V České republice je 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče. K léčbě využívají zejména termální a minerální prameny, některé léčí pomocí peloidů (tj. rašelina, bahno a slatina), zřídelních plynů nebo ojedinělých klimatických podmínek.
Celý magazín |
Přínos unikátních procedur, jako jsou koupele, zábaly, inhalace a pitné kúry, spočívá zejména v jejich dlouhodobém účinku, který doznívá ještě řadu týdnů po ukončení lázeňské kúry.
Lázeňská místa loni navštívilo 842 tisíc hostů. Řada z nich přijela relaxovat, za léčbou vyrazili jen někteří. „Podle údajů Svazu léčebných lázní ČR, které sledujeme za naše členy, se loni v lázních léčilo kolem 350 tisíc lidí, což je údaj blížící se předcovidovému období,“ říká Alice Müllerová ze Svazu léčebných lázní ČR.
Třetina klientů, kteří se jeli do lázní léčit, měla péči hrazenou zdravotní pojišťovnou. Zbytek tvořili tuzemští i zahraniční samoplátci. „Dříve platilo, že poměr mezi pacienty na pojišťovnu, cizinci a domácími samoplátci byl zhruba rovnoměrný. V současné době cizinců ubylo,“ komentuje situaci Alice Müllerová a dodává: „Covidová pandemie a následná inflace a nastupující recese vzala lázním řadu zahraničních hostů. Přinesla ale naopak mladší tuzemce hledající prevenci, odpočinek nebo zázemí pro objevování krás naší země. Krize donutila řadu lázní hledat rezervy a rychleji reagovat na měnící se poptávku.“
Do lázní nejčastěji s nemocemi pohybového ústrojí
Více než polovina dospělých klientů se léčí v lázních s nemocemi pohybového ústrojí. Diagnózy, u kterých zaplatí lázeňskou péči zdravotní pojišťovna, jsou uvedeny v tzv. indikačním seznamu, příloze č. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
„Máme zkušenost, že určitá část pacientů navštěvuje lázně pravidelně. Jezdí opakovaně na stejné místo, je to pro ně jistota. Další skupina provozuje tzv. lázeňskou turistiku. Střídá lázně podle doporučení známých. Často se ale setkáváme s tím, že se zejména starší pacienti bojí zeptat svého ošetřujícího lékaře, zda mají nárok na pobyt v lázních hrazený zdravotní pojišťovnou,“ nastiňuje Eva Fischerová, která pracuje v Praze jako praktická sestra na lůžkovém oddělení ošetřovatelské následné péče pro pacienty po totální nebo částečné endoprotéze.
Návrh na lázně podává praktický nebo odborný lékař
„Lidé mají někdy pocit, že musí své obtíže zvládnout sami, tak jak byli zvyklí celý život. Neuvědomují si, že lázeňská péče by jim pomohla třeba pooperační stav lépe zvládnout,“ popisuje Eva Fischerová.
Zažádat si o lázně přitom není nic složitého. „Návrh na lázeňskou péči hrazenou zdravotní pojišťovnou vystaví praktický lékař či ambulantní specialista, popř. ošetřující lékař při hospitalizaci,“ informuje Alice Müllerová ze Svazu léčebných lázní ČR.
Jaké informace se v návrhu vyplňují? Kromě běžných osobních údajů a indikace (diagnózy), uvádí lékař do návrhu typ lázeňské péče a místo vhodné pro léčbu. „Pokud se onemocnění léčí ve vícero lázních, což je poměrně časté, má pacient možnost volby. Návrh na lázeňskou péči pak musí schválit zdravotní pojišťovna,“ připomíná Alice Müllerová.
Jako typ lázeňské péče lékař volí buď komplexní, nebo příspěvkovou. Komplexní lázeňská péče má výhody v tom, že zdravotní pojišťovna zaplatí lázeňskou léčbu, celodenní stravování i ubytování. Pacienti si nemusí brát dovolenou, po dobu lázeňského pobytu jsou v pracovní neschopnosti. V případě schválené příspěvkové lázeňské péče si klienti musí jídlo a ubytování platit ze svého a domluvit si v práci dovolenou. „Zdravotní pojišťovna se k návrhu na lázeňskou péči vyjádří do 30 dnů od obdržení návrhu, v případě komplikovanějších případů může být lhůta prodloužena na 60 dnů,“ sděluje tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová. Co ale dělat v případě, že pojišťovna návrh neschválí? „Pokud revizní lékař návrh neschválí, má pacient možnost odvolat se ke své zdravotní pojišťovně do 15 dnů od doručení vyjádření, které obsahuje zdůvodnění odmítnutí návrhu,“ upozorňuje Alice Müllerová.
U schválené komplexní lázeňské péče nastupuje pacient do lázní podle stupně naléhavosti do jednoho až tří měsíců po schválení žádosti. U příspěvkové lázeňské péče platí schválený návrh šest měsíců.
Do lázní díky covidovému příspěvku
Eva Fischerová má vlastní čerstvou zkušenost z pobytu v lázních. Jako zdravotník ošetřovala seniory v rámci domácí péče a zároveň vypomáhala na oddělení s péčí o hospitalizované pacienty. Proto mohla na lázeňský pobyt čerpat příspěvek 8 tisíc korun v rámci mimořádné dotace od ministerstva zdravotnictví.
S čím se lidé léčiliDospělí:
Dorost:
Děti:
|
„Nastoupily jsme s kolegyní na týdenní pobyt na začátku září. Vybraly jsme si lázeňský komplex v Třeboni. Po prohlídce u lékaře jsme dostaly rozpis procedur. Příjemné byly slatinné koupele rukou, kdy jsme pro zvýšení efektu prováděly ještě cviky prstů. Těšily jsme se na celkovou slatinnou koupel. Tu jsem si ale užila jen já, protože lékař ho kolegyni ze zdravotních důvodů nedoporučil. Právě v té době totiž procházela sérií vyšetření, která měla potvrdit, nebo vyvrátit prodělání infarktu myokardu a výsledky ještě nebyly k dispozici. Slatina udržuje vyšší tělesnou teplotu, což nebylo v jejím stavu bezpečné,“ vysvětluje Eva Fischerová.
Zdravotnice na pobyt doplácely 6 tisíc korun. V ceně měly dvě procedury denně, ubytování a polopenzi. „V lázních jsme byly poprvé, uvítala bych proto více informací. Občas jsme tápaly, jak a kde se na proceduru připravit, chybělo mi větší soukromí při střídání procedur. Celkově jsem ale byla spokojená,“ uzavírá Eva Fischerová.
