Velcí dodavatelé loni elektřinu několikrát zlevňovali a distribuční poplatky výrazněji nerostly. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že se domácnostem vyplatí mít nefixované ceny. Není tomu ovšem tak. I po zlevnění se totiž zákazníci se smlouvou na dobu neurčitou nedostali na sazby, které mají domácnosti s fixovanými cenami.
„Dodavatelé sice zlevnili, ale pořád je to málo. Tak by se dala ve zkratce shrnout situace loňského roku. Zůstávat na době neurčité tak nedává smysl, protože oproti fixovaným cenám tam zákazníci pořád přeplácejí. U elektřiny je to přibližně 1 000 korun na každé jedné MWh a u plynu 500 korun. A to nejsou zrovna zanedbatelné částky,“ říká Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo ze společnosti Kalkulátor.cz.
Aby se zákazníkovi doba neurčitá vyplatila, musela by se mu elektřina zlevnit o dalších 1 000 korun. „O tolik skutečně za poslední rok a půl cena klesla. Ale to bylo poté, co skončila největší energetická krize u nás, která sazby extrémně zvýšila. Dnes už nejsme v situaci, kdy by elektřina mohla zlevnit o dalších 1 000 Kč, bude to spíše naopak,“ vysvětluje Kaňok.
Dodavatelé mají u doby určité jistotu dlouhodobého odběru, proto tyto zákazníky zvýhodňují. V každém případě platí, že pro odběratele s fixovanými cenami má dodavatel nakoupené energie na delší dobu dopředu. To u doby neurčité nejde, protože dodavatel nikdy neví, kdy mu zákazník odejde. Může odejít kdykoli po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty, takže dodavatel neví, jestli od něj bude odebírat ještě za čtyři měsíce, natož za rok.
U zákazníka na době určité naopak jistotu dalších odběrů má, takže pro něj může nakupovat s předstihem. Třeba když je teplejší zima a vzniknou přebytky plynu nebo když někomu „vypadne“ velký odběratel a pro něj nakoupená energie se prodává za lepší cenu. Z toho vyplývá, že kdo za elektřinu a plyn nechce zbytečně přeplácet, vyplatí se mu být na smlouvě na dobu určitou a fixovaných cenách.
Vyhozených 10 miliard korun
Domácnosti přitom za elektřinu přeplácejí tisícové částky. V Česku je šest milionů odběrných míst a přibližně polovina z nich je na době neurčité. Průměrná roční spotřeba odběrného místa je podle Energetického regulačního úřadu přibližně 3,5 MWh. Pokud na každé MWh odběratel přeplatí 1 000 korun, přepočteno na jednu domácnost je to ročně 3 500 korun. Když jsou takových domácností tři miliony, polovina odběrných míst u nás, dostáváme se na částku více než 10 miliard korun.
Celý magazín |
Ceny výrazněji klesat nebudou, fixujte raději hned, ideálně na rok a půl či dva. „I když někteří zůstávají optimisty a věří v další zlevňování energií, v tuto chvíli nás nečekají žádné pozitivní vstupy, které by vedly k poklesu cen, spíše naopak. Pořád tady máme války, které situaci negativně ovlivňují, navíc se v souvislosti s Green Dealem blíží odpojení uhelných elektráren a u plynu se budou zavádět emisní povolenky. Dá se tedy očekávat, že obě komodity budou spíše zdražovat,“ říká Lukáš Kaňok. Proto se vyplatí vyhledat si nejvýhodnější akviziční ceny na trhu a zafixovat si je hned teď, nejlépe na rok, rok a půl nebo dva roky. „Novou smlouvu lze navíc uzavřít už půl roku před koncem té stávající. Díky tomu se můžete včas poohlédnout po zajímavé nabídce a zvolit správný čas pro uzavření nové smlouvy,“podotýká.
Jenže většina lidí na změnu dodavatele ke své škodě ani nepomyslí. „Většina lidí nic neřeší a je dlouhá léta u stále stejného dodavatele. Když se jich zeptáte proč, tak vám většinou řeknou, že mají všechno správně a dodavatel jim vrací přeplatky. Už ale nevidí, že přeplatek mají jen proto, že jim dodavatel nastavil moc velké zálohy a kolik by mohli za rok ušetřit,“ upozorňuje Kaňok.
Jak tedy na to? „Vždy doporučuji využít služeb odborníků, kteří problematice rozumějí, znají nabídky a vědí, jak správně vybírat. Nejde totiž vždy jen o cenu, v potaz by měla být brána i spolehlivost dodavatele. Někteří z nich nám již v době energetické krize ukázali, že situaci dokážou včas a správně řešit. Takže bych koukal na historii, možná trochu i na velikost dodavatele,“ radí.
