Když letos v polovině ledna poslali Veronice Nováčkové ze školy jejího třináctiletého syna k podpisu souhlas s využívání umělé inteligence ve výuce, zpozorněla. „Mám z těchto věcí respekt, nevěřím tomu. Sama umělou inteligenci pokud možno nepoužívám, a když na robotický hlas narazím třeba při volání do banky, snažím se o přepojení na živého operátora. Tak jsem se o to začala raději zajímat,“ vzpomíná.
Celý magazín |
Postupně se však uklidnila. Ve škole jí vysvětlili, že nástroje AI děti využívají zejména v hodinách informatiky, a to k vyhledávání informací a jejich dalšímu ověřování. „Pochopila jsem, že v praxi je to tak, že třeba při zpracování referátu děti zadají svůj dotaz do modelu ChatGPT a pak dodané informace pomocí dalších aplikací – například Ma AI – ověřují. Učí se tak, jak si věci ověřit, a to je určitě v dnešní době dobře. Syn dnes – po tak krátké době – umí s nástroji umělé inteligence pracovat mnohem lépe než já,“ říká Veronika Nováčková.
Využívání AI ve školách je upraveno příslušnými předpisy ministerstva školství a školy tyto nástroje do výuky postupně zavádějí. Podle průzkumu, který nedávno zpracovaly společnost Microsoft ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci mezi základními a středními školami v České republice, využívá při výuce nástroje umělé inteligence využívá v různých formách naprostá většina škol.
Pomoc při výuce
Jen 3 procenta českých pedagogů (v průzkumu jich celkem odpovídalo 2 175) uvedlo, že svým žákům používání nástrojů umělé inteligence ve výuce zcela zakazuje. Dvě třetiny učitelů (konkrétně 67 %) naopak žákům využívání AI při učení vůbec nezakazuje a 30 procent tyto nástroje při výuce reguluje podle konkrétní situace – například při hodinách nebo ke zpracování domácích úkolů.
Sami učitelé využívají umělou inteligenci podle průzkumu v různých podobách aktivně ve 33 procentech. Nejčastěji jim pomáhá s přípravou výukových materiálů. Za „skvělého pomocníka“ ji v tomto směru označila téměř polovina dotazovaných učitelů. Nejčastěji v tomto směru pedagogové sahají po aplikaci ChatGPT (téměř 36 % respondentů), následují chytří hlasová asistenti (23 % dotázaných), eventuálně Bing Chat (tu využívá téměř 12 procent pedagogů).
Podle odborníků je využívání AI ve školách dnes už nezbytné. „Po nejisté době pandemie covidu a též válce na Ukrajině je problematika umělé inteligence další velkou výzvou pro náš vzdělávací systém a školy. Využití AI má velký potenciál,“ říká speciální pedagožka Markéta Kůtková a zároveň upozorňuje: „Mnohé školy už zareagovaly na to, že je běžně dostupná studentům a žákům, ale je potřeba, aby se povědomí rozšířilo do všech škol a vzdělávacích zařízení. AI s sebou také nese velké riziko, které vychází z její neznalosti a nepochopení. Na základních školách je v tomto směru naprosto nezbytná spolupráce mezi učiteli a rodiči.“
Virtuální kamarád a rádce
Samotné děti samozřejmě využívají umělou inteligenci častěji než k výuce jen tak pro zábavu. Každý den sahá po nástrojích využívajících AI desetina žáků druhého stupně základních škol. Tato informace vyplynula z průzkumu společnosti Scio.
Kromě nejznámějšího modelu ChatGPT mají školáci hojné zkušenostis aplikací My AI (respektive Snapchat), jež umožňuje vytvářet virtuální přátele a rádce. Scio oslovilo 5 200 žáků. Většina hojně využívá nástroje AI integrované do sociálních sítí Instagram a TikTok. Mezi opakovaně zmiňovanými aplikacemi se objevují ještě MidJourney vytvářející vizuální obsah, dále pak chatbot Bing a Character.ai. Ta podobně jako My AI umožňuje mimo jiné vytvářet virtuální bytosti.
Na fenomén chatovací aplikace Character.ai upozornila i britská stanice BBC, když poukázala na obrovskou popularitu jednoho zde vytvořeného chatbota. Dostal jméno Psychologist a ve své konverzaci imituje skutečného psychoterapeuta. Se svými problémy se na něj obrátilo už několik milionů uživatelů. Vedle tohoto virtuálního psychologa jsou v chatovací aplikaci Character.ai stovky dalších. Odborníci v tomto směru ovšem vyzývají k obezřetnosti.
„I když umělá inteligence skutečně může fungovat jako rádce v těžkých životních situacích či v otázkách duševního zdraví, případně jako jakási zpovědní vrba, není toto využití – zvlášť v případě dětí – úplně bez rizika,“ míní Andrej Novik, specialista na umělou inteligenci ve společnosti Scio. „Běžně využívané aplikace z oblasti AI mají do sebe poměrně dobře integrované mechanismy, jež jim brání poskytovat toxické rady (například na téma sebepoškozování). Vedle toho ovšem existuje i šedá zóna, kdy umělá inteligence v otázkách psychologické pomoci může podávat přinejmenším diskutabilní odpovědi,“ vysvětluje Andrej Novik.
Situace je o to nebezpečnější, jestliže takové rady udílí někdo, kdo se vydává za skutečného přítele či odborníka, ale ve skutečnosti jde pouze o virtuálního pomocníka s lidskou tváří. Zvláště děti si pak nemusejí dostatečně uvědomovat tento zásadní rozdíl mezi konverzací s živým člověkem a chatbotem a snadno podlehnout dojmu, že se jim dostává skutečné odborné pomoci. „Taková aplikace má vždy co říct, ale často nabízí obecné rady nebo předpoklady těch, kteří AI vytvořili, což mohou být zkreslené informace, které je nutné kriticky zhodnotit a ověřit,“ upozorňuje školní psycholožka Karolína Mikesová.
AI využívají i domovy seniorů
Nejrůznější chytré aplikace na bázi umělé inteligence využívají mimo jiné i domovy seniorů. Jednou z hlavních výhod je zlepšení monitorování a bezpečnosti jejich obyvatel. Systémy založené na umělé inteligenci mohou neustále monitorovat pohyb a aktivitu obyvatel domovů, identifikovat neobvyklé nebo potenciálně nebezpečné situace, jako jsou pády, a okamžitě upozornit personál. A nejen to. „Díky umělé inteligenci a souvisejícím technologiím by lidé s demencí mohli déle zůstávat ve svém domácím prostředí, což je pro mnohé z nich velmi důležité,“ píše se v prosincovém vydání odborného časopisu Sociální Služby.
Pomáhá: AI proniká nejen do domovů seniorů, ale pomáhá i v domácí péči o ně.
Roboti a virtuální asistenti založení na umělé inteligenci také mohou sloužit jako společníci pro seniory, nabízejí konverzaci, připomínají důležité události nebo léky a poskytují informace i zábavu. K tomuto využívají umělou inteligenci například v domově seniorů Vesna v Orlové na Karvinsku.
„Pečovatelé se starají o základní služby, které musíme poskytnout, a nemají tak vždy čas si s klienty povídat. Potřebovali bychom, aby tady byl někdo neustále k dispozici. Takže zkoušíme umělou inteligenci jako dobrovolníka, který je ochoten si se seniorem povídat kdykoliv 24 hodin denně,“ vysvětlil před časem ředitel domova Vít Macháček v rozhovoru pro Český rozhlas.
