Specifická je metropole také ve sféře byznysu a zaměstnanosti. Nalézt zde lze například podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) nadprůměrný podíl zahraničních fyzických osob. V porovnání s dalšími kraji České republiky v hlavním městě zaniká každoročně nejvíce ekonomických subjektů. Podnikatelé si na pražském pracovním trhu mohou vybírat vzdělanější a kvalifikovanější zaměstnance. Dosáhnout zde lze i vyšších průměrných mezd.
Více než 660 tisíc podnikatelských subjektů různých právních forem napočítali statistici za I. pololetí letošního roku. Mezi subjekty se zjištěnou aktivitou převažovaly fyzické osoby, výraznou převahu mezi nimi měli živnostníci. Ovšem také v tomhle ohledu metropole nepostrádá určité zvláštnosti.
Ekonomické centrum
„Ve zbytku republiky je převaha fyzických osob mnohem výraznější, což je dáno charakteristikou hlavního města, které je hospodářským centrem státu a sídlem většiny významných institucí a zahraničních firem. Je zde velká koncentrace školství i zdravotnických zařízení,“ uvedla Martina Kuřitková z pražské krajské správy ČSÚ.
V kategorii právnických osob tvořily nejvýznamnější složku obchodní společnosti. Praha stála s jejich podílem přes 90 procent poměrně vysoko též nad celorepublikovým průměrem. Z pražských obchodních společností jich většina měla formu „eseróčka“.
Bezmála polovina subjektů se zjištěnou aktivitou neměla podle statistiků žádné zaměstnance. Z podniků, které počet pracovníků uvedly a současně někoho zaměstnávají, jich 81,6 procenta patří do kategorie mikropodniků s jedním až devíti zaměstnanci. Pouze dvanáct pražských podniků má počet zaměstnanců 10 tisíc a více. Mezi největší zaměstnavatele náležely instituce jako Univerzita Karlova, České dráhy, pražský Dopravní podnik nebo obchodní společnosti jako Tesco a Kaufland.
Celý magazín |
V celé republice bylo na konci roku 2022 podniků s 10 tisíci a více zaměstnanci 14. Ze 428 podniků v Česku, které zaměstnávaly alespoň tisíc zaměstnanců, jich na Prahu podle údajů ČSÚ připadá více než 40 procent.
Specifické je podnikatelské prostředí v hlavním městě i podle dalšího zajímavého ukazatele. Z mezikrajského srovnání zřetelně vyplynulo, že ekonomické subjekty nejvíce zanikaly v hlavním městě. Svou činnost zde v loňském ukončilo přes 47 tisíc. Je to více než 15 procent ze všech zaniklých subjektů v rámci České republiky. Přes hranici 11 procent se v republice v této kategorii v rámci krajů dostaly jen střední Čechy.
V byznyse zastoupení žen roste. Od roku 2005 došlo k výraznému nárůstu podnikatelek. Přesto se zatím pohybuje jen okolo třetiny. Ženy nejvíce podnikají v oblasti profesních, vědeckých a technických činností a obchodu. Naopak branže jako IT, stavebnictví nebo logistika zůstávají hlavně mužskou záležitostí. Ženy na pracovním trhu v Praze ovšem mohou nabídnout mnohé další plusy. Například vyšší úroveň vzdělání než jejich mužské protějšky. Ukončenou vysokou školu mělo totiž 43,9 procenta žen a 40,3 procenta mužů. Pomaturitní, nástavbové či vyšší odborné vzdělání takřka sedm procent u žen, což je opět více než u pánů, přibližně třetinové zastoupení mělo u obou pohlaví úplné střední vzdělání s maturitou.
Lesk a bída mezd
Další odlišností pracovního trhu v hlavním městě představují platy. Průměrná hrubá mzda ve 2. čtvrtletí přesáhla 56 tisíc korun. Výrazným důvodem, proč je v Praze mzda v průměru o tolik vyšší, může být odlišná vzdělanostní skladba.
„Nadpoloviční většina pracujících bydlících v Praze dosáhla alespoň vyššího, pomaturitního vzdělání,“ shrnují statistici. Vyšší průměrné mzdy v Praze mají nejkvalifikovanější kategorie pracovníků. Zejména manažeři si vydělají o polovinu více než jejich kolegové v nejchudších krajích. U specialistů je rozdíl zhruba čtvrtinový, u technických a odborných pracovníků okolo 16 procent a v úřednických profesích 14 procent.
