S letošní úrodou vín si v kraji velmi zahrálo počasí, na jaře bylo sucho, léto se sice vyvedlo, ale těsně před sklizní začalo pršet. Jaké však bude letošní víno, se podle některých vinařů z Litoměřicka a okolí zatím nedá úplně přesně říct. První odhady ovšem naznačují, že vína budou mít nižší kyselost.
„To je ještě daleko, něco ještě kvasí, je to takové miminko. Počkejte do Vánoc,“ řekl například František Kupsa z Žernoseckého vinařství.
Celý magazín |
Opatrně hovoří i Lenka Popovič z Vinařství pod Radobýlem, kde se víno pěstuje na 12 hektarech. „Tento rok byl z hlediska počasí složitý, na jaře bylo velké sucho, ale největší potíží na Litoměřicku byly na počátku sklizně velmi intenzivní dešťové srážky. To není pro vinaře ideální stav. Nám se podařilo mít vinice zdravé, tak jsme i ty intenzivní deště přečkali a hrozny byly zdravé. Ale nebylo to pravidlo v okolí,“ sdělila Popovič.
Na svazích Radobýlu se pěstují odrůdy Mopr, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Tramín, Muškát žlutý a rovněž modré odrůdy Fratava a Pinot Noir. A podle vinařky se podařilo udržet zdravé hrozny tím, že se vinařství přihlásilo do systému integrované produkce, což znamená, že se zde například chovají šetrně k půdě a celou úrodu sbírají ručně.
„Také používáme ekologické postřiky a včas jsme je použili. Hlavní dík patří naší vinařce Haně Líbalové. Díky ní jsme stříkali včas a révu tak udrželi a nezačala hnít. Druhým faktorem je to, že pěstujeme odrůdy pozdnějšího charakteru, proto jsme nemuseli hrozny sbírat začátkem září, kdy byl déšť velmi intenzivní. A sbírat po dešti znamená, že si naředíte cukry. To jsme nemuseli a u nás to dopadlo hezky,“ předpověděla Popovič. Podle ní u letošních vín budou kyselinky v některých případech nižší, než by si vinaři přáli, ale s cukernatostí problém není. „Díky tomu jsme se dostali do sympatických čísel. Nicméně víno je živá věc a celý proces je složitý a člověk se nechá překvapit výsledkem. Myslím, že jsme se dopracovali k zajímavé kvalitě, a očekávám, že výsledek bude opravdu pěkný,“ sdělila Popovič.
Pod Radobýlem mají i netradiční víno. „Zraje u nás klasické fortifikované víno, což je dost podobná kategorie jako ledová nebo slámová vína. Je to dezertní víno a užíváme postup jako v Portugalsku. Je to specialita, tento portský styl se v našem případě jmenuje Forto,“ dodala Popovič.
Pavel Hrabkovský z Velkých Žernosek míní, že i letošní úroda vína bude průměrná a nepůjde o žádný výjimečný rok. „Letošní vína budou rozhodně sušší a budou mít menší obsah alkoholu. Je to počasím, celé prázdniny bylo sice celkem hezky, ale bylo málo vody. A vinaři potřebovali déšť, aby se hrozny nalily vodou, ale stále bylo sucho,“ naznačil Hrabkovský, který na vinicích pěstuje odrůdy Müller Thurgau, Ryzlinky a Hibernaly.
Ke konci prázdnin měla začít sklizeň, ale začalo pršet. „Ve finále, když jsme sluníčko před sklizní potřebovali, vydatně pršelo. Hrozny jsme tak nemohli sklízet, protože máme vinohrady pod Radobýlem. Ve chvíli, kdy spadne 10 milimetrů vody za den, se na vinice dva tři dny nedostaneme. Hrozny začaly strašně rychle hnít, začaly v nich padat cukry, protože se ředily vodou. Padala i kyselinka a celá kvalita hroznů šla nízko. A září bylo studené, cukry se už nevytvořily,“ zhodnotil Hrabkovský.
Svatomartinské víno
Na první ochutnávku letošní úrody se mohou zájemci těšit už dnes, tedy na svátek svatého Martina, kdy budou k dispozici svatomartinská vína. Jde o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tu dobu už stačila získat svůj osobitý charakter.
Tradice svatomartinských vín se staletí vyvíjela především na Moravě. Tady mladé víno získalo svůj název podle pravidelného ochutnávání právě v den svatého Martina. Svatomartinské víno ve spojitosti s vítáním nového vína se začalo užívat již na dvoře císaře Josefa II. Začátkem listopadu končila vinařům pracujícím u větších sedláků služba a některá vína bývala už tou dobou ve sklepě „vyčištěna“ a bylo tak zvykem ochutnávat novou úrodu.
Na severu Čech se tomu vínu příliš nedaří. „Aby se pro toto víno získala etiketa se svatým Martinem a jeho koněm, musí projít degustační komisí, laboratoří a je to docela rychlé. Na Moravě sklízejí o čtrnáct dní až tři týdny dříve než u nás na severu Čech, proto mají více času. My v kraji to nestíháme. Ale samozřejmě mladá vína jsou. Můžete je pojmenovat Mladé víno, Mlaďoch... Prostě je nazvat podle sebe, ale nesmí se prodávat pod značkou Svatomartinské,“ vysvětlil Hrabkovský.
Ani ve Vinařství pod Radobýlem svatomartinské v nabídce nemají. „Nepatříme mezi jeho fanoušky. Jsme malé vinařství a snažíme se dělat kvalitní vína. Pro mne zajímavějším výsledkem je dotáhnout révu, o kterou jsme se starali celý rok, k perfektnímu stavu. Svatomartinské je podle mne marketingová záležitost než to, že by se chtěl vinař pochlubit tím nejlepším, co se mu povedlo. Je prima ukázat si první vína, je to zajímavé, ale neuděláte si obrázek o tom, jaký bude letošní výsledek,“ poznamenala Popovič.
