Jak je na tom letecký průmysl s automatizací v porovnání s automobilovým průmyslem?
Letectví jako obor doposud automatizaci výroby, jak o ní přemýšlíme v automobilovém průmyslu, nepotřebovalo. Kvalita výrobku je zásadní faktor stejně jako v automobilovém průmyslu, ale letectví pracuje s tisícinásobně nižšími sériemi. Navíc jsou tu extrémní nároky na přesnost vyráběných dílů, komplexnost výrobních postupů a výběr použitých materiálů. Trh robotických aplikací donedávna nepokrýval potřeby výrobních závodů leteckých firem. Skokový pokles poptávky v leteckém průmyslu po roce 2019 a její výrazný vzestup o dva roky později však celou situaci změnil. Technologické firmy z oboru automatizace a digitalizace průmyslu přinesly pokročilá řešení naplňující požadavky leteckého průmyslu. Při nárůstu poptávky a rekordně nízké nezaměstnanosti nebylo možné skladbu výrobních týmů vrátit zpět a zůstat konkurenceschopným podnikem. Tyto okolnosti vedly k náhlému zájmu o automatizaci a digitalizaci výroby v leteckém průmyslu.
Celý magazín |
Můžete zmínit nějaké zařízení, které v poslední době posunulo možnosti výroby?
Velký posun zaznamenaly možnosti CNC obráběcích strojů. S neustálým rozvojem informačních a řídících systémů jsou k dispozici velmi inteligentní a výkonné stroje, které jsou schopné komunikovat napříč informačním systémem a vnitřní sítí továrny. Jsem nadšený z možností CNC super center, která měří svou výkonnost, předpovídají lom nástroje a předcházejí mu, dokážou být obsluhována kombinací robotického ramene i lidského operátora, kontaktují servisní tým v případě potřeby a v průběhu výroby obrobku přidružený software vykresluje digitální obraz výrobku na základě čtených procesních parametrů a dat stroje.
Velký potenciál mají firmy ve využívání dat, jak se práci s daty daří u vás?
Data, která vznikají samostatně bez zásahu člověka, ukazují nezkreslenou realitu, kterou často ostatní systémy nějakým způsobem filtrují. Jejich sběr a vyhodnocování je pro nás zásadní. S dostupností dat o „týmu“ zapojených strojů a interní procesní sítí (IIoT) se otevřely nové možnosti, jak se plně soustředit na optimální zapojení lidí a maximální vytížení strojů. Je až neuvěřitelné, jaké možnosti efektivnějšího využití již současných strojních zdrojů a kapacit nám tento systém ukázal. Každý takový systém je ale jen tak přínosný, jaká je jeho míra přijetí mezi uživateli. Proto je pro nás velmi důležité nejen systém dále rozvíjet, ale také umět lidem správně vysvětlit, k čemu informace z „IIoT“ slouží a jak jim mohou být prospěšné.
Máte ještě někde nevyužitý potenciál?
Obrovský potenciál především v leteckém průmyslu je ve vytvoření digitální sítě vláken mezi jednotlivými pobočkami firem, logistických toků mezi firmami, které spolu obchodují. Možnost směny dat ve všech vrstvách dodavatelského řetězce až k finálnímu podniku výrobce letadel by přinesla nevídané možnosti plánování, spolupráce a mimo jiné zlepšila například schopnost řídit uhlíkovou stopu výroby leteckých komponent. Širší síť ale vždy znamená větší zranitelnost systému a s ohledem na povahu dat v našem průmyslu i povinnosti spojené s jejich vývozem a ochrannou neočekávám, že by k realizaci podobného konceptu v mezinárodním měřítku došlo v následujících pěti letech.
Daří se do vašeho oboru lákat mladé lidi?
Boom informačních technologií vytvořil nové bezprecedentní obory s obrovským uplatněním. Většina našich vysokoškolských stážistů k nám přichází se zájmem o zapojení do plánovaných nebo aktivních projektů automatizace, digitalizace a s jejich spojením se svou absolventskou prací. Z toho mám opravdu radost. Osobně vnímám operační, ale i informační technologie společně s robotikou jako renesanci strojního inženýrství.
