Vědci umístili 15 terapeutických koček do místnosti. Jednou byly se svým majitelem, podruhé s cizí ženou, pak s oběma a nakonec úplně samy. Odborníci sledovali, jestli budou kočky hledat oporu právě u svého člověka.
A ukázalo se, že ne.
Experiment vedl etolog Péter Pongrácz z Univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti a výsledky zveřejnil odborný časopis Applied Animal Behaviour Science.
Použili takzvaný „strange situation test“. Ten už dříve u psů ukázal, že se jejich vztah k páníčkům podobá vztahu dítěte ke svému rodiči. U koček je to zásadně jiné.
Pes je nejlepší. Nehádá se a má mne radši než partner a děti, tvrdí studie |
U svého majitele nezůstávaly déle než u cizího člověka. Ani ho více nesledovaly. A když odešel z místnosti, nejevily výraznější známky stresu. Žádné dramatické mňoukání. Žádné škrábání na dveře. Prostě naprostý klid.
„Kočky s námi mohou vycházet, ale nejsou závislé na pomoci nebo bezpečí, které jim poskytujeme,“ říká etolog Péter Pongrácz. |
Psi na člověka spoléhají, když je něco stresuje. Kočky ne. Vědec to vysvětluje jejich povahou. Jsou totiž nadále predátory a svou potravu si dokážou obstarat samy. Pokud o majitele přijdou, mohou zdivočet a žít nezávisle. Lidé pro ně nejsou takzvaný „bezpečný přístav“, kam by se vracely při pocitu strachu.
To ale neznamená, že mezi kočkou a člověkem nemůže vzniknout silné pouto. Pro domestikované kočky je výhodné vycházet s lidmi. Dostávají jídlo, péči i pohodlí. Jen zkrátka nejsou na lidech závislé tak jako psi.
