Je pulzujícím srdcem Prahy, ale i celého Česka. Psala se tu historie, volalo se tady po svobodě. A svou roli v dějinách našeho národa bezpochyby ještě mnohokrát sehraje. Nyní jsou zde ale bagry, stavební jámy a dělníci. Horní část nejznámějšího českého náměstí totiž od letošního roku prochází kompletní proměnou. V roce 2027 by se sem po desítkách let měly vrátit tramvaje, které propojí tuto část města a Vinohrady.
Netradičně zde budou koleje dál od sebe, aby mezi nimi mohla vzniknout pěší zóna. Mezi stávajícím stromořadím a tramvajovými kolejemi přibudou po obou stranách náměstí nové aleje s 67 stromy.
Pro a proti
Celý magazín |
Přestavba do značné míry rozdělila veřejnost na dva znesvářené tábory. Jedni považují tramvajové spojení za zbytečné vzhledem k možnosti využití linky A metra. Navíc stavba potrvá celé tři roky. Druzí zase vítají jakékoliv další posílení MHD. Názor dopravního podniku (DPP) je takový, že zde metro nestačí, což se údajně ukázalo už v roce 1980.
„Prakticky ihned po zrušení tratě se ukázalo, že metro je sice skvělé pro cestování na delší vzdálenosti, ale místní veřejná doprava v centru města se zrušením trati na Václavském náměstí zhoršila. Zejména v běžném provozu i při operativních odklonech a výlukách chybělo propojení horní poloviny náměstí do Vinohradské ulice,“ vysvětluje technický ředitel DPP – Povrch Jan Šurovský.
Podle náměstka ředitele organizace Ropid Martina Šubrta by zde poptávka cestujících mohla být vyšší než třeba v případě metra do Motola. V počátcích provozu tramvají totiž Ropid počítá s 30 tisíci pasažéry denně.
Snad ještě větší emoce ve společnosti vyvolaly v červnu dokončené multifunkční budovy Masaryčka s ikonickými zlatými fasádami. Za jejich návrhem stojí studio slavné britské architektky iráckého původu Zahy Hadid. Fasáda má připomínat koleje, které symbolicky končí přechodem v jakousi zlatou věž.
Stavba roku
Nová dominanta Florence navíc získala ocenění Stavba roku 2024. „Ocenili jsme zejména použití vyspělých technologií šetrných k přírodě včetně unikátního řešení fasády tvořené prostorovými křivkami. Budova byla navržena jako maximálně úsporná a udržitelná. Nejen svou fasádou, ale i v interiéru působí jako promyšlené umělecké dílo. Urbanisticky je citlivě začleněna do nově vznikající struktury města v okolí Masarykova nádraží,“ zdůvodnili porotci výběr.
Společnost Penta má v plánu proměnit ve spolupráci s hlavním městem celé toto území. Momentálně hledá v architektonické soutěži podobu čtyř bloků mezi magistrálou a autobusovým nádražím Florenc.
Bez nadsázky obří kontroverze letos vyvolalo znovuotevření obchodního domu Máj na Národní třídě. Plastiky letadel s motýlími křídly na fasádě, ozdobná vana naplněná lahvemi šampaňského nebo 251 křišťálových lustrů. Vše barevné a zářící. V takové podobě se Máj začátkem léta otevřel Pražanům.
Spitfire: Sochař David Černý umístil na fasádu obchodního domu Máj kinetické sochy spitfirů s motýlími křídly.
Kvůli letadlům na fasádě mluvilo o Máji celé město ještě dávno před otevřením. „Dílo Davida Černého oslavuje československé stíhací piloty, hrdiny, kteří za 2. světové války sloužili u operačních perutí RAF,“ vysvětlil Martin Klán, spolumajitel společnosti Amadeus Real Estate, která budovu na rohu Národní a Spálené ulice vlastní.
K dřívějšímu obchodnímu domu má současný Máj daleko. Obchody se nacházejí pouze v přízemí a v podzemí funguje Tesco. Směrem nahoru je pak patro s restauracemi, obří herna s arkádovými hrami, minigolfem a řadou barů, zábavní park pro děti Lvíčkov a na vrcholu lidé najdou luxusní restauraci Fly Vista s vyhlídkovou terasou.
Méně okázalou, ale zdařilou rekonstrukcí je letos dokončená obnova paláce Savarin v ulici Na Příkopě. Překrásná budova navíc bude mít mnohem důstojnější využití. V nejreprezentativnějších prostorech, kde dosud fungovalo kasino, by se koncem ledna mělo otevřít Mucha muzeum, přičemž expozici navrhne architektka Eva Jiřičná.
Baroko: Oprava barokního paláce Savarin skončila po téměř třech letech. V minulosti zde bylo kasino, od konce ledna tu bude sídlit Mucha muzeum.
Uměleckou hodnotu bude mít dokonce i podlaha, po které budou návštěvníci galerie chodit. „Na původní podlaze bylo hned několik vrstev včetně koberců. Pod nimi jsme ale našli krásnou kombinaci javoru, mahagonu a dubu. Taková podlaha, troufám si říct, nemá v metropoli obdoby,“ popisuje Marek Janeba, stavbyvedoucí ze společnosti Metrostav, která budovu opravila.
