našel se někdo, kdo vám svěřil favorita?
Zavolal mi trenér Pavel Tůma, jestli bych nejezdila Red Corala místo jejich stájové jedničky Honzy Vernera. Brala jsem to jako obrovskou zodpovědnost, že musím vyhrát. A když jsem pak zvítězila, moc mě to potěšilo. Úžasně jsem se svezla. Mají pravdu všichni ti, kteří tvrdí, že má Pavel perfektně připravené koně.
Celý rok jste poctivě objížděla i menší provinční závodiště a získávala tam cenné čárky do hodnocení. To kvůli šampionátu?
Kvůli vítězstvím to nebylo. Ve Slušovicích není taková konkurence, dostanu se na lepší koně, protože sem někteří mí kolegové jezdit nechtějí. Já přijedu, když trenéři a majitelé stojí o mé služby.
Co je vaším cílem do nové sezony?
Ráda bych získala vítězství v dostihu první kategorie. Pořád se chci zlepšovat, nic si nedělám jednoduché. Kdyby se mi naskytla příležitost jet dobrého koně v dobrém dostihu, tak bych se jí určitě chopila. A chtěla bych se jí chopit dobře, abych nezklamala.
Co děláte, když zrovna nejste v sedle?
Kromě každodenního nekonečného koloběhu kolem koní mám na starosti také péči o domácnost a rodinu.
To ale není všechno, že.
Dvakrát týdně trénuju malé gymnastky. Chodí tam moje dcera. Věděla jsem, že má trenérka hodně dívek, tak jsem nabídla pomoc a mám svoje družstvo. Ta lepší děvčata si nechala trenérka, ty dívky, které se chtějí gymnastikou bavit a zatím nemají takovou výkonnost, ty mám na starosti já.
Dostihy mají nyní přestávku, než se zase začnou chystat na novou sezonu. Jak budete odpočívat?
Zatímco manžel bude dohlížet v Zámrsku na koně, s jedenáctiletou dcerou Denisou a čtrnáctiletým Dominikem vyrazíme na Madeiru. Pojedeme na vlastní pěst. Děti jsou v tomhle po mně. Nabídnu jim koupání v moři, ale bylo mi řečeno, že by toho málo viděly.
Co si pořídíte za výhru, která je s vítězstvím v šampionátu rovinových koní spojená?
To ještě nevím. Na dovolenou jsem si ušetřila již dříve. Kdyby přišly peníze už dříve, určitě bych je použila na koupi auta. Na konci dostihové sezony jsem měla autonehodu. Naštěstí se mi nic nestalo, ale auto bylo třeba nové. Manžel už se o to postaral.
S manželem Dušanem už máte oba titul rovinového šampiona. Sáhne po něm i některé z vašich dětí?
Syn určitě ne, ten jde úplně jinou cestou, ale dcera ke koním tíhne a samozřejmě, že k těm dostihovým. Takže kdoví, třeba se jí někdy něco takového povede.
Vím, že ráda zkoušíte nové věci. Co byste se chtěla naučit?
Kdybych měla víc času, přihlásila bych se do všech možných kurzů. Učila bych se jazyky, tancování. Mě láká všechno, co ještě neumím. Kdyby za mnou někdo přišel a řekl: Hele, pojď, přihlásíme se na latinsko-americké tance... Tak já bych řekla: Jasně, jdem do toho! Jsem přesně ten typ, který se k tomuhle nechá strhnout.
