Lázeňský skvost dýchá nostalgií první republiky

Původní Jurkovičův areál Slunečních lázní ze začátku minulého století má novou podobu. Místo léčby tu jsou atraktivní expozice.

Kdysi to býval ikonický areál s plovárnou, typickými dřevěnými káděmi či třeba slavnou Jurkovičovou odpočívárnou inspirovanou tradičním britským stylem. Byl hojně navštěvovaný lázeňskými hosty a stal se jedním ze společenských center Luhačovic.

Vodoléčebný ústav s Říčními a slunečními lázněmi však před nedávnem zažily i smutnější časy, kdy opuštěné budovy chátraly.

Letos se návštěvníkům po masivní rekonstrukci opět otevřely v plné kráse, i když už se sem nechodí za léčbou ani si zaplavat. Přesto mají nově opravené Sluneční lázně ambici stát se jedním z hlavních kulturních míst v Luhačovicích. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout expozice věnující se lázeňství, ale například i slavnému někdejšímu hostu, hudebnímu skladateli Leoši Janáčkovi.

Celý areál má přitom za sebou bohatou historii. Vznikal v letech 1901 až 1910. Za jeho vybudováním stojí Luhačovická akciová společnost. Iniciátorem byl doktor František Veselý, který viděl potenciál ve zdejších léčebných pramenech. Areál také sloužil pro léčbu pacientů říční vodou. Prováděly se tu oplachy, střiky i koupele ve studené vodě. „Byl to doplněk hlavní léčby minerálními prameny,“ připomněla současná ředitelka Slunečních lázní Hana Felcmanová.

Celý magazín

„František Veselý se rozhodl vybudovat tady moravské lázeňské středisko moderního typu. Úspěch lázní nespojoval pouze s plněním léčebného poslání, ale i s vytvořením kulturního zázemí a společenského střediska slovanských národů,“ popsala historička Blanka Petráková z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Tehdejší chátrající lázně odkoupili akcionáři od hraběte Sérenyiho a Veselý začal plánovat novou výstavbu. „Získal ke spolupráci architekta Dušana Jurkoviče, staral se o renovaci budov a stavbu nových objektů, zachycení pramenů, zřízení plnírny minerálních vod a inhalatoria a léčbu nemocných,“ doplnila historička.

Vodoléčebný ústav či Sluneční lázně patří mezi řadu Jurkovičových staveb v Luhačovicích. Doplnila je technická budova s kotelnou a prádelnou, později pak slatinné a sirnaté lázně. Kromě léčebných účelů byl areál využívaný ke společenské zábavě. Na plovárně stála dřevěná lehátka, hrál se tu stolní tenis, volejbal, konaly se tady vyhlášené plavecké závody.

Léčebné procesy skončily

Svému účelu areál sloužil do přelomu 20. a 21. století, kdy se plovárna uzavřela a budovy postupně chátraly. Zastaraly i lázeňské technologie. Nejprve se uzavřely sirné a slatinné lázně, později vodoléčba. Poslední léčebné procedury se tu prováděly v roce 2012, pak se definitivně přesunuly do jiných lázeňských objektů, zejména do rehabilitačního ústavu.

Lázně pak stály před rozhodnutím, co s objektem dál, a rozhodly se navrátit mu původní podobu.

„Hlavním cílem obnovy byla záchrana výjimečného architektonického díla Dušana Jurkoviče,“ vyzdvihl generální ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek.

Autorem přestavby je architekt Petr Všetečka, který navrhoval například i Památník Tomáše Bati ve Zlíně. Ten navrhl umístit do nevyužívaných lázeňských objektů expozici o historii místa, Jurkovičovi i hudebním skladateli Leoši Janáčkovi, který byl v Luhačovicích častým hostem. V jedné z budov také vzniklo zázemí pro koncerty, výstavy a další společenské akce, část dalšího z objektů je vyhrazena pro návštěvnické zázemí s kavárnou a obchůdky.

„Chceme, aby tu vznikla nová dominanta Luhačovic. Návštěvníků je tu hodně a pravidelně se do města vrací. Nyní jim můžeme nabídnout velmi atraktivní zážitek,“ poznamenala Felcmanová.

Ředitelka Slunečních lázní Hana Felcmanová.

Expozice jsou nevšední zážitek

Prohlídka areálu dnes pro návštěvníky představuje komplexní zážitek. Hlavní část expozice se rozprostírá ve třech podlažích bývalého vodoléčebného ústavu. Návštěvníci se sem dostanou nově zbudovaným tunelem.

Ve spodním patře najdou lidé expozici věnovanou vodoléčbě a lázeňství. Uvidí zde například typické koupací vany, léčebné bazénky, pro zpestření například výstavku retro plavek nebo animace a namluvené texty z pohlednic, jež lázeňští hosté kdysi posílali domů.

Za okny je vidět další luhačovický skvost – stará městská plovárna se stylovými dřevěnými kabinkami, kterou si někteří mohou pamatovat třeba ze seriálu Četnické humoresky.

První patro je věnováno přímo Dušanu Jurkovičovi a ukazuje ohromující odpočívárnu, kam chodili hosté relaxovat nebo si číst noviny. Jde o nádhernou prostornou místnost s lůžky, lavicemi a naznačeným ochozem.

Nejvyšší patro budovy pak připomíná hudebního skladatele Leoše Janáčka, jenž v Luhačovicích často odpočíval i tvořil. I když svérázný autor přímo v této budově nikdy nebydlel, v expozici jej připomíná řada prvků, včetně interaktivní tabule s jeho popěvky či krásný Jurkovičův nábytek.