Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo pro rok 2023 v rámci Národní ceny České republiky za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj kategorie veřejný a soukromý sektor. Jak to celé bude probíhat? „Účastníci vyplní podkladovou zprávu a následuje jednodenní hodnocení na místě, kterého se účastní dva hodnotitelé,“ nastiňuje David Hluštík z tiskového oddělení ministerstva.
Celý magazín |
Vyhodnocení Národní ceny za společenskou odpovědnost a udržitelnost provádí zástupci Rady kvality České republiky. Slavnostní předávání 23. ročníku Národních cen ČR pak proběhne 23. listopadu 2023. První tři účastníci v každé kategorii dle dosažených bodů získají ocenění – skleněného lvíčka. Jde o prestižní záležitost. Pojem společenská odpovědnost firem se začal skloňovat počátkem druhé poloviny 20. století. Znamená takový způsob vedení firmy a budování vztahů s partnery, který přispívá ke zlepšení reputace a zvýšení důvěryhodnosti podniku.
Evropská komise v takzvané Zelené knize, vydané v roce 2001, to definuje takto: „Společenská odpovědnost firem dobrovolně integruje sociální a ekologické ohledy do podnikatelských činností firmy, a to ve spolupráci se zaměstnanci, zákazníky, obchodními partnery a tak dále.“ Znamená to, že firmy mají šetřit energiemi a vodou, mají se chovat ohleduplně k zaměstnancům a respektovat je, komunikovat se zákazníky, nakládat správně s odpady a také část svých výnosů věnovat na dobré účely.
Společenská odpovědnost je tak nyní pro firmy důležitá více než dříve. Pokrok ve společenské odpovědnosti ovlivňuje životní prostředí, lidská práva a také sociální oblast. Tím pádem má i přímý dopad na obchodní úspěch dané firmy a na její dobré jméno mezi věrnými zákazníky.
Důležitá zpětná vazba
Celkového vítěze soutěže o Národní cenu za společenskou odpovědnost a udržitelnost ocení Rada kvality České republiky diplomem. „Účastníci také získají zpětnou vazbu v podobě komplexní zprávy zpracované certifikovanými hodnotiteli, která identifikuje silné stránky a oblasti ke zlepšení, objektivní pohled na prokázanou úroveň přístupu firmy k jednotlivým oblastem a také nové kontakty pro další profesní spolupráci,“ doplňuje David Hluštík.
Dozví se tak, v jakých oblastech mají ještě rezervy a mohou svůj přístup zlepšit. Cenu za udržitelné podnikání získala v minulosti například společnost EMBA z Pasek nad Jizerou. „Společensky odpovědné chování je naší základní filozofií. Považujeme za zcela přirozené v rámci svých možností pomáhat jak svým zaměstnancům, tak celému regionu nejbližších obcí za účelem zachování a rozvoje kvality jejich života,“ shrnuje generální ředitel společnosti Marek Michálko (viz rozhovor na straně 6).
Pomáhat se firmy snaží i prostřednictvím vlastních nadací. Například Nadace AGROFERT se soustředí zejména na pomoc samoživitelkám a samoživitelům.
„Pomáháme jak jednotlivcům, tak organizacím. V jednotlivcích zejména maminkám a tatínkům samoživitelům a dalším lidem, kteří se ocitnou v nouzi, rodinám a seniorům, kteří se ze závažného důvodu a nikoli svým zaviněním dostali do nějaké kritické situace,“ vysvětluje ředitelka nadace Zuzana Tornikidis.
Nadace také přispívá lidem s postižením na rehabilitace, které neplatí pojišťovny, studentům v nouzi a dalším potřebným. „Pokud jde o neziskové organizace, těm přispíváme na jejich provozní náklady. Pak máme projekty, kterými reagujeme na aktuální situace. Třeba za loňský a letošní rok jsme měli fond pohonné hmoty, kde jsme přispívali rodinám a jednotlivcům, kteří mají postižené dítě, na benzin, kvůli vysokým cenám, aby se měli jak dostat na rehabilitace, k lékaři a podobně,“ říká Zuzana Tornikidis. Nadace tak ročně rozdá v průměru osmdesát milionů korun.
A podle jakých kritérií nadace ze žádostí vybírá? „Záleží nám na tom, aby se člověk, kterého podpoříme, sám snažil. Aby to nebylo jen o tom, že od nás chce peníze. Požadujeme, aby se maminky či tatínkové sami snažili najít východisko ze složité situace, my je v tom jen podporujeme. Pak také vždy požadujeme doporučení od sociálních pracovníků, protože považujeme za důležité, aby danou rodinu provázel někdo, kdo jí pomůže se zorientovat v dané situaci, nastavit sociální dávky tak, jak je potřeba, a také, aby se rodina snažila ze systému sociálních dávek vymanit a byla nakonec schopna se o sebe postarat sama,“ dodává Zuzana Tornikidis.
