Celý podzim bude v pražských školách Česká školní inspekce testovat tělesnou zdatnost žáků. Reaguje tak na stále se zhoršující pohybové dovednosti dětí a poskytne srovnání s daty před třiceti lety i s mezinárodními výzkumy. Výsledky plánuje inspekce zveřejnit na začátku příštího roku. Žáci ze sportovních tříd mají oproti těm ostatním velkou výhodu, potvrzuje to i ředitel Střední odborné školy Jarov Miroslav Janeček.
Celý magazín |
„U žáků specializace management ve sportu je fyzická kondice a příprava na vysoké úrovni, vyplývá i z jejich mimoškolních sportovních aktivit. U ostatních žáků z jiných oborů se jedná o dlouhodobý problém, mnoho žáků je uvolněno částečně nebo zcela z hodin tělesné výchovy a motivace žáků k tělovýchovným aktivitám je velmi nízká,“ říká Janeček.
I jeho škola může být do testování zahrnuta. Žáci při něm podstoupí vždy čtyři motorické testy. „Na základních školách to bude skok z místa, vytrvalostní člunkový běh, běh čtyřikrát deset metrů a sedy-lehy. V případě středních škol bude běh čtyřikrát deset metrů nahrazen u chlapců shyby a u dívek výdrží ve shybu,“ vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Cviky pro testování podle něj vybrali odborníci ze sportovních fakult. Stanoví se u nich časové požadavky a podmínky materiálního či personálního zabezpečení.
Za odměnu na hokej
Na Jarově se podle ředitele snaží žáky motivovat také meziškolními soutěžemi, dlouhodobě se například zúčastňují fotbalového turnaje pražských
středních škol PohárJosefa Masopusta, pojmenovaného po prvním československém držiteli Zlatého míče. Motivací pro žáky je prý také spolupráce s hokejovou Spartou – za dobré školní výsledky dostanou vstupenky na zápasy.
Sportovní třídy mají podle Janečka velký benefit a tím je absence odpoledního vyučování. Žáci mají standardně dvě hodiny klasické tělesné výchovy týdně, sportovní aktivity ale mají zařazeny i v rámci dalších odborných předmětů jako je trenérství a teorie a praxe ve sportu.
„Výuka v těchto třídách končí každý den maximálně ve dvě odpoledne, aby žáci měli časový prostor na tréninky a podobně. Prakticky všichni žáci jsou sportovně aktivní v různých sportovních klubech, nejvíce je zastoupena kopaná, atletika či judo. A právě tato výhoda rozvrhu je velmi oceňovaná. Škola a třídní učitelé jsou v kontaktu s těmito kluby, což je oboustranně přínosné. V případě problémů žáka ve škole se to může odrazit v tom, že takového žáka trenér nepostaví do zápasů, škola ho neuvolní na různá soustředění nebo zahraniční závody,“ konstatuje ředitel školy.
Třetí hodina tělocviku nebude
Mladí sportovci: Nejrychleji se do kondice dostávají děti ze sportovních tříd a ty, které se věnují sportu i ve volném čase. | foto: Archiv MAFRA
Data bude inspekce sbírat v nově vytvořeném systému, do kterého budou moct učitelé ukládat výsledky žáků i později po skončení průzkumu. Školní inspektor Zatloukal dle svých slov nepředpokládá, že by inspekce doporučila zavést ve školách třetí hodinu tělesné výchovy. „Bude to doporučení spíše pro rozvoj pohybových aktivit ve škole, kde je pro to velký prostor i mimo hodiny tělocviku, ale není využíván,“ míní inspektor.
Jiné měření, tentokrát pohybové zdatnosti dětí, provádí již přes deset let Český olympijský výbor. Výsledky analyzoval Tomáš Perič z FTVS UK. „Největší propad je především v běhu, a to jak ve vytrvalostním, tak ve sprintu. Právě tyto dovednosti jsou nejvíc navázány na pravidelný trénink. Naopak výsledky, které pravidelné sportování tolik neovlivňuje, jako je skok z místa či rovnováha, jsou srovnatelné s těmi před covidem,“ upřesňuje Perič.