Dávno už je pryč doba, kdy se svatebčané nahrnuli do ateliéru, posadili a postavili se do řad za sebou, fotograf zavelel úsměv a fotka byla na světě. Dnes se fotografové snaží zachytit emoce a atmosféru svatby. Musí být proto kreativní. Za dobrou fotkou míří do přírody, na skálu, ale také do stodoly nebo na statek.
„Jsem otevřená čemukoliv. Fotkám v balónu, pod vodou, na vrcholu skály. Záleží na novomanželích,“ říká fotografka Kateřina Sedláčková z Klatov. I když už 10 let plní jakékoliv přání a nechá se dvojicí vést, muži a ženě přeci jen pártriků na dobrou fotku předem poradí. „Například jak mají jít k oddávajícímu, jak má nevěsta držet květinu, jaký má být novomanželský polibek…,“ vyjmenovala. Podle ní je trendem nefotit jen den D, ale i samotnou přípravu na svatbu, líčení nevěsty, zkoušku šatů. Hitem jsou také boudoir snímky, které se nafotí dopředu a pak s nimi nevěsta svého vyvoleného překvapí. „Jsou to žhavé, svůdné fotky. Žena je na nich krásná, hezky nalíčená a učesaná a je oblečená v negližé nebo má podvazky,“ popisuje Sedláčková. Takové snímky pak vznikají v ateliéru, ale třeba i v zámeckém apartmá. Problém někdy bývá o svatebním dni s časem, kdy nevěsta je takzvaně na roztrhání a na kreativitu moc času nezbývá. Nejlepší fotky jsou pak takové, které vzniknou zcela neplánovaně, kdy se například nevěsta odváže a hodí kus dortu ženichovi do obličeje.
Přání novomanželů plní už osm let také Petra Šebestová z Plzně. S budoucími manželi se sejde před svatbou, zjistí, jakou mají představu a dojde i na předsvatební focení, kde si dvojici takzvaně otestuje. „Chodíme po městě, nebo v přírodě, povídáme si, já přitom fotím a oni pak zjistí, že focení vlastně nebolí,“ vysvětlila s úsměvem fotografka. Na nevěsty, které se ve svatební den nechtějí zvěčnit ještě nenalíčené či neučesané, nátlak nevyvíjí. Každá se podle ní musí cítit dobře. „Mám ráda přirozené focení, kde jsou zachycené emoce, nadšení, láska, blízkost. Svatební fotky by měly dvojici vystihnout. Jací jsou, jaké mají třeba koníčky,“ prozradila. Pokud jsou vášnivými cyklisty, tak proč ženicha s nevěstou nevyfotit na dvojkole. Samozřejmě v sérii snímků, nad kterými se manželé po x letech znovu vrátí do báječného dne, nesmějí chybět ty tradiční, jako je obřad, gratulace, zátah, rozbíjení talíře, krájení dortu, různé hry, ohňostroj, prskavky.
Celý magazín |
Také pro fotografku svateb Helenu Adamovskou z Kaznějova na Plzeňsku je každá svatba jiná a originální. Pokud je svatebních hostů moc a focení páru by mohlo narušit program svatebního dne, nafotí portrétní snímky novomanželů až druhý den. „Záleží na nich, jestli se chtějí bavit a svatbu si užívat, nebo trávit určitý čas se mnou a fotoaparátem,“ vysvětluje žena, která zachycuje celodenní příběhy už deset let.
S úsměvem doplnila, že i když je každá svatba jedinečná, má naučených několik výrazů, které pokaždé vysloví – vyskočit, pochovat, pusinka. Párům sice své postřehy z dlouholeté praxe prozradí, ale také se řídí tím, jaké oni mají představy o fotkách. Přeci jen je svatba o nich. „Baví mě na tom, že pokaždé potkám nové lidi a pokaždé vymyslím něco nového. Někoho spojuje pes, jiného kočka, někdo chce vyfotit na koni, ve vodě, další umí udělat vtipný obličej,“ uzavřela.
