Zoo Liberec obeznamuje veřejnost s počátkem chovu oblíbených šelem a jejich rozmnožováním v zajetí. Netají ani, jak se projevil tento marketingový tah na návštěvnosti. Současně ředitel vysvětluje, proč se bílými tygry moderní zoologická nemůže donekonečna prezentovat.
Bíle zbarvené šelmy, sourozenci Isabella a Columbus, které v roce 1994 zapůjčila švédská zoo do Liberce, měly do krajského města přilákat davy návštěvníků. Marketingový tah se osvědčil – jen v první polovině roku stoupla návštěvnost o 35 tisíc oproti stejnému období v předchozím roce. Nejen Liberec se vezl na popularitě bílých tygrů.
V liberecké zoo museli uspat bílého tygra, nového už shánět nebudou |
V roce 2018, po více než dvaceti letech, co pod Ještědem první bíle zbarvené šelmy našly domov, však ředitel Zoo Liberec David Nejedlo oznámil, že s jejich chovem končí. Vznikla petice za zachování, téma proniklo také do politiky a dodnes se na zoo obracejí návštěvníci, proč už šelmy nezvyklé barvy nechce chovat.
Vysvětlení je podle Gabriely Volné z marketingového oddělení liberecké zoo jednoduché. „Bíle zbarvený tygr není samostatný živočišný druh, světlá srst a modré oči jsou důsledkem genetické mutace, která se vzácně objevuje u tygrů žijících na indickém subkontinentu,“ uvedla pro magazín AVÍZOO.
Jde tedy o přírodní anomálii, kterou se lidé pokusili udržet kvůli atraktivnímu vzhledu. S sebou však nese genetické vady a onemocnění. „Na svět tak přicházela – a někde stále přicházejí – zvířata trpící celou řadou problémů,“ dodala Volná se zdůrazněním, že bílí tygři nejsou zvláštním poddruhem tygra, jejich populace je tak uměle udržovaná člověkem.
Nejde o albinismus
Bez obvyklého zbarvení, které tygry v přírodě maskuje, se snižuje jejich šance na úspěšný lov, a tedy i samostatné přežití. V případě bílých tygrů se podle zoo nejedná o albinismus – oči dospělých jedinců jsou modré, nikoliv červené. Na rozdíl od albínů mají také zachované tmavé pruhy.
Problémem je dlouhodobé příbuzenské křížení těchto šelem, nejčastěji rodičů s potomky nebo sourozenců mezi sebou. Důsledkem toho se v jejich populaci zvyšuje četnost závažných, často se životem neslučitelných genetických vad.
Nejstarší zoologická zahrada v Česku slaví 120 let, začínala s ptáky a srnci |
„Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií už v roce 2013 záměrné rozmnožování jedinců nesoucích recesivně kódované barevné mutace silně nedoporučila a později zakázala,“ poznamenala Volná. Názor asociace sdílí i Mezinárodní svaz ochrany přírody a další ochranářské organizace.
Nejvíce bílých tygrů podle liberecké zoo v současnosti žije zřejmě v Indii, kde příběh prvního odchyceného bílého tygra také v roce 1951 začal. Místní mahárádža při lovu spatřil tygřici s mláďaty, jedno z nich bylo bílé. Tygře, které si nechal a pojmenoval jej Mohan, se stalo symbolem šlechtění dalších jedinců s bílou srstí. Z indických odchovů se rozšířili do celého světa.
Během třiceti let prošlo libereckou zoo dvaadvacet bílých tygrů, rozmnožit se je podařilo třikrát. V roce 2002 z pěti narozených tygřat, jejichž matkou byla Isabela, přežila tři.
Deset let od posledních mláďat
O sedm let později získala zoologická mladou samici Suryu Báru, které se v roce 2011 narodila mláďata. „Odchov ale neskončil dobře, protože se tygřice o potomky neuměla postarat,“ připomněla Volná.
Následující rok Surya Bára porodila trojčata, jejichž videa zoo pravidelně zveřejňovala na sociálních sítích. Stala se hitem po celém světě. A návštěvnost opět rostla.
Poslední mláďata bílých tygrů se v Liberci narodila v roce 2016 (Shankar a Maia), nový domov pro tygřata však již nebylo snadné najít. „Počty zoologických zahrad chovajících bílé tygry se začaly dramaticky snižovat. A zoo by při pokračujícím chovu čelila čím dál větším problémům při hledání vhodného umístění,“ objasnila Volná.
Nejslavnější mláďata liberecké zoo slaví. Bílým tygrům už je rok |
Navzdory avizovanému konci v chovu bílých tygrů v Liberci se v tamní zoo v roce 2019 objevily další dvě tygřice s atypickým zbarvením. Šlo však o tříletá zvířata, která zabavila Česká inspekce životního prostředí.
Byla na nich patrná opakovaná příbuzenská plemenitba, měla zdeformované lebky a nápadně šilhala. Tygřice pobyly v krajském městě krátce, brzy našly trvalé útočiště na Slovensku.
V Liberci je od roku 2020, kdy kvůli metabolickým obtížím veterináři uspali šestnáctiletého samce Parise, k vidění už jen zmiňovaná tygřice Surya Bára, jež získala druhé jméno po své patronce oštěpařce Barboře Špotákové.
Surya Bára slaví osmnáctiny
„Standardně zbarvení tygři se v zoologických zahradách dožívají 15 až 20 let, život bílých tygrů bývá i při nejlepší možné péči o pět až deset let kratší,“ konstatuje zooložka Dorota Gremlicová. Tygřice Surya Bára slaví letos osmnáctiny, podle zoologické databáze ZIMS je v evropské populaci přiznaných bílých tygrů druhým nejstarším zvířetem.
Jejímu seniorskému věku přizpůsobují chovatelé jak denní režim, tak dávky krmiva. Podle zooložky samice netrpí žádným závažným onemocněním, jen běžnými neduhy spojenými s vysokým věkem. Jsou dny, kdy se pohybuje obtížněji, nadto prý některým návštěvníkům připadá hubená.
To uvedl na pravou míru zoolog Lukáš Melichar. Všímavé příchozí upozornil, že tygřice byla vždy drobnější tělesné konstituce a stejně jako lidem také zvířatům podle něj s věkem ubývá svalová hmota.
„V příjmu potravy se ale nijak neostýchá, hmotnost její týdenní krmné dávky se pohybuje mezi 25 a 30 kilogramy,“ řekl. Servírují jí převážně králíky, kozí maso a zvěřinu i se srstí a kostmi nebo drůbež i s peřím.
Zoo počítá s chovem tygrů ussurijských
I když je Surya Bára posledním bílým tygrem v Liberci v trvalém chovu, zoo nevylučuje, že zde budou dočasně pobývat i jiné, státem zabavené šelmy podobného zbarvení. Do budoucna však počítá s chovem tygrů ussurijských, kteří patří ke kriticky ohroženým a současně největším poddruhům tygra.
Bílí tygři trpí spoustou genetických vad, ti od Berouska v Liberci šilhají |
„Bílí tygři měli v liberecké zoo své poslání poplatné době. Má-li být zoo vnímána jako moderní, nemůže se donekonečna prezentovat stejnými ‚ikonami' jako cirkusy nebo obchodníci se zvěří,“ zamyslel se ředitel zoologické David Nejedlo.
Zoo Liberec se podle něj nevyhraňuje vůči vlastní historii, která čítá i několik generací šimpanzů vyrůstajících v dětských oblečcích nebo tygřata odchovaná na lahvi.
„Chov bílých tygrů a jeho ukončení je další etapou vývoje zoologických zahrad. V těch moderních se už nenabízí mláďata k mazlení a neuvidíte v něm oblečeného šimpanze,“ uzavřel Nejedlo.
21. května 2016 |
