Záběry z výzkumu vedeného Mirjam Knörnschildovou z berlínského Přírodovědného muzea zachycují dramatický útok: potkan loví netopýra přímo u vchodu do jeskyně. Nejprve se zdálo, že jde o náhodný incident. Když však její tým prozkoumal lokalitu, nalezl skrýše s desítkami mrtvých netopýrů.
Netopýři jsou nezastupitelnou součástí ekosystémů – regulují populace hmyzu, opylují plodiny a šíří semena stromů. Jejich úbytek má přímé dopady i na lidské zdraví a zemědělství. Sílící urbanizace vytváří svět, ve kterém potkani prosperují, zatímco netopýři strádají.  |
„Pozorovali jsme, jak potkani hlídkují u vstupů a východů z jeskyní, loví netopýry a jejich těla si systematicky ukládají,“ vysvětluje Knörnschildová.
Zkoumané lokality slouží jako důležitá zimoviště městských netopýrů. I malý počet potkanů jich podle odborníků dokáže během jediného roku zabít tisíce. Pro populace už tak ohrožené urbanizací, klimatickými změnami a nemocemi může být tato forma predátorství poslední kapkou.
Podobný scénář už jednou skončil tragédií. Netopýr Mystacina větší (Mystacina robusta), endemit Nového Zélandu, byl v 60. letech 20. století zasažen invazí krys ostrovních (Rattus exulans). Naposledy byl pozorován v roce 1967 a v roce 1988 ho Mezinárodní svaz ochrany přírody oficiálně prohlásil za vyhynulého.
Kde vládnou potkani. Za přemnožení hlodavců může změna klimatu, tvrdí vědci |
Aby městské netopýry nepostihl stejný osud, doporučuje tým vedený Mirjam Knörnschildovou zavedení přísnějších opatření proti invazivním hlodavcům v okolí zimovišť, například:
- uzavíratelné a proti potkanům odolné odpadkové nádoby,
- fyzické bariéry bránící přístupu do jeskyní,
- vzdělávací kampaně, které odrazují od krmení městské fauny a neodpovědného odhazování odpadu.
„Potkani jsou chytří a fascinující tvorové,“ připouští Knörnschildová. „Nemám proti nim nic osobního. Ale pokud se jejich počet vymkne kontrole, mohou napáchat obrovské škody.“
