Krávy plemene Hérens jsou známé svou bojovnou povahou. Tradice známá jako „Combat de Reines“ neboli „boj královen“ vychází z přirozeného chování těchto zvířat. Když se krávy na jaře po zimě znovu setkají na horských pastvinách, instinktivně mezi sebou určují hierarchii stáda. Souboje probíhají tak, že se dvě krávy postaví proti sobě a tlačí hlavami a rohy, dokud jedna neustoupí.
Na rozdíl od býčích zápasů se zde zvířata obvykle vážně nezraňují. Rohy mají z bezpečnostních důvodů upravené a cílem není soupeřku zranit, ale vytlačit ji z prostoru nebo ji přimět ustoupit. Některé souboje trvají jen několik sekund, jiné se mohou protáhnout až na čtyřicet minut.
Finále v Aproz sledují desetitisíce lidí
Soutěžní klání se ve Valais pořádají od 20. let minulého století. Původně šlo hlavně o setkání místních farmářů na horských pastvinách, postupně se z něj ale stala významná společenská událost regionu. Národní finále v Aproz dnes pravidelně přiláká tisíce až desetitisíce návštěvníků.
Krávy soutěží v několika váhových kategoriích a vítězky získávají nejen prestižní titul, ale výrazně roste také jejich hodnota pro chovatele. Absolutní vítězka pak získává označení „královna královen“.
Švýcarské krávy za vydatného povzbuzování místních obyvatel bojují o titul královny.
Švýcarské krávy za vydatného povzbuzování místních obyvatel bojují o titul královny.
Švýcarské krávy za vydatného povzbuzování místních obyvatel bojují o titul královny.
Zápasnická sezona začíná v červnu, kdy krávy vyrážejí na pastviny ve výšce kolem 2700 metrů nad mořem, kde se potkávají s ostatními stády. V následujících sto dnech se pasou na horských loukách a soupeří o své místo ve stádu. Na podzim se stáda vracejí zpět do údolí a vrcholem sezony je slavnostní průvod krav ozdobených květinami a zvonci, jemuž samozřejmě vévodí královna.
Podle místních chovatelů jsou přitom souboje psychicky náročné nejen pro zvířata, ale i pro jejich majitele. „Cítíme jejich energii. Bojujeme s nimi, připravujeme je, staráme se o ně už od telat. A potom bojujeme po jejich boku. Když zápasí v aréně, prožíváme to s nimi. Myslím, že jsme po tom stejně unavení jako krávy, možná ještě víc. Ony jsou v klidu, ve svém přirozeném světě, ale my jsme pod obrovským stresem,“ řekl Julien Pittet, chovatel krav z Rémansu.
Symbol identity horského regionu
Pro mnoho lidí v regionu má tradice i silný osobní rozměr. „Je to odkaz a hlavně pouto, které si s nimi člověk vytvoří,“ popsala chovatelka Mauranne Etienneová.
Plemeno Hérens pochází z oblasti Val d’Hérens ve švýcarských Alpách a je považováno za symbol kantonu Valais. Typické je pro něj tmavé zbarvení, mohutná postava a výrazné rohy. Žije převážně ve vysokohorských oblastech.
Souboje krav se kromě Švýcarska konají také v italském údolí Aosta a částečně i ve francouzských Alpách. Největší prestiž si však drží švýcarské finále v Aproz.
