Havlíčkův Brod je Havlíčkovým už 78 let. Až do 5. května 1945 se město jmenovalo Německý Brod. O nový název se ještě před koncem druhé světové války zasloužil tehdejší brodský starosta Antonín Šouba. Věděli jste však, že mělo město v historii názvů ještě víc?
Osada na obchodní stezce u řeky Sázavy se rozprostírala už na počátku 13. století. Ležela tehdy u mělkého místa, kde se dala řeka snadno přebrodit. Odtud vznikl krátký jednoslovný název Brod. Osada na strategickém místě se rychle zvětšovala a už v polovině století se stala poměrně významným městem.
Celý magazín |
První písemná zmínka o městě Brod pochází z října roku 1256. Olomoucký biskup Bruno vydal listinu, v jejímž latinském textu se o Brodě píše. V tu dobu už ale město prožívalo svou první slavnou etapu hornického a hutnického centra.
Rozrostlo se díky svému pánu, Smilovi z Lichtenburka. Byl to ve své době jeden z nejbohatších českých pánů. Proslul štědrostí, zdatností a bojovností, byl považován za srdnatého rytíře. Své jmění ještě rozšířil po objevení stříbra v okolí města.
Právě po něm se od druhé poloviny 13. století město jmenovalo. Po několik desítek let se mu říkalo Smilův Brod. Jenže po smrti Smila v roce 1269 tehdejší král Přemysl Otakar II. Brodu sebral některá městská práva ve prospěch rozvíjející se Jihlavy.
Těžba stříbra ve 13. století na dnešní Jihlavsko a Havlíčkobrodsko přilákala řadu nových obyvatel. Přicházeli zejména němečtí osadníci a horníci, kterých brzy byla převaha. A právě kvůli nim se měnil i název města. Roku 1308 přestal Smilův Brod existovat, nově se mu začalo říkat Německý Brod.
Tento název přes veškeré kotrmelce středověku i novověku vydržel více než šest století. Teprve až s druhou světovou válkou a nacistickými zvěrstvy, které se ani Brodu a jeho okolí nevyhnuly, došla obyvatelům definitivně trpělivost. Dlouholetý název se tak měnil znovu.
Stalo se tak už 5. května, tedy ještě před oficiálním koncem války a odchodem Němců. Tehdejší vedení města projevilo velkou odvahu. Po všech válečných útrapách však české obyvatelstvo nechtělo déle snášet název města a chtělo se co nejdříve zbavit všeho německého.
V ten den bylo české obyvatelstvo kvůli očekávanému osvobození v euforii. Vyvěšovány byly československé vlajky, zpívala se hymna a davy lidí spontánně ničily německojazyčné nápisy na budovách po celém městě.
Podle historických pramenů bylo 5. května na jednání zástupců politických stran podáno několik návrhů na nové pojmenování Brodu. Zazněl například historický Smilův Brod, Stříbrný Brod, ale třeba i Moravský Brod, Brod nad Sázavou či pouze Brod.
Nejvíce hlasů od přítomných zastupitelů ale získal návrh starosty Antonína Šouby na název Havlíčkův Brod. Nabízelo se město pojmenovat podle bývalého slavného obyvatele, významného básníka, novináře a satirika Karla Havlíčka Borovského, který v dřívějším Německém Brodě v 19. století studoval a žil. „Poté Antonín Šouba vystoupil na radniční balkon, plamennými slovy oznámil lidem před radnicí změnu názvu města a nechal ji schválit,“ popisuje regionální historik František Drašner ve své knize Jak město ke svému čtvrtému názvu přišlo.
Havlíčkův Brod se tak stal vůbec prvním městem v republice, které bylo na konci druhé světové války v roce 1945 přejmenováno. Potyčky, konflikty, zatýkání a dokonce i popravy ale pokračovaly poté, co ještě týž den do Brodu dorazilo táborské gestapo. Nacisté veškeré pokusy o revoluci v tu chvíli násilně potlačili. Název města však už zůstal. Na opětovnou změnu už nebyl čas.
„Za dobu své existence prošel Havlíčkův Brod mnoha změnami. Dodnes je ale úzce spjat se svým významným občanem a slavným spisovatelem Karlem Havlíčkem Borovským, který zde žil a tvořil a po kterém nese město svoje čtvrté pojmenování,“ už dříve připomněla mluvčí havlíčkobrodské radnice Alena Doležalová.