Už přes padesát let je ikonický hotel Ski neodmyslitelně spojený s mekkou běžeckého lyžování a v posledních letech i biatlonu a horských kol. Novostavbu s asymetrickým trojúhelníkovým štítem, který se během let stal symbolem Nového Města na Moravě, zkolaudovaly úřady v červnu 1972.
Co však předcházelo tomu, než se v údolí Cihelského potoka vedle lesa Ochoza vůbec začalo stavět?
Novoměstští lyžaři dlouho marně čekali na náhradu za výstavní chatu na Harusově kopci, která do základů vyhořela v září 1942 a pak už nebyla obnovena.
Celý magazín |
„Lyžařský oddíl spolu s veřejností vznesl v roce 1966 požadavek na vybudování zařízení pro lyžaře i turisty. Od tehdy vzniklého vládního výboru pro cestovní ruch získal příslib podpory. Původní představa byla skromná, měl to být autokempink s restaurační budovou. Výbor však doporučil hodnotnější záměr. To znamenalo reprezentační zadání,“ vzpomíná architekt Jan Kruml, jenž tehdy pracoval v Královopolské a byl požádán o projekt. Podle jeho vzpomínek byl limit 10 milionů korun bez interiérů.
Byl u toho i Ladislav Slonek, dlouholetý funkcionář sportovního klubu a hlavní autor stadionu a lyžařských tratí v Ochoze. Ten připisuje velké zásluhy o hotel Ski tehdejšímu řediteli národního podniku Sport Jaroslavu Boháčovi, jenž se angažoval i v lyžování.
Jenže pro hotel, který by nahradil vyhořelou chatu a na nějž měli Novoměstští slíbené peníze, nejdřív podle Slonka neměl místo, kde by se dal stavět. „První návrh byl rybník Křivka v lokalitě Tři Kříže, dále Harusův kopec, já navrhoval místo ve Vlachovicích tam, kde je dnes fotbalové hřiště,“ připomíná Slonek. Nakonec lyžaři pomohli vybrat současné místo a řešilo se, zda bude lyžařský stadion pro mezinárodní závody. Do té doby se startovalo na náměstí nebo u sokolovny.
Jan Kruml navrhl stavbu typickou pro horské prostředí. Podle jeho vzpomínek do stavby zasáhla i normalizační politika. „Při hledání politických chyb nalezli žďárští soudruzi rozestavěný hotýlek v lese a ten byl nazván úchylkou roku 1968. Stavba byla halasně zastavena, vedoucím Nového Města hrozil i kádrový postih, bylo to dramatické,“ vybavuje si.
„Říkali, že mrháme dělnickými penězi, když je na pokojích koupelna a záchod, na to nezapomenu. Zhruba po roce byla stavba znovu potichu spuštěna,“ dodává.
I když bylo původně investorem stavby město, nakonec se stala majetkem mocné tělovýchovné organizace ČSTV.
Majetkové poměry se pak zásadně změnily v 90. letech. Známý hotel, který dotvářel kulisy Zlaté lyže a hostil řadu významných hostů, získala Raiffeisenbank. Nabídla jej řediteli společnosti Sport-Turist Josefu Pospíšilovi. Postupně jej zrekonstruoval a v roce 2009 otevřel i wellness zařízení.
Než Josef Pospíšil hotel prodal, musel vyřešit velký pozemkový rébus. „Hotel si nesl historickou zátěž, stavělo se protizákonně na cizím pozemku. Vypořádání s majiteli nás pak stálo několik milionů. To jsem řešil kolem roku 2015, kdy jsem se poprvé snažil hotel prodat, což bez pozemku nešlo,“ řekl Pospíšil krátce po prodeji. Hotel prodal kvůli tomu, že v rodině neměl nástupce pro tento byznys.
Novým majitelem se stal od ledna 2019 brněnský právník a podnikatel Marian Štetina, který se následně pustil do postupné modernizace. „Kompletně jsme zrekonstruovali čtyři poschodí včetně elektroinstalace. Zmodernizovali jsme kuchyň a restauraci, budeme vyměňovat okna, střechu a zateplovat budovu. Podoby hotelu, který je dominantou Nového Města, by se to nemělo dotknout vůbec,“ ujišťoval loni Štetina. Do pěti let by chtěl postavit nové konferenční centrum a saunový svět.
