Přijímací zkoušky na střední školy mohou být první velkou zkouškou v životě teenagera. Psychicky jde o náročnou situaci, na kterou je potřeba se i po této stránce připravit. „Je potřeba naučit se takové zvládací mechanismy, které nás podrží ať už u zkoušky, či v jiné stresové situaci,“ říká terapeutka a koučka Lucie Mucalová.
Celý magazín |
Co je vlastně stres a kde se bere?
Stres je vlastně reakcí organismu na každou silnější psychickou nebo fyzickou zátěž, kdy se nám začnou spouštět v daný okamžik dostupné obranné mechanismy k překonání nebezpečí. Pociťujeme nekomfort v těle i mysli a bojujeme s nepříjemnými pocity. Stres ale může být i cenný pomocník, pokud se s ním tedy nepustíme do urputného boje, kdy jeden vyhraje a druhý prohraje. Je potřeba naučit se takové zvládací mechanismy, které nás podrží ať už u zkoušky, či v jiné stresové situaci. Vždy laicky říkám: Naučme se ve stresu plavat. To znamená naučit se techniky, díky kterým to zvládneme a pomyslně se ve stresu neutopíme.
Co všechno stres s naším tělem dělá a jak může výsledek zkoušky ovlivnit?
Projevů může být opravdu mnoho a opět záleží, se kterým ze stresů máme tu čest. I mě teď napadá představa, kolik rodičů už možná sedělo u Googlu a vyhledávalo, co ten stres právě s jejich dítkem může udělat. A to vyvolává stres. Dávejte spíše pozornost tomu, jak podpořit dítě, aby to zvládlo, místo vyhledávání toho, jak dítě stres u zkoušky zničí.
Stres může vyburcovat k velkým výkonům, může být takovým supermotivátorem.
A ano, stres dokáže i paralyzovat, když jde o extrémně silnou stresovou reakci, vypne se myšlení a cítění. Ale těch reakcí může být neskutečně mnoho, věřte, že zrovna stres motivátor se vašeho dítěte chytne.
Je dáno to, jak často se do stresu dostaneme, nějakými vrozenými předpoklady? Stejnou situaci někdo zvládá snadno, jiný se hroutí…
Spíše bych chtěla poukázat na vliv toho, v jakém prostředí dítě vyrůstá. Otiskuje do sebe právě to, co vidí, nerozlišuje, tohle je „dobrá“ reakce na stres a tohle „nevhodná“. Pokud vidí pravidelně někoho, kdo se pod tíhou stresu hroutí a nic jiného nedělá, může to dítě převzít jako „pravdu“ o tom, jak na stres reagovat. Proto je tak moc důležité děti podporovat v projevování emocí, ale zároveň je učit, jak je regulovat, jak se naučit s nimi zacházet. Vyvarovat se hlášek typu „Ty jsi citlivka, čeho se bojíš.“ Namísto toho raději: „Je v pořádku, že se bojíš, pojďme si o tom popovídat, ukážu Ti, co pomáhá mně, pokud chceš, něco zkus…“
Jak ještě mohou rodiče dětem, které zkoušky čekají, pomoci?
Buďte tu pro ně, opravdově. Dávejte jim pocítit, že v ně věříte, ať to bude jakkoli, řešení najdete. Vyvarujte se krutých soudů a kleteb typu: Ty to s tou citlivostí daleko nedotáhneš. Jestli se budeš takto stresovat, s touto školou se můžeš rozloučit. Když to nedáš, půjdeš na učňák. Po kom ty jsi, ta tvoje povaha je nešťastná. Naopak k dospívajícímu posílejte slova, která ho povzbudí. Také mu řekněte, že rozumíte jeho obavám, ale i přesto mu fandíte. Pokud se dospívající hodně stresuje dlouhodoběji, navrhněte mu pár sezení s koučem, který ho může posílit v tom, co potřebuje. Někdy je lepší jako rodič odstoupit a pustit tam někoho nestranného.
Podpora: „Dávejte spíše pozornost tomu, jak podpořit dítě, aby to zvládlo, místo vyhledávání toho, jak dítě stres u zkoušky zničí, „říká koučka Lucie Mucalová.
Dá se zvládnutí stresu předem natrénovat?
Určitě dá. Na trhu je moře knih o tréninku dýchání, všímavosti, úžasným nástrojem je pohyb, tanec, kresba, hudba… s tím vším se dá hezky pracovat právě v posilování se proti stresu. Je to proces, je to cesta a všichni se učíme. Každému budou fungovat jiné protistresové techniky. Chtěla bych ale podpořit rodiče, pracujte na sobě, nezapomínejte poznávat sebe, jelikož to je to nejvíc, co sami sobě můžete dopřát, a hlavně skrze poznání sebe budete vašim dětem předávat cenné rady a zkušenosti do života. Děti nás k tomu potřebují vidět, jak to děláme my. A hlavně, dávejte dětem zodpovědnost, nechávejte je zkoušet, padat, plakat, pomozte jim se zvednout. Ať jejich první velká zkouška nejsou právě přijímačky. Potřebují překonávat překážky i dříve, neustálé zametání cestiček (byť s láskou) není to, co neustále potřebují. Potřebují s naší laskavou podporou i padat, prohrávat.
Co dělat přímo u zkoušky, když dítě stres i přes všechnu přípravu přepadne?
Je potřeba se učit zvládací protistresové mechanismy dříve než u zkoušky. Pokud dospívající nikdy nic protistresového nezkoušel, nezná, o co jde, horko těžko mu to v horké chvíli naskočí. A může právě zpanikařit, jelikož možná zatím nezná, jak velkou oporu v dechu má. Ale pokud jako rodiče děti učíte s emocemi zacházet a ukazujete jim, co pomáhá vám, věřte, že je to ovlivní a mysl jim to může nabídnout, protože tohle přece u nás doma někdo dělá.
Jak poznat u teenagerů, jaká míra stresu je ještě únosná? Které další situace tyto děti obvykle stresují?
Každý dospívající je jedinečný a jednotná tabulka neexistuje. Myslím si, že pokud je v životě dospívajícího stresu přes čáru, bude se to jistě, i z dlouhodobého hlediska, objevovat, může být pravidelně ve stresu z písemek, ze všeho, co je nové, tak raději zůstává stranou, že se ničeho nezúčastňuje. Může si stěžovat na fyzickou bolest. Já vždy rodiče podporuji v tom, že kdykoli vnímají u dítěte změny, kterým nerozumí, ať zkusí mluvit, nechodit kolem horké kaše, nabídnout pomoc, podporu, být tu pro něho. A pokud už si rady nevíte, vyhledejte odborníka, který vám může být nápomocen v dalších krocích.
