Po více než 20 letech se do krypty farního kostela sv. Prokopa ve Vamberku navrátily mumie zdejších měšťanů a církevních hodnostářů. Radnici se sérií opatření podařilo zlepšit klima v podzemí, kvůli němuž musely být mumie dočasně umístěny ve sklepení kláštera v Broumově na Náchodsku. Ještě předtím byly deponované v suterénu vambereckého Muzea krajky, avšak ani tam nebyly vhodné podmínky pro dlouhodobé skladování ostatků, a proto je archeologové v roce 2000 převezli právě do Broumova.
Celý magazín |
Krypta s vambereckými mumiemi leží pod celým kostelem sv. Prokopa na zdejším náměstí. Vstupuje se do ní ze sakristie, kde vzniklo v 50. letech minulého století novodobé schodiště, aby se krypta mohla otevřít turistům. Nově už po něm ale běžní výletníci neprojdou. Mumie budou k vidění jen virtuálně. Radnice projekt představí 28. dubna při slavnosti k navrácení mumií ve vambereckém Městském klubu Sokolovna, kde virtuální model ukáže jeho autor, geofyzik Jiří Šindelář z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. „Při vstupu do krypty je třeba hodně sklonit hlavu a raději jít pozadu, je tu velmi nízký strop,“ upozorňuje vamberecký farář Pawel Nowatkowski. Právě kvůli bezpečnosti už Vamberk nepočítá, že by kryptu zpřístupnil. Důvodem jsou i hygienické podmínky v podzemí.
Otevřeno bylo do 90. let
Mumie byly v kryptě k vidění do začátku 90. let. Tehdy se klimatické podmínky v podzemí radikálně zhoršily. Mohly za to stavební práce v okolí kostela, především velké asfaltové plochy, které zabránily odchodu vlhkosti ze země. Důmyslný větrací systém přestal správně fungovat a prudce stoupla vlhkost.
„Jednu dobu tekl do krypty dokonce svod vody ze střechy. Objevily se tam problémy a několik mumií muselo být pohřbeno, protože je napadla hniloba,“ vzpomíná archeoložka Muzea a galerie Orlických hor Martina Beková, jež se v 90. letech podílela na záchraně 34 mumií.
Ty byly nejprve přesunuty do sklepení protější budovy Muzea krajky, ale ani tam nebylo klima ideální. Proto je odborníci v roce 2000 odvezli do kláštera v Broumově, kde byla část těl dál vystavována do roku 2019. „Původně se rakve s ostatky spouštěly otvorem v podlaze kostela. Dnes ho zakrývá koberec. Když se mumie navracely, vytvořili jsme jim skluzavku a rakve opatrně spouštěli po schodišti,“ popisuje farář Nowatkowski.
Přesun bylo třeba provést i kvůli tomu, že v Broumově se časem podmínky ukázaly jako nedostačující. Před přesunem toxikologové dezinfikovali kryptu i samotné ostatky. Už dříve radnice ve Vamberku přistoupila k několika stavebním úpravám v okolí, aby se klima pod kostelem zlepšilo.
„Musely se najít ty problémy, kudy sem zatékalo, vyčistily se větrací otvory a upravilo okolí i odtoky z krypty. Mysleli jsme, že se mumie za dva roky vrátí, ale trvalo opravdu dlouho, než se klimatické podmínky začaly zlepšovat,“ říká vamberecký radní a předseda Spolku přátel historie Vamberka Vladimír Sodomka.
Ostatky jsou uloženy většinou v původních rakvích, na některé pasovala i víka, která v kryptě v minulosti zůstala. Zatímco dříve ležely na podlaze, nyní jsou na podstavcích. „To proto, aby kolem mohl proudit vzduch. Uvidíme, jestli tu ještě vhodná víka budou, když tak mumie zakryjeme látkami, aby se na ně neprášilo,“ vysvětluje farář.
Přestože se mumie vrátily do krypty už nyní, stavební úpravy kostela ještě neskončily. Radnice bude letos za další statisíce korun sanovat okolí krypty metodou osmózy, která má vlhkost vytěsnit. Osadí také nucené větrání s ventilátory.
„Mumie se mohou převážet jen na jaře nebo na podzim. Protože už teď tu jsou lepší podmínky než v Broumově, tak jsme přesun uspíšili,“ pokračuje Pawel Nowatkowski.
Vznikly přirozenou cestou
Na rozdíl od egyptských mumií neprošly české umělým balzamováním, ale vznikly přirozenou cestou díky unikátní konstrukci podzemních krypt. Původně šlo o běžný pohřeb zesnulých. „Naše přírodní mumie vznikají většinou v kryptách barokních kostelů, které jsou dokonale odvodněné a proudí tam vzduch. Dochází k přírodnímu vysychání a zmýdelnatění tukových tkání. Někdy jde o kvalitnější proces než u uměle vytvořené mumifikace,“ popisuje Martina Beková.
Mumifikované ostatky z Vamberka patří vedle brněnských kapucínů, mumií z Klatov či Jaroměře k nejznámějším v Česku. Pochází především z 18. století a patří významným vambereckým měšťanům a zdejším farářům. Výjimkou je několik starších těl. Mezi mumiemi by měla být hraběnka Magdalena Grambová, která z Belgie přivezla do Vamberka krajku a založila zdejší krajkářskou tradici. Má tam být také Bohuslav z Chrastu, kterému patřilo zdejší panství.
„Jeho úmrtí se připomíná k roku 1508 nebo 1528, takže by to měla být půl tisíciletí stará mumie. Většina ostatků se však ukládala od roku 1714, kdy byl místo starého dřevěného postaven nový kostel,“ připomíná Vladimír Sodomka.
