Vodu jako zdroj energie člověk využívá odpradávna. Jedním z nejstarších vynálezů, které člověku pro pohon pomáhaly, jsou vodní kola. Obdivovat dílo sekernických mistrů je možné třeba na pražské Čertovce, kde je největší vodní kolo v Evropě. V průměru měří osm metrů a váží kolem pěti tun.
Od dob vodních kol se systém vodních elektráren zmodernizoval. Nejstarším zařízením v Čechách byla vodní elektrárna v Písku, vybudovaná v roce 1888.
Pro přeměnu vodní energie na elektrickou se využívají turbíny připojené na generátor. Energii řek využívají průtočné elektrárny, akumulační elektrárny vodu shromažďují za hrázemi a podle potřeby vypouštějí.
Důležité jsou i přečerpávací vodní elektrárny. „Jsou akumulátorem elektrické energie, který vyrovnává časový nepoměr ve výrobě a spotřebě elektrické energie a nestabilitu, jež se s rostoucím podílem energie vyrobené z obnovitelných zdrojů prohlubuje,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva zemědělství ČR Vojtěch Bílý.
Start ze tmy
S rozvojem přečerpávacích vodních elektráren počítá i Národní klimaticko-energetický plán. Spolu s bioplynovými stanicemi mají být alternativou k ukládání vyrobené elektrické energie v bateriích. Mohou fungovat v blackoutech v případě úplné ztráty napájení jako jediné zdroje se schopností startu ze tmy. V současné době existují v Česku čtyři takové elektrárny: Dlouhé stráně, Dalešice, Štěchovice II a Černé jezero. Vloni byl zveřejněn seznam šesti potenciálních lokalit k výstavbě dalších elektráren. Jde o místa na již existujících přehradách, na kterých výstavba není významně v konfliktu s ochranou přírody a krajiny. Mohly by zdvojnásobit současný výkon přečerpávacích vodních elektráren.
U čtyř potenciálních lokalit může být investorem firma ČEZ, která je tam provozovatelem stávajících vodních elektráren, u dvou lokalit by mohly být investorem státní podniky Povodí Vltavy a Povodí Labe.
Malé i velké elektrárny
Celý magazín |
Povodí Vltavy provozuje 22 malých vodních elektráren. Před rokem zahájili výstavbu další v Klecanech na Vltavě. Z takto vyrobené elektrické energie je možné zásobovat více než 30 tisíc domácností, tedy například město velikosti Kladna.
ČEZ provozuje sedm velkých a čtyřiadvacet malých vodních elektráren. Dvě malé vodní elektrárny vltavské kaskády Lipno II, označované také jako malé Lipno, a Kořensko čeká v následujících dvou letech největší modernizace. Díky kompletní výměně turbín, generátorů a řídicích systémů bude provoz obou bezemisních zdrojů bezpečnější, ekologičtější a efektivnější. Práce začnou ještě letos a hotovo má být na jaře 2027.
„Elektrárny vltavské kaskády jsou klíčovým prvkem české hydroenergetiky a důležitým prvkem v řízení celé energetické soustavy. Díky investicím přes 1,5 miliardy korun jsme v posledních letech zmodernizovali více než polovinu soustrojí vltavských elektráren. Aplikace nejnovějších vědeckých poznatků nám umožnila zvýšit bezpečnost a efektivitu výroby a prodloužit život elektráren o desítky let,“ říká člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina a doplňuje, že na Vltavě zmodernizovali elektrárny Lipno I, Kamýk, Slapy a Vrané, které loni vyrobily bezemisní elektřinu pro 200 tisíc domácností. Nyní v tomto programu pokračují na elektrárnách Lipno II a Kořensko, v dalších letech dokončí obnovu Hněvkovic a zmodernizují Štěchovice a Orlík.
Modernizace přináší úspory
ČEZ tak dokončí obnovu celé energetické části vodního díla Lipno. Naváže přitom na elektrárnu Lipno I, která prošla komplexní modernizací v letech 2012 až 2017. Investice přinesla zvýšení spolehlivosti provozu, růst efektivity výroby o zhruba čtyři procenta a úsporu milionů kubíků vody.
„Modernizace umožnila zvýšit bezpečnost a spolehlivost provozu elektrárny Lipno I, která je schopna najet do 150 vteřin na plný výkon a přispívat k regulaci energetické sítě. Věříme, že podobně omládne i Lipno II, které v loňském roce svou výrobou pokrylo spotřebu více než 1 600 jihočeských domácností,“ doplňuje Martin Sobolík, vedoucí provozu vodních elektráren Lipno I, II.
Výhodnost a smysl těchto investic roste i v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím totiž elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství stále vzácnější vody.