V minulosti byli supi tohoto druhu jedněmi z nejrozšířenějších dravých ptáků v Africe, nyní jsou na pokraji vyhubení. Populace supů afrických v divoké přírodě klesla za poslední tři generace o 81 procent a v některých státech západní Afriky nejsou vůbec. Jednou z hlavních příčin je cílená otrava člověkem.
„V Africe pytláci záměrně tráví mršiny svých trofejí, především slonů a nosorožců, aby se supi nad mrtvými těly zvířat nehromadili. To by vedlo k prozrazení polohy pytláků a jejich nelegálních aktivit. Jedna otrávená mršina může zabít i několik set supů,“ řekl liberecký zoolog Jan Hanel.
Rozšířit jejich populaci se zatím příliš nedaří ani v zoologických zahradách. Podle Hanela tento druh chová 36 institucí na světě, úspěšně odchovat mládě se ale za poslední rok podařilo jen třem. Liberecká zoo získala pár, který se v minulosti úspěšně rozmnožil. Oba jedince zahradě poskytl německý soukromý chovatel, který se ze zdravotních důvodu nemohl dále o dravce starat. Podle Hanela jde o cenný pár.
Nositelé vzácných genů
„Ta rarita není jenom v tom, že je tady vůbec máme, ale důležité je, že tu jsou ptáci, kteří byli získání z přírody před více než 20 lety. Takže nesou geny, které už v přírodě nejsou. Proto jsou cenní nejenom pro nás, ale pro celý záchovný program,“ dodal zoolog.
Stejně jako u většiny dravých ptáků, tak i u tohoto páru je právě hnízdní sezona. „Liberečtí chovatelé se proto pro ně pokusili ve voliéře vybudovat identické hnízdo, jaké měli supi v Německu, s nadějí, že dravci úspěšnou reprodukci zopakují i v Liberci již v letošním roce,“ uvedla mluvčí zoo.
Návštěvníci zahrady vzácný pár supů zatím neuvidí. „Nějakou dobu si je necháme v zázemí. Je to ze dvou důvodů. Zaprvé je to poprvé, kdy je tady máme. Potřebujeme si je takzvaně trošku osahat a potřebujeme vidět, jak se chovají. A za druhé nejsou zvyklí na návštěvníky, takže mi je pomaličku musíme tomu naučit,“ dodal Hanel.
Mršinu spořádá za pár desítek minut
Sup africký je středně velký dravec s délkou těla 90 až 100 centimetrů a rozpětím křídel až 2,2 metru. V Africe obývá savany, pouště i hornaté oblasti jižně od Sahary a živí se mršinami uhynulých zvířat. Stejně jako ostatní supi má v živočišné říši rekordní kyselost žaludečních šťáv – menší než 1.
„To mu umožňuje strávit a rozložit bakterie a viry, které jsou původci nemocí, jako je například vzteklina, tuberkulóza nebo cholera. Mršinu navíc hejno supů zpracuje během několika desítek minut, čímž chrání vodní zdroje a brání šíření nemocí. V ekosystému tak má nezastupitelnou sanitární úlohu,“ dodala mluvčí zahrady Barbara Tesařová.
Supi afričtí nejsou jediní dravci v Africe, kteří se ocitli na prahu vyhubení. Stejnému riziku čelí i supi kapucíni, supi krahujoví a supi chocholatí.
