Svět, na který se díváte prostřednictvím virtuálních brýlí, se zdá na první pohled velice lákavý, ale může být také nudný. Není to zase až taková novinka, proto je možné určité nadšení, které slýcháme z úst Marka Zuckerberga, porovnat s předchozími pokusy o tvorbu virtuálních světů.
Velké softwarové společnosti se připravují na nástup virtuálního světa. Investice do této oblasti jsou poměrně vysoké a firmy ze všech oblastí by měly přemýšlet, jak do tohoto vlaku nastoupit. A dát si pozor na rizika. |
Ostatně Zuckerberg a jeho společnost Meta jsou patrně největšími tahouny v tomto oboru a investují do něj opravdu velké částky. Jejich volně přístupný virtuální svět Horizon Worlds však teprve začíná a podle některých zpráv údajně nebaví ani jeho zaměstnance. Zakladatel Facebooku si však myslí, že pokud Horizon Worlds vytrvá, bude stát u zrodu další generace internetu nebo alespoň sociálních sítí.
Celý magazín |
Jsou ale firmy, které už se v této oblasti spálily a své projekty nechaly v podstatě umřít. Další zase mají vlastní virtuální světy, které buď nejsou příliš populární, nebo jsou zaměřené úžeji. Například společnost Microsoft se svým projektem AltspaceVR začala úzce spolupracovat právě s firmou Meta a jejím Horizon Worlds.
Pak tu máme asi nejznámější virtuální svět s názvem Second Life. Je tu už mnoho let a ukazuje, jak může fungovat virtuální komunita, včetně virtuální ekonomiky. Uživatelé tohoto světa mohou vytvářet řadu virtuálních produktů a prodávat je za virtuální měnu nebo směňovat. A nabízí se toho hodně – od jednoduchých šatů nebo šperků až po komplexní architektonické návrhy virtuálních obydlí.
Od volného času k pracovním záležitostem
Stranou nezůstává ani kultura. Ve virtuálním prostředí se odehrávají koncerty, výstavy uměleckých předmětů a další akce. Virtuální svět se svým zaměřením na zákaznickou zkušenost a individuální spojení se stal dokonce dalším komunikačním kanálem.
Odhady poradenské společnosti McKinsey předpokládají, že takové světy by mohly do roku 2030 vygenerovat až pět bilionů dolarů. Firma také očekává, že průměrný uživatel internetu stráví ve virtuálním světě do roku 2030 až šest hodin denně.
Tyto světy přitom nemají být jen zábavou a prostředkem, jak naložit s volným časem, jejich provozovatelé chtějí, aby se v nich mohla odehrávat i část pracovního života. Prostřednictvím avatarů se tak lidé mohou setkávat ve virtuálních zasedacích síních a vést opravdové firemní porady, i když jsou členové týmu v různých částech světa.
Některé organizace se tak již nyní připravují na větší přijetí virtuálních světů a přemýšlejí o tom, jak by se jejich technologie daly použít ve firemní strategii. Důležité je však nešlápnout vedle, protože v tomto prostoru lze „vyhodit oknem“ spoustu peněz, zvlášť když je vše teprve na začátku.
Zaspat se nevyplatí
Nejdříve je nutné získat přehled, jak se pravděpodobně změní požadavky koncových uživatelů v průběhu příštího desetiletí. Vlastní testování by tedy mělo dát odpověď na to, jaké možnosti a schopnosti budou v nepříliš vzdálené budoucnosti vyžadovány a zároveň jak je organizace bude moci využít. V každém případě existují firmy – od gigantů mezinárodního finančnictví, jako je například JP Morgan, až po globální lifestylové a módní velmoci, jako jsou Nike a Gucci – které již začaly do tohoto světa pronikat. A stejně tak řada globálních umělců. Mohou totiž oslovit spotřebitele, kteří neustále hledají nové a zajímavější způsoby, jak se spojit se značkami, se kterými chtějí být v kontaktu.
Dá se očekávat, že se tyto globální značky budou snažit proniknout na nejlepší virtuální místa. Mohou si třeba vybudovat vlastní platformu nebo se prosadí v některé ze stávajících...
Nikdo zatím s jistotou neví, jaká bude vítězná strategie, to ukáže až čas. Nicméně vývoj v této oblasti letí závratným tempem kupředu a není radno moc dlouho otálet. Komu ujede vlak, bude posléze jen těžko naskakovat.
Ukazuje se to již nyní, kdy se Meta zaměřuje na vytváření světa virtuální reality, zatímco společnosti jako Microsoft a Nvidia vyvíjejí prostředí pro práci či spolupráci na digitálních projektech.
Kde ještě najde virtuální prostředí využití
Máme tu profese, které mohou vytvářet virtuální modely reálných produktů, procesů nebo operací. Ty lze poté využít k testování a prototypování nových nápadů v bezpečném prostředí digitálního světa. Konstruktéři tak mohou navrhovat fyzické objekty ve virtuálních světech, v nichž jejich účinnost otestují za všech myslitelných podmínek bez nákladů na zdroje, které by vznikly při testování ve fyzickém světě.
Další využití virtuální technologie najde uplatnění ve firmách například při organizování školení a prováděnírozličných úkolů. Například poradenský gigant Accenture vytvořil prostředí nazvané The Nth Floor, které obsahuje repliky reálných kanceláří a umožňuje nejen stávajícím, ale i novým zaměstnancům věnovat se ve virtuálním světě řadě úkonů souvisejících s personalistikou.
Pozor na ochranu soukromí
Zastánci práce v tomto prostředí předpokládají budoucnost, v níž se technologie jako rozšířená a virtuální realita (AR a VR) bez problémů začlení do našeho pracovního života a přinesou prosperitu a efektivitu.
Existuje však řada oblastí, které vyvolávají obavy. Někdo se hrozí zavedení nových forem dohledu a kontroly pracovníků. Nárůst práce z domova v průběhu pandemie covidu-19 vedl k rozmachu softwaru pro zaměstnavatele, který umožňuje sledovat každý pohyb jejich pracovníků na dálku.
Mnohem větší obavy však vyvolává to, že pro správnou funkci musí systémy získávat a zpracovávat velké množství dat o uživatelích a jejich prostředí, což na druhou stranu vytváří velký tlak na ochranu soukromí. Vždy je tak třeba myslet na všechny aspekty, které může prosazování virtuálních světů přinést.
