Co považujete v současné době za moderní technologii, která má pro zemědělce největší přínos?
Přímo se nabízí říci technologie precizního nebo také chytrého zemědělství. Ovšem musíme si uvědomit, že obojí je soubor mnoha jednotlivých technologií, které jsou navzájem propojené. Když to vezmu od základu, tak rozhodně technologie přesného sledování polohy. Ta je totiž základem pro většinu následných operací. Pokud znám přesnou polohu stroje v okamžiku, kdy snímám některá data, lépe pak mohu následně na stejném místě například aplikovat přesnou dávku hnojiva nebo osiva. Pokud znám přesnou polohu, kde jsem již provedl pracovní operaci, snadno ve stejném místě navážu při pokračování nebo s následnou pracovní operací.
Celý magazín |
Jak rozšíření jsou u nás na polích autonomní roboti a co vše dokážou?
O polních robotech se již poměrně dlouho hovoří, dlouho se vyvíjejí, ale stále jde o poměrně novou technologii. Částečně je to způsobeno i určitým zpožděním legislativy, kdy znění zákonů nestíhá reagovat na technologický pokrok. Vývoj jde dvěma základními směry – velké autonomní stroje, které odpovídají velikostí a výkonům současné technice, a flotily malých strojů, kdy několik relativně malých zařízení pracuje současně. Máme určitou výhodu v tom, že české zemědělství je moderní obor a výrobci si naši republiku často vybírají jako testovací prostor. Díky tomu jsme se stali jednou z prvních zemí, kde autonomní stroje již pracují v komerčním režimu. Bohužel je zde řada omezení, která souvisejí s vývojem dalších oborů. Pro provoz těchto zařízení je nutná spolehlivá síť umožňující přenos obrovského množství dat. A ta bohužel stále chybí na většině území. Další omezení je z hlediska legislativy, kdy české zákony neznají pojem autonomní stroj. Takže i s tímto polním robotem musí být na poli přítomna obsluha, která je povinna jej neustále kontrolovat. Podobné je to s drony. Ty již dávno umějí aplikovat pevné i kapalné prostředky na ochranu rostlin. Ovšem teprve od tohoto měsíce byla zákonem umožněna aplikace aspoň pevných látek.
Technologie na jedné straně usnadní práci, na druhé straně klade i vyšší nároky na lidi, kteří s ní pracují – jak jsou na tom čeští zemědělci, stíhají proškolovat zaměstnance?
Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu České republiky. | foto: Archiv Martina Pýchy
Údajně dokážou dnešní uživatelé využít zhruba polovinu funkcí moderních zemědělských strojů. To by ostatně odpovídalo i využití možností u jiné techniky používané běžnými spotřebiteli, například mobilních telefonů. Zvýšení využití je samozřejmě základním předpokladem pro optimalizaci pracovních procesů. Vždy záleží na konkrétní obsluze. Samozřejmě bychom byli rádi, pokud by operátoři dokázali využít všechny funkce moderních strojů. Postupně se k tomu snad dostaneme, ale musíme si uvědomit, že vývoj techniky je vždy před vývojem uživatelů. Nicméně náš Institut vzdělávání v zemědělství a Česká technologická platforma pro zemědělství organizují každoročně stovky školení a seminářů pro zemědělce, abychom zvyšovali jejich znalosti, a to i včetně maximálního využívání možností nových technologií.
Co je aktuálně pro české zemědělství v souvislosti s moderní technologií největší výzvou?
Změnit styl výuky nastupující generace zemědělců. Na zemědělských školách se někdy studenti učí řídit a opravovat traktory, které jsou mnohdy starší než jejich rodiče. A s moderní technikou přijdou do styku až po nástupu do zaměstnání. Zatím takové odborníky nevychovávaly ani naše univerzity, až teprve od tohoto roku začíná obor věnovaný preciznímu zemědělství na Technické fakultě ČZU v Praze. Přitom na našich univerzitách působí světově uznávaní odborníci na precizní zemědělství. Veškeré aktivity zatím leží pouze na komerčních firmách a jednotlivých zemědělcích. Největší výzvou je změnit naše zemědělské školství a učit studenty porozumět nové technice a podílet se na dalším vzdělávání samotných zemědělců.
