Nemoci, jako jsou rakovina, kardiovaskulární choroby, diabetes II. typu a obezita, představují stále větší zdravotní a ekonomickou zátěž. Obezita výrazně přispívá k rozvoji chronických onemocnění, postihuje přitom 18,5 % Čechů. Nemoci s ní spojené stojí český zdravotní systém více než 72 miliard korun ročně. Náklady na léčbu těchto onemocnění rostou rychleji než příjmy zdravotnického systému, což pro české zdravotnictví představuje obrovský problém.
„Zdravotnický systém již nyní čelí nedostatku finančních prostředků i zdravotnického personálu, a pokud nedojde ke změně, budou tyto problémy dále eskalovat,“ říká Pavel Suchánek, odborník na výživu a výzkumný pracovník Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Pomoci přitom může prevence.
„Prevence je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit výskyt většiny chronických nemocí a zároveň ušetřit miliardy korun ročně za zdravotní péči. Pokud bychom dokázali snížit výskyt nemocí spojených s nezdravým životním stylem, jako jsou obezita, kardiovaskulární onemocnění a diabetes II. typu, přineslo by to nejen úspory, ale i zlepšení kvality života obyvatel,“ vysvětluje Suchánek.
Správné stravování
Prevence zahrnuje několik klíčových opatření, z nichž nejdůležitější je správně nastavené stravování. „Zaměstnanecké obědy, které by pokrývaly 35 % denního energetického příjmu, mohou mít zásadní dopad na zdraví zaměstnanců. Pokud by se podařilo správně nastavit stravování ve firmách a institucích, mohlo by dojít ke snížení výskytu kardiovaskulárních nemocí o 10,5 %. To by znamenalo úsporu ve výši 2,8 miliardy korun ročně, jak ukazují data z roku 2019,“ doplňuje Suchánek.
Kromě prevence zodpovědnější přístup lidí k vlastnímu zdraví, odvážnější politici i zdravotní pojišťovny. Tak by si oslovení odborníci představovali některé ze změn vedoucích k tomu, aby si český zdravotnický systém udržel současnou úroveň. V ohrožení je nejen kvalita péče, ale i její dostupnost. Z průzkumů vyplývá, že v některých oborech více než polovina ambulancí již nepřijímá nové pacienty a v mnoha regionech se termíny prodlužují na měsíce.
Stárnou i lékaři
„Považuji české zdravotnictví za velmi kvalitní a dostupné, ale systém už lehce narazil – jen to ještě necítíme. Je po dvanácté hodině,“ říká Adam Janek, ředitel Očního centra Praha a bývalý člen dozorčí rady VZP. Identifikuje tři klíčové problémy: demografický vývoj, stárnutí personálu a nedostatek financí. „Stárnou lékaři, zdravotní sestry i veškerý nelékařský personál a celý systém se na to bude muset připravit,“ dodává Janek.
Podle Zorjana Jojka, předsedy Sdružení ambulantních specialistů, je situace v některých oborech alarmující: „Pouze každý pátý lékař může objednat nového pacienta do dvou týdnů.“ Až 43 procent ambulantních specialistů je v důchodovém věku, před deseti lety jich bylo 37 procent. Nejvýrazněji je to vidět v psychiatrii, kardiologii a alergologii. „Tam, kde by dříve stačila ambulantní léčba, dnes kvůli zpoždění hrozí hospitalizace,“ doplňuje Jojka.
O aktuálním stavu zdravotnictví diskutovali také lékaři na XXXII. kongresu České internistické společnosti. Upozornili na další problém, a sice, že navštívit pohotovost sedmkrát do týdne nebo nechat se v průběhu jednoho měsíce vyšetřit šesti různými lékaři stejné odbornosti je v českém zdravotním systému možné.
Podle Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) připadá na každého obyvatele Česka celkem 16 konzultací v ambulantních ordinacích za rok. Pokud jde o specializovaná pracoviště, mezi jedny z nejvytíženějších patří interní ambulance. „Přibývá pacientů se srdečními i metabolickými onemocněními, k nimž patří vysoký tlak, srdeční arytmie, cukrovka a podobně. Lidé se dožívají vyššího věku, ale ne ve zdraví,“ vysvětluje primář Interního oddělení Nemocnice Znojmo Zdeněk Monhart.
Typickým pacientem internisty je senior se čtyřmi a více diagnózami, které významně zatěžují zdravotní stav pacienta. Výjimkou však nejsou ani lidé trpící vyšším počtem nemocí. V okrajových částech republiky, kde chybějí třeba diabetologové nebo kardiologové, nahrazují internisté své úzce specializované kolegy. „Chybí nám tu systém, který by motivoval pacienty, aby o své zdraví aktivně pečovali. Nezaznamenal jsem, že by se za poslední léta změnilo chování našich pacientů, pokud jde o informovanost nebo zdravější životní styl. Vnímám to jako velký problém, protože v současnosti se na nás hrne masa polymorbidních pacientů, na které často nemáme personální ani instrumentální vybavení,“ varuje zástupce ambulantních internistů České internistické společnosti ČLS JEP Tomáš Hauer.
Celý magazín |
Internisté upozorňují, že jejich kapacity brzy narazí na strop. Průměrný věk interních lékařů se podle dat ÚZIS z roku 2023 pohybuje kolem 57,2 roku, třetina z nich je dokonce starší 65 let. Vedle dětských lékařů tak jde o jedny z nejstarších specialistů. Podle lékařů je třeba hledat cesty, jak zdravotní systém zefektivnit.
Internisté se proto připojili k celosvětovému programu Choosing Wisely, podle kterého by pacienti neměli být zatěžováni vyšetřeními, léky nebo kontrolami, pokud to není nezbytně nutné. Každé další vyšetření představuje finanční náklady pro systém, ale také časovou nebo zdravotní zátěž pro pacienta. Proto je třeba k pacientům přistupovat individuálně a nastavit léčbu tak, aby byla především bezpečná. Až 30 % nákladů na poskytování péče ve zdravotnických zařízeních je vynakládáno na takzvanou low value care, tedy péči, která přináší pacientovi velmi malý nebo žádný užitek.
