Baťův kanál loni navštívilo přibližně 75 tisíc návštěvníků, což sice není malé číslo, ale stále ještě neodpovídá počtům před koronavirem.
„Letos věříme, že se minimálně přiblížíme k 90 tisícům,“ naznačil ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek. „Kanál je významný turistický cíl a návštěvníky čeká řada novinek, které jim pobyt zpříjemní.“
Příznivější podmínky pro kotvení nabídne přístaviště v Otrokovicích, které je díky cyklostezce hodně navštěvované. U plavebních komor ve Starém Městě, Petrově, Huštěnovicích a Uherském Ostrohu je nové vyčkávací stání pro lodě, které se dokončuje v Nedakonicích a Veselí nad Moravou. Díky tomu bude plavba plynulejší a bezpečnější. Povodí Moravy na celém úseku upravilo břehy.
Celý magazín |
K tomu, aby byl Baťův kanál ještě atraktivnější, by mělo přispět jeho prodloužení do Kroměříže, kde mají vzniknout dvě přístaviště.
Tím hlavním by bylo bazénové přístaviště pro osmdesát plavidel u soutoku Moravy a Kotojedky za 230 milionů korun. Bude tam půjčovna lodí či kol, restaurace, čerpací stanice pro lodě, sjezd pro vytahování a spouštění lodí, případně jeřáb pro vytahování plavidel na břeh. Vznikne tam i říční náměstí, jehož dominantou bude maják. A rovněž parkoviště pro téměř osmdesát aut.
„Přístavní bazén bude s řekou Moravou propojen krátkým plavebním kanálem, který bude dlouhý přibližně 40 metrů. Plavidla budou v přístavním bazénu stát u plovoucích mol s kolmými výložníky,“ upřesnil Jan Bukovský, mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC), které jsou investorem výstavby.
Další menší přístav má vzniknout za 20 milionů korun přímo v Kroměříži u Erbenova nábřeží. Kotvit u něho bude moct šest plavidel. Přístup k němu bude zajišťovat bezbariérový chodník. Přístavy zaplatí stát, navazující investice Kroměříž.
„Prodloužení Baťova kanálu bude přínosem pro město a turistický ruch,“ uvedl starosta Kroměříže Tomáš Opatrný. „Rádi bychom navýšili počet turistů, kteří u nás chvíli zůstanou.“
K tomu, aby mohl Baťův kanál pokračovat z Otrokovic až do Kroměříže, ale musí překonat jednu zásadní překážku – Bělovský jez. Tam by měla vzniknout plavební komora pro lodě široké do pěti metrů. Současně by tam byla místa pro dočasná stání několika lodí. Ekologové však mají k navrženým úpravám připomínky.
I kvůli tomu se záměr ŘVC dostal do velkého řízení EIA, kde se posuzují jeho dopady na životní prostředí. V rámci řízení se konalo i veřejné projednání v Kroměříži. Závazné stanovisko by mělo být vydáno do poloviny letošního roku.
Stát by pak zahájil práce na podrobnější projektové dokumentaci a v roce 2025 by mohl začít naplno stavět. Hotovo by mělo být v roce 2027. Nad termínem zahájení však visí otazník nejen s ohledem na připomínky aktivistů.
ŘVC bude plavební komoru řešit současně se dvěma přístavišti v Kroměříži, kvůli čemuž se musí změnit územní plán města, což může trvat dva roky.
To však nic nemění na tom, že město o prodloužení kanálu stojí, neboť by mohlo zvýšit jeho atraktivitu. Podle kroměřížského radního Jiřího Kašíka město stálo v minulosti před podobným rozhodnutím.
„Někdy v 19. století se vedla debata, zda do Kroměříže pustíme železnici. Město bylo proti, teď máme železniční uzly v Přerově a Hulíně a pro Kroměřížany je vlaková doprava obtížněji dostupná,“ připomněl. „Nerad bych, aby za sto let někdo řekl, že se do Kroměříže nedostane lodí,“ doplnil Kašík.
Podle něho bude třeba najít rovnováhu mezi veřejným zájmem a zájmy lidí, kteří žijí v okolí budoucího přístavu. To by se ale mohlo podařit, pokud bude snaha z obou stran.
„V rámci všech uvedených staveb bude realizována řada opatření, které budou minimalizovat případné negativní zásahy do životního prostření, a to zejména v období provozu,“ ujistil Bukovský.
Profitovat z toho pak může nejen Baťův kanál, ale také města na jeho březích. „Cílem uvedených staveb je prodloužit souvislou splavnost Baťova kanálu až do Kroměříže, čímž bude vodní cesta ukončena v atraktivním a dopravně dostupném místě,“ zdůraznil ředitel ŘVC Lubomír Fojtů. „Výrazně se tak posílí turistický potenciál severní části Baťova kanálu a zároveň se odstraní dlouhodobá nesplavnost jezu Bělov, která v současné době výrazně limituje celkové využití vodní cesty,“ dodal.
23. května 2020 |
