Jak voda z kohoutku, tak i balená musí splňovat stejné podmínky, normy a předpisy kvality, aby mohla být pitná a lidskému organismu nezávadná. „Voda ve veřejných vodovodech se pravidelně sleduje. Například v Praze je ročně analyzováno téměř deset tisíc vzorků,“ vysvětluje Ondřej Beneš, technický a obchodní ředitel VODA ČR. Výsledky jsou průběžně zveřejňovány Státním zdravotním ústavem a třeba v Praze i na webu pvk.cz, kde si v interaktivní mapě každý může ověřit kvalitu vody ve svém domě.
Testy a čištění
Je správný čas vyčistit studnyV roce 2023 bylo vodou z vodovodů zásobováno 94,5 % z celkového počtu obyvatel v České republice. Zbývající využívají vodu z vlastních studní. Tu je teď na jaře potřeba zkontrolovat, protože tající sníh může obsahovat nečistoty nahromaděné během zimy, jako jsou prach, písek či posypové soli ze silnic. „Do vody se mohou dostat bakterie z půdy, kompostu, septiků či exkrementů zvířat. Odtoky z polí a pastvin mohou zvýšit obsah dusičnanů. Je tedy důležité kontrolu vody nepodceňovat a aspoň jednou ročně, ideálně na jaře, provést laboratorní rozbor,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT a dodává: „Pokud se ve vodě objeví jakékoliv nebezpečné látky, je nutné přijmout opatření doporučená odborníky. |
Voda se testuje nejen na základní parametry, jako je tvrdost, pH, přítomnost bakterií, dusičnanů či nežádoucích těžkých kovů (olovo a rtuť), ale také přítomnost pesticidů. „Voda dodávaná z velkých vodohospodářských zdrojů v ČR plní zákonné požadavky výborně,“ ujišťuje Beneš. K překročení limitních hodnot dochází jen u méně než 0,1 % vzorků.
„V případě reziduí farmaceutik či hormonů se sledují jednotlivé vybrané látky, a to hlavně ve zdrojích vody. Pokud se ve zdroji žádné nevyskytují, není je již dále nutné kontrolovat ve vodě upravené, v opačném případě se sledují,“ říká Beneš a dodává, že i tyto látky „umíme“ z vody odstranit. Jak vysvětluje Marcela Dvořáková, výkonná ředitelka komunikace společnosti Veolia ČR, proces čištění vody zahrnuje celou řadu úkonů. Při zpracování vody z povrchových zdrojů jsou nejprve při jímání zachycovány větší nečistoty. Následně se přidávají oxidační činidla, například ozon, která slouží k dezinfekci a preoxidaci vody, a tzv. srážedlo neboli koagulant, které na sebe váže nečistoty. Srážením se vytvářejí vločky – shluky nečistot a dalších nežádoucích látek. Větší vločky se usadí a kal se odstraní. Menší se zachycují pomocí pískových filtrů. To ale pořád ještě není konec.
Jak pomáhá uhlí
„Pokud je to potřeba, tak se proces úpravy doplní o ozonizaci a filtraci přes granulované aktivní uhlí. Tento proces se užívá v Plzni, v Praze v Podolí či na úpravně vody Želivka,“ uvádí příklady Beneš. Aktivní uhlí má velkou absorpční plochu, a díky němu se z vody odstraní různé látky včetně například velké části pesticidů.
Existují i další technologie – některé se teprve testují a jiné už na řadě míst fungují. Jde třeba o pokročilou oxidaci využívající například kombinaci UV záření, peroxidu a katalyzátorů či technologie membránové či specifických iontoměničů pro zvýšení kvality dodávané pitné vody. Nakonec se do vody přidává chlor kvůli jejímu hygienickému zabezpečení. A některé vodárny spolu chlorací používají k dezinfekci i UV záření.
Evropské rozvodí
Celý magazín |
„Česká republika má v tomto směru jednu velkou výhodu a jednu stejnou nevýhodu. Jsme na rozvodí tří různých moří a netrpíme tak znečištěním z ostatních zemí. Na druhou stranu máme k dispozici prakticky pouze vodu, která u nás naprší,“ konstatuje Beneš a varuje: „Kvůli postupnému oteplování, kdy se od roku 1961 teplota zvýšila v průměru o 2,0 °C, se zdroje pro výrobu pitné vody stále snižují.“
„Probíhající klimatická změna může v budoucnu přinést situace, na které je třeba se připravovat, abychom nebyli překvapeni jako obyvatelé španělské Barcelony,“ říká generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos a jako příklad uvádí analýzu Prahy a Středočeského kraje, která predikuje budoucí vývoj počtu obyvatel a potřeby zásobování pitnou vodou. „Zároveň se již nyní chystá řada investičních opatření – zvyšování kapacity akumulace vody v pražských vodojemech, investice do pokročilých metod měření spotřeby vody nebo rekonstrukce úpraven vody,“ doplňuje.
