Poněkud složitý úřední akronym LAPV skrývá zkratku Generel lokalit akumulace povrchových vod. Tento plán podle expertů z ministerstva zemědělství a dalších institucí zajistí, aby nedošlo k výraznému znehodnocení vytipovaných lokalit pro její případné budoucí využití k výstavbě nádrže. Nejde ale podle jeho autorů o plán na výstavbu přehrad.
Celý magazín |
Nedostatek vody, sucho a přizpůsobení se změně klimatu – takové výzvě čelí i regiony České republiky. Nové vodní nádrže mají v perspektivě očekávaných dopadů změny klimatu své opodstatnění jako jedno z klíčových opatření pro řešení nedostatku vody a jejího zachycení. Představují strategický rezervoár životně důležité tekutiny zejména v podmínkách naší země, neboť z jejího území prakticky veškerá kapalina odtéká do sousedních států.
„Potřeba aktualizace a rozšíření počtu lokalit vyplynula z Koncepce ochrany před následky sucha a nedostatku vody, schválené vládou v roce 2017 a rovněž z jednání Národní koalice pro boj se suchem v květnu 2019,“ vysvětlil Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.
Z nově navržených 47 lokalit po projednání s dotčenými obcemi a ministerstvem životního prostředí úředníci odsouhlasili rozšíření o 21 lokalit ze 47 navržených. Generel LAPV aktuálně hájí 86 míst. „Nejde o plán výstavby přehradních nádrží. Zmíněné lokality jsou morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro řešení dopadů změny klimatu v příštích 50 až sto letech,“ upozorňují autoři plánu LAPV.
Proti suchu i k pití
Na některých tocích je ale o možné výstavbě nádrží jasněji. „Vzhledem k očekávanému nedostatku vodních zdrojů v oblastech s častým výskytem sucha nebo v regionech ohrožených povodněmi jsou v lokalitách obsažených v Generelu LAPV připravovány některé nádrže,“ vysvětlil Vojtěch Bílý. V povodí Opavy se jedná o lokalitu Nové Heřminovy. Náklady na přehradní nádrž dosahují 1,9 miliardy, doprovodná a přírodě blízká opatření v povodí asi pět miliard. Na Zlínsku se v povodí Vláry jedná o Vlachovice, určené pro zajištění zdroje pitné vody s odhadovanými náklady 5,4 miliardy.
Na Podvineckém potoku u Kryr v povodí Ohře by se mělo jednat o soustavu rezervoárů Senomaty a Šanov za přibližně dvě miliardy. „Jde o vodohospodářskou soustavu k překlenutí očekávaného nedostatku vodních zdrojů na Rakovnicku,“ uvedl Bílý. Na Bečvě ve Skaličce jde o suchou přehradu, nezbytnou k ochraně před povodněmi, náklady na výstavbu činí 2,69 miliardy.
Otázku ochrany území, určeného pro zachycení vod, řeší úředníci již desítky let. V roce 1975 se jednalo o Směrný vodohospodářský plán. Po aktualizaci v roce 1988 se záměr zpřesňoval až do vydání Plánů v oblasti povodí z roku 2009. V roce 1988 počet vytipovaných míst dosáhl 186, později se snížil na 65.
Volba míst pro nové vodní nádrže představuje ovšem poněkud více historickou záležitost. Otázku ochrany před suchem a povodněmi prostřednictvím malých nádrží a jejich výstavbu a financování totiž řešil již vídeňský Říšský sněm a Zemský sněm království českého na sklonku 19. století.
