Množství vytříděných odpadů v obcích vloni sice stagnovalo, ale o to více se třídily hlavně kovy a papír prostřednictvím výkupen surovin. Zhruba 7 kilogramů kovů a necelé 2 kilogramy papíru prodal ve výkupně v průměru jeden Čech. Vyplývá to z výsledků systému EKO-KOM za minulý rok.
„Celková výtěžnost tříděných odpadů přepočtená na obyvatele ČR se zvýšila na 78 kilogramů,“ říká Lucie Müllerová, tisková mluvčí EKO-KOM s tím, že rostoucí množství separovaného odpadu tradičně následovalo zvyšující se počet nádob na sběr tříděného odpadu. Celkově jich je v republice k dispozici již přes 838 tisíc.
Celý magazín |
87 metrů k třídícím nádobám
„Jak se zahušťuje sběrná síť nádob, vnímají lidé i kratší docházkovou vzdálenost, což je motivuje ke třídění. Podle průzkumů lidé uvádějí, že to k nejbližším nádobám na tříděný odpad mají v průměru jen 87 metrů,“ podotýká Müllerová.
Komfort pro třídění, dostatek informací a zájem o životní prostředí vloni přivedl další 2 % obyvatel mezi aktivní třídiče odpadů a podíl třídících obyvatel se zvýšil na 75 %. „Rovněž množství obalových odpadů kleslo o více než 20 tisíc tun. Z celkového množství 1 312 804 tun vzniklých obalových odpadů bylo využito 81 % obalů uvedených na trh v ČR,“ přibližuje Lucie Müllerová a upřesňuje, že 71 % bylo recyklováno, dalších 10 % pak využito energeticky.
Možnost třídit má až 99% obyvatel měst
Systém třídění a recyklace obalů dlouhodobě financují firmy vyrábějící nebo dovážející balené zboží. „Tyto firmy prostřednictvím AOS EKO-KOM plní svoji zákonnou povinnost – zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do systému poplatek podle množství vyprodukovaných obalů. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí celou řadu nákladů souvisejících s provozem sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů,“ vysvětluje Lucie Müllerová. Největší část nákladů podle ní představují přímé platby městům a obcím za provoz a obsluhu sběrné sítě a zajištění předání obalových odpadů k využití. Ke konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOM zapojeno 6 176 obcí a měst ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit.
Door to door systém
Milan Havel, odborník na odpadovou tematiku spolku Arnika, upozorňuje na současný trend rozmisťování nádob přímo u domu, takzvaný door to door systém. „Čím více usnadníme lidem třídění, tím více se skutečně vytřídí. Díky systému door to door se řadě obcí podařilo snížit produkci směsného odpadu pod 150 kg na občana za rok. Jmenujme například Vysoké Mýto, Chropyně, Modřice, Turnov. Mnoho obcí používá i systém odměn za minimalizaci směsného odpadu a obyvatelé tak mohou ušetřit na poplatcích,“ uvádí Milan Havel a upozorňuje, že Arnika podporuje hlavně předcházení vzniku odpadu. „Věnujeme hlavně pozornost tomu, jak v obcích snížit produkci odpadů. Proto vyhlašujeme každý rok soutěž Odpadový Oskar, jejímž cílem je popularizace obcí, které produkují méně než 150 kg směsných komunálních odpadů na jednoho obyvatele a rok. V minulém roce byly vyhlášeny obce Bílá Voda (24,2 kg/ob.), Chvalšiny (38,7 kg/ob.) a města Fulnek (101,3 kg/ob.) a Buštěhrad,“ připomíná Havel a dodává, že za třídění odměňuje obce EKO-KOM v rámci soutěže o Křišťálovou popelnici. Z velkých měst letos zvítězil Mníšek pod Brdy.
Stále máme velké rezervy
„Bohužel ale z průzkumů vychází, že až polovina odpadů končících ve směsné popelnici by se ještě dala vytřídit. Přitom podle dlouhodobých plánů ministerstva životního prostředí by měly obce v roce 2025 vytřídit až 60 % odpadu,“ upozorňuje Milan Havel.
Třídit můžeme papír, sklo, plast, kov, tetrapak, elektro, textil, olej, dřevo a bioodpad. Každá komodita má cennější i méně hodnotné materiály. Plastové obaly se často recyklují do stejných výrobků PET a rPET, recyklovatelné jsou i další plasty jako PP, PE, LDPE, HDPE.
„Problém je ale s malými kousky nebo materiály, které jsou vícedruhové nebo mají různá aditiva upravující jejich vlastnosti. Mohou být rizikové, a tedy bezpečnou recyklaci znemožňují. Plasty se materiálově využívají asi ze 40 %, zbytek se používá na alternativní paliva,“ vysvětluje Tereza Kovalčíková, odbornice na odpadovou tematiku spolku Arnika.
Výrobky z recyklátů
V České republice se z recyklátu vyrábí například pytle na odpad, tašky, kompostéry, z méně kvalitních plastů vzniká zatravňovací dlažba, plotové plaňky, lavičky. Z nápojových kartonů se využívá papír, jako celek je lze recyklovat do stavebních a izolačních desek. Olej se většinou recykluje do biopaliva, důležitost jeho vytřídění je hlavně v tom, že se nelije do kanalizace, kde způsobuje ucpávání potrubí a značné potíže provozu čističek vody.
„Sklo, kov, papír patří mezi materiály, které lze dlouhodobě recyklovat do stejného produktu, vývoj technologií zvýšil počet možných recyklací papíru a už neplatí, že jej lze recyklovat pouze osmkrát,“ vysvětluje Kovalčíková.
Výkupny a síť sběrných dvorů
Co se týče kovů, některé lze bez problémů odevzdat do výkupu či na sběrném dvoře, v některých obcích sběr organizují hasiči a obce pak mají zisk z prodeje. Týká se to železa a barevných kovů, jako je hliník, měď, mosaz, bronz nebo olovo. Výkupny jsou v každém i menším městě, síť sběrných dvorů je široká.
„Můžeme tam přinést i papír, jehož cena teď stoupla, nebo autobaterie, výkupní cena se liší lokalitou a v čase se mění. Problematické typy kovů jsou tenkostěnné obaly, hliník a podobně, ale i zde již existuje povinnost hradit zpětný odběr obalů (hradí EKO-KOM). Zajímavostí je, že na český trh se ročně uvede přibližně 800 milionů kusů nápojových plechovek. Vytřídí se však asi jen 60 %. Asi 300 milionů plechovek se tak někde ztrácí. Pomoci lepšímu oběhu má zálohování plechovek a PET lahví, o kterém se uvažuje. To však začne případně fungovat nejdříve za dva roky,“ dodává Tereza Kovalčíková.
Třídění odpadů se věnuje několik webů. Mezi nové aplikace, které lidem mohou pomoci třídit, je aplikace Kam s ním (www.kamsnim.cz), kde lze najít i místa a aktivity k předcházení vzniku odpadu.
