Řada památek přitom není tak známá, přesto stojí za návštěvu. Co při cestování po českých, moravských a slezských koutech neminout?
Druhá největší památková zóna
Městská památková zóna Zlín s rozlohou 430 hektarů je po Praze druhou největší památkovou zónou v zemi. Zahrnuje nejen historické jádro města, urbanisticky a architektonicky významná je především výstavba z baťovského období do konce 40. let 20. století. Jde především o tovární areál bývalých Baťových závodů, novodobé centrum města náměstí Práce, náměstí T. G. Masaryka s budovami bývalých ubytoven pro mladé muže a ženy, zaměstnance firmy Baťa, a v neposlední řadě kolonie rodinných cihlových domků, kterých bylo do roku 1945 postaveno neuvěřitelných 2 210. Městu dávají jedinečný ráz. „Jedná se tak o jeden z nejrozsáhlejších dochovaných souborů s architekturou industriálního zahradního města, který je v evropském kontextu svým pojetím výjimečný. Jedním z urbanisticky nejcennějších míst je Gahurův prospekt – dnešní náměstí T. G. Masaryka – završený Památníkem Tomáše Bati, který letos slaví 90 let od svého prvního otevření v roce 1933,“ přiblížil Tomáš Melzer, mluvčí Magistrátu města Zlín. Upozornil i na zajímavou 21. budovu továrního areálu. Ve své době byla nejvyšší budovou v Československu a druhou nejvyšší ve střední Evropě. Byla postavena za 160 dní a na stavbě se podílelo 40 stavbařů. Jednotlivá patra byla koncipována jako otevřené prostory „open space“ podle amerického stylu až pro 200 zaměstnanců.
Celý magazín |
Unikátní vodojemy
Mezi brněnská lákadla patří podzemí. Součástí jsou i vodojemy na Žlutém kopci. Jde o technickou památku a unikátní industriální prostor. Zpřístupněny byly vloni a jsou velkým lákadlem pro návštěvníky. „Vodojemy na Žlutém kopci jsou fenoménem, který u nás nemá obdoby. Prostory, které připomínají velkolepou podzemní katedrálu, doplňují rozmanitost brněnského podzemí. Tvoří je tři nádrže z konce 19. století, z nichž přístupné jsou nyní dva cihlové vodojemy. Celkem měly všechny tři vodárenské objekty objem více než 20 tisíc metrů kubických a podobné stavby najdete jen v Anglii,“ přiblížila Hana Novosadová z TIC Brno. Upozornila, že návštěvní kapacita je zatím omezená vzhledem k probíhajícím stavebním pracím pro zpřístupnění třetího betonového vodojemu a úpravám na povrchu. Poslední fáze rekonstrukcí by měla být ukončena na začátku roku 2024.
Holašovické selské baroko
Malebná vesnice Holašovice na jihu Čech je od roku 1998 na seznamu UNESCO. Ve vesnici se nachází 23 usedlostí. Postaveny jsou kolem obdélníkové návsi s kaplí sv. Jana Nepomuckého, křížem, kovárnou a malým rybníčkem. Selské stavby z 18. a 19. století mají téměř všechny stejnou dispozici – půdorysné schéma ve tvaru písmene U se dvorem uprostřed. Návesní štítové fasády a jejich štukový dekor jsou vytvořeny ve stylu známém jako „jihočeské lidové baroko“. Součástí barevných dekorativních prvků je často i datum založení domu. Při výzdobě fasád statků se stavitelé inspirovali výzdobou českých a rakouských panských budov, které zde napodobovali. Kromě velkých usedlostí se v historické vesnici nachází i několik drobnějších venkovských staveb. V Holašovicích se každoročně předposlední víkend v červenci konají Selské slavnosti. Tento typický staročeský jarmark přináší především ukázky více než 230 tradičních i netradičních řemesel z Čech, Moravy a Slovenska s bohatým doprovodným kulturním programem.
Hornická krajina Krušných hor
Na seznam UNESCO poměrně nedávno přibyla i hornická krajina Krušných hor. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako společné dědictví České republiky a Spolkové republiky Německo v roce 2019. Region se skládá z 22 součástí, které jako celek dokumentují proces utváření tohoto území během 800 let trvající hornické činnosti. Sedmnáct z nich leží na saské straně a pět na české straně pohoří. Na české straně se jedná o hornické krajiny Jáchymov, Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Krupka, Mědník a Rudou věž smrti. Díky stovkám let téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst. Dokládá obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě, konkrétně přínosem světově významných vynálezů a inovací v oblasti báňských a hutních technologií.
Loosovy stopy v Plzni
V Plzni stojí za návštěvu řada míst. Skrývá dokonce i poklady, které nejsou tolik na očích. Zvenčí v nenápadných domech se ukrývají interiéry, které pro místní židovské podnikatele ve 30. letech 20. století navrhl světoznámý architekt Adolf Loos. Soubor dochovaných bytových interiérů je jedinečným architektonickým skvostem. Při prohlídkách se kromě jedinečného designu seznámíte i s příběhy jejich původních majitelů. Navštívit je možné tři pravidelné prohlídkové trasy, které vás provedou čtyřmi interiéry. Každý z nich je jiný, za návštěvu ale rozhodně stojí všechny: byt manželů Krausových, byt Voglových, Brummelův dům i Semlerova rezidence. V nabídce je také příležitostná trasa, která vás zavede do bytu rodiny Huga Semlera a apartmánu Richarda Hirsche. První z letošních prohlídek jsou plánované na sobotu 22. dubna u příležitosti Mezinárodního dne památek. O prohlídky je velký zájem, vstupenky je potřeba předem rezervovat na www.adolfloosplzen.cz.
