Z aktuálních dat společnosti Imper, která sdružuje detailní informace o veškerých subjektech podnikajících v Česku, vyplývá, že svou činnost ukončují živnostníci nejčastěji v březnu, v období spojeném s daňovým přiznáním.
Vedle mladých do 35 let, kteří tvoří dvě třetiny všech nově podnikajících, roste i počet těch, kteří začínají po padesátce, ať už při kariérním restartu nebo pro větší svobodu a smysluplnost.
Data společnosti Dun & Bradstreet Czech Republic ukázala, že nejaktivnější skupinou, která se pouští do podnikání, jsou tradičně mladí do 35 let, kteří tvoří 64 % všech nově založených živností a firem. Mladí do 25 let se nejčastěji věnují IT, reklamě nebo e-commerce. Mezi 26 a 35 lety přibývá podnikatelů ve stavebnictví, dopravě či vzdělávání.
Jistota pravidelného výdělku
Minimální výše zálohyna pojistné na důchodové pojištění od 1. 1. 2025 Minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy od 1. 1. 2025 hlavní činnost 16 295 Kč |
Do podnikání se velmi často pouštějí i lidé, kteří jsou zaměstnaní. Důvodů, proč se rozhodnou založit živnost a dál přitom pracovat, bývá dost. Někteří si potřebují přivydělat, aby utáhli hypotéku a chod domácnosti. Další nemají odvahu opustit zaměstnání a vrhnout se do podnikání naplno, protože potřebují mít jistotu pravidelného výdělku. Jiní se do podnikání pouštění opatrně, aby si vyzkoušeli, zda má jejich podnikatelský záměr šanci na úspěch.
Kdo chce zahájit podnikání při zaměstnání v průběhu roku, většinou jde o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, což přináší výhody, zejména u odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Počítejte však s tím, že nejspíš budete muset za rok 2025 podat sami daňové přiznání.
Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost lze zahájit v libovolném termínu. Zaměstnanci, kteří budou mít za rok 2025 další zdanitelný příjem mimo zaměstnání vyšší než 20 000 korun, tedy i ze samostatné výdělečné činnosti, si však musí sami podat a vyplnit daňové přiznání.
Do daňového přiznání se podle daňové poradkyně uvádí samozřejmě všechny zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání i z podnikání a nedílnou přílohou daňového přiznání bude potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele.
Výhodou vedlejší samostatné výdělečné činnosti je, že při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, tak jako u výkonu hlavní činnosti, což při nižším zisku přináší významnou úsporu.
V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, jestliže je hrubý zisk do limitu, přičemž hrubým ziskem se rozumí rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji. Pro celý kalendářní rok 2025 je limitem pro neplacení sociálního pojištění z podnikání při zaměstnání hrubý zisk do 111 736 korun.
Pokud začne zaměstnanec vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost až v průběhu roku, limit se poměrně snižuje, na což je potřeba pamatovat. Při překročení se již sociální pojištění platí, vždy však ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je 55 % daňového základu a sazba pojistného je 29,2 %.
Celý magazín |
Podnikající zaměstnanci platí zdravotní pojištění z dosaženého zisku ze samostatné výdělečné činnosti vždy, i když je pouze v tisícikorunách, a nevzniká povinnost platit sociální pojištění. Tady se podmínky pro odvody u zdravotního a sociálního pojištění liší. Zdravotní se vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu a sazba pojištění činí 13,5 %. Počet měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti během roku tak nemá na výpočet vliv, záleží pouze na dosaženém zisku. Podnikající zaměstnanci ale platí zdravotní pojištění jednorázově při odevzdání přehledu a nejsou povinni platit zálohy během roku.
