Studentský tým se prosadil mezi 39 univerzitami z celého světa a ve finále zdolal soupeře z univerzit v Soulu, Kalifornii a Pekingu. První místo získali díky kombinaci rychlosti a přesnosti, která byla klíčová pro splnění všech soutěžních kritérií.
Cílem soutěže Self-Driving Car Student Competition bylo vyvinoutřídicí systém autonomního vozu, který by zadanou trasu zvládl projet co nejrychleji a bez jakýchkoliv vnějších zásahů.
Mezi další kritéria hodnocení však patřila i přesnost jízdy a včasné reakce na dopravní značení; na trase totiž byly umístěny i dva semafory a značka STOP. Studenti tak museli implementovat funkce jako fúze dat jednotlivých senzorů vozu, návrh řízení dynamiky vozu a vedení po trati, plánování trajektorie a systémy zpracování obrazu pro detekci silnice a dopravního značení. Samotná implementace systému pak probíhala na platformě vozidla zmenšeného v měřítku 1:10.
Nový kurz pro studenty i odborníky
Do Kanady se na soutěž vypravilo pět magisterských studentů programu Kybernetika a robotika společně s kapitánem týmu, doktorandem Janem Švancarem, který působí na katedře řídicí techniky FEL ČVUT.
Na základě tohoto úspěchu se Fakulta elektrotechnická ČVUT rozhodla od roku 2025 nabídnout nový mezinárodní kurz zaměřený na řízení jízdní dynamiky a autonomní systémy. Kurz bude přístupný jak studentům a pedagogům, tak i odborníkům z průmyslu.
„Díky soutěži jsme si uvědomili, že minimálně 38 světových univerzit by ocenilo know-how v oblasti řídicích systémů, které se vyučuje v Praze, tedy specificky řízení jízdní dynamiky a její roli v autonomních vozech. Proto jsme zahájili přípravu intenzivního mezinárodního kurzu na toto téma od roku 2025, a to ve dvou verzích – akademické pro studenty a učitele univerzit a průmyslové pro odborníky z firem,“ uvedl Tomáš Haniš z katedry řídicí techniky FEL ČVUT, který v týmu působil jako odborný poradce a rovněž zajišťoval organizaci a zdroje potřebné k realizaci projektu.
Celý magazín |
„Do soutěže jsme se přihlásili s tím, že to zkusíme a uvidíme. Přestože jsem od začátku viděl, že studenti jsou velmi nadaní a pracují na soutěži s velkým zájmem, neměl jsem srovnání a netroufal jsem si představit, kde se můžeme umístit,“ dodal Haniš. Do finále se tým ČVUT probojoval jako jeden ze tří nejrychlejších týmů a nakonec vystoupal na ten nejvyšší stupínek. Jejich koncept řídicího systému vynikal především svou rychlostí; nejrychleji dokázalo v kvalifikaci jejich vozidlo trasu dlouhou přibližně devatenáct metrů zdolat za 19,8 sekund, tým však bohužel obdržel dvousekundovou penalizaci za překročení limitu trati. Jelikož ale čas nejrychlejších soupeřů byl zhruba 25,5 sekundy, rozhodli se studenti z FEL ČVUT neriskovat a ve finále trochu zpomalit na vítězný čas 23,472 sekund.
Důležitá byla také spolehlivost, se kterou dokázal systém rozpoznat dopravní značení; vozidlo tak bylo schopno autonomně zastavit před značkou STOP či vyčkat na zelenou na semaforu. Jako klíčová se však ukázala přesnost sledování trajektorie, a to zejména při vysokých rychlostech, kde měli soupeři velké potíže. České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze sedmnácti kateder, dlouhodobě se řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v Česku.
Bude stát nový polygon?
Před šesti roky se vláda s tuzemskými výrobci automobilů dohodla na podmínkách transformace z tradičních aut na výrobu a vývoj elektromobilů a autonomních vozů. Mezi pětadvaceti úkoly pro vedení Česka bylo mimo jiné dát vzniknout polygonu, kde by se auta bez řidiče testovala a Česko se tak postavilo na špici technologického vývoje v tomto odvětví.
V koncepci autonomní mobility, která řeší vývoj v oblasti až do roku 2030, Česko předpokládá, že do výzkumu, nasype sto milionů korun.
Od rozšiřování autonomních aut si ministerstvo dopravy slibuje mimo jiné snížení počtu dopravních nehod přibližně na poloviční úroveň proti současnosti a omezení dopravních zácp.
V Česku už funguje soukromý testovací polygon automobilky BMW, který se otevřel loni u Sokolova, který slouží výhradně potřebám vývoje mnichovské automobilky.
Testovat se bude ve skutečném provozu
Centrum dopravního výzkumu (CDV) vytvořilo katalog oblastí, kde je od roku 2020 možné autonomní vozidla testovat ve skutečném provozu. Celkem jde o patnáct tisíc kilometrů rozdělených podle intenzit provozu, náročnosti řízení a dalších vlastností. Součástí služby je interaktivní mapa, která zobrazuje podrobnosti k projížděným úsekům, například dopravní značení a podobně.
Kromě samotného vývoje a podpory bádání v oblasti autonomních vozidel se Česko v plánu autonomní mobility zavázalo i k přípravě legislativy pro auta bez řidiče a ke spolupráci v této oblasti s okolními unijními zeměmi.
