Ve Skandinávii je dnes podíl dřevostaveb přibližně sedmdesát procent, v Německu padesát a v Rakousku pětačtyřicet procent.
I u nás byla v minulosti výstavba dřevostaveb vcelku běžná, až se někdy před sto lety tato tradice přerušila a dlouhá přestávka způsobila, že lidé přestali dřevěným stavbám věřit a teprve v posledních letech můžeme pozorovat navýšení jejich počtu.
V roce 2022 bylo postaveno 2 642 dřevostaveb rodinných domů (z celkového počtu 18 782 rodinných domů), což činí asi čtrnáct procent. Tedy každý sedmý dům byl konstruován jako dřevostavba.
Výhody moderních dřevostaveb
Moderní dřevostavby v praxi prokazují, že jsou bezpečné proti požáru, energeticky efektivní a hlavně rychle a výhodně dostupné. Největší výhody oproti klasickým domům představují konstrukční způsob a rychlost výstavby. V dřevěném domě lze bydlet již za několik týdnů. Nezanedbatelný je i funkční a estetický význam. Dřevostavby dosahují vynikajících tepelně-technických vlastností, díky nimž mají nízkou spotřebu tepla na vytápění a celkově zaručují zdravé a neškodné bydlení.
Jsou ale i problémy
Mezi nevýhody dřevěných konstrukcí patří jejich životnost a trvanlivost, a to zejména v nechráněných expozicích nebo v náročných, klimaticky extrémních podmínkách, s čímž souvisí i náročnější údržba. Další nevýhodou je nižší požární odolnost v porovnání se silikátovými materiály, jako je cihla a beton.
Bytové domy ze dřeva
Celý magazín |
Společnost UBM Development staví v rámci projektu Timber Praha na pomezí Stodůlek a Řeporyjí první dřevěné vícepodlažní bytové domy v novodobé historii Prahy. Dřevěná nosná konstrukce bude ze smrkového dřeva, venkovní obklady fasády z modřínu. Dřevo bude použito v interiéru bytů jako pohledové na stropech obytných místností, chodeb a také na schodištích. Velkou výhodou dřeva je pohlcování emisí oxidu uhličitého. V projektu Timber Praha se použije 1 800 m3 dřeva, které na sebe naváže 1 800 tun CO2.
UBM Development ale není jediná, kdo jde tímto směrem. Také společnost YIT Stavo se po vzoru mateřské společnosti z Finska chystá ve svém novém projektu v Kladně postavit mateřskou školu jako dřevostavbu. Maloobchodní řetězec BILLA zahájil v červenci výstavbu své první celodřevěné ekologické prodejny v rámci střední a východní Evropy ve Vracově na Hodonínsku. Nová prodejna bude tvořena celodřevěnou konstrukcí z dřevěných CLT panelů.
Dojde ke změně legislativy?
Širšímu rozšíření ekologického a udržitelného druhu výstavby ze dřeva na území České republiky brání zastaralá legislativa neumožňující stavět budovy vyšší než čtyři podlaží, respektive dvanáct metrů požární výšky. „Jakékoliv obavy z výstavby vyšších budov jsou ale naprosto zbytečné,“ říká jednatel UBM Josef Wiedermann s tím, že v okolních zemích, jako je Německo či Rakousko, ale i ve Skandinávii se již osmi- až dvanáctipodlažní dřevostavby staví standardně a případná rizika jsou zcela srovnatelná s ostatními typy staveb. „V tomto směru chceme působit na české zákonodárce a první projekt dřevostaveb Timber Praha jim ukazovat jako příklad dobré praxe,“ dodává.
Dřevostavby se nemusí držet při zemi
Nejvyšší dřevostavbou na světě je od srpna 2022 výšková budova Ascent MKE s 86,6 metry a pětadvaceti patry ve Wisconsinu, jejíž výstavba stála osmdesát milionů dolarů. Na druhém místě je osmnáctipatrový mrakodrap v malém norském městě Brumunddal vysoký osmdesát pět metrů postavený v roce 2019. Jen o metr nižší je dvacetičtyřpatrová výšková budova nazvaná HoHo v nové vídeňské rezidenční čtvrti Aspern Seestadt. Ve švýcarském městě Winterthur blízko Curychu vyroste v průběhu následujících let ještě vyšší stavba nazvaná Rocket & Tigerli – podle lokomotiv, které se dřív v místě vyráběly. Bude vysoká sto metrů jako součást obytného komplexu navrženého architekty z dánského ateliéru Schmidt Hammer Lassen Architects. Podle Kristiana Ahlmarka z tohoto ateliéru „inovativní konstrukční systém ukáže, že dřevo je přirozenou náhradou betonu“.