Objevila staré zlaté mince, nebylo však zcela jisté, zda a jaké obdrží nálezné. Nakonec to ale pro ni dopadlo dobře: obdržela celou hodnotu, jakou v době nálezu zlato mělo.
Žena se tehdy, v červnu 2015, zachovala správně a nález odevzdala na policii v Tanvaldu. Odsud putovaly mince na obecní úřad do Kořenova, kde setrvaly po celý rok.
„Neočekáváme, že by se o ně někdo přihlásil, musel by totiž doložit, že mu patří, což by bylo dost složité. Musíme ale vyhovět zákonu a chovat se k mincím jako k jakémukoliv nálezu,“ řekl tenkrát starosta Kořenova Luboš Marek.
Jak se později ukázalo, obecní úřad postupoval chybně a mince vůbec neměly zůstat uložené tak dlouho. Do věci se vložil liberecký krajský úřad.
„Poklad měli v Kořenově vyhodnotit jako archeologický nález a ne jako nález obyčejný. Dlužno ale dodat, že opravdu ne každý by věděl, jak takový nález klasifikovat,“ uvedla mluvčí kraje Markéta Žitná.
4. září 2015 |
A tak 7. června 2016 uložené mince převzali pracovníci oddělení památkové péče krajského úřadu. Zevrubně je prozkoumali předseda liberecké pobočky České numizmatické společnosti Jaroslav Hrách a také numizmatička Národního muzea v Praze Zuzana Holečková.
Poklad převzalo do sbírky Severočeské muzeum v Liberci
Cena zlata v mincích činila podle posudku ke dni nálezu 214 665 korun.
„Vzhledem ke špatně zvolenému postupu policie a obce Kořenov nemohla Alena Krištofová uplatnit svůj nárok na vyplacení nálezného v ceně hodnoty kovu v den nálezu. Proto se Liberecký kraj rozhodl nálezkyni vyplatit nálezné ve výši 214 665 korun jako poděkování za odevzdání nálezu mincí,“ řekla Žitná.
Poklad poté převzalo do svých sbírek liberecké Severočeské muzeum. Jde o zlaté investiční mince, rakouskouherské čtyřdukáty s podobiznou Františka Josefa I. a vročením 1915. „Vídeňská mincovna je razí dodnes,“ doplnila Žitná.
Ony mince nefungují jako oběživo, ale jako obchodní mince, do nichž lidé investují své peníze. Komu původně patřily a proč je někdo zakopal zrovna na zahradě, zůstává tajemstvím. Rodina pozemek obhospodařuje od roku 1960, dům byl dříve panskou hájovnou.
Je pravděpodobné, že mince na zahradě ukryl někdo z předchozích majitelů. To, že ležely tak mělce pod povrchem, svědčí o tom, že je patrně schoval ve spěchu.
Archeolog Petr Brestovanský z libereckého Severočeského muzea konstatoval, že žena se po nálezu mincí zachovala naprosto správně.
„Všechno, co je v zemi, je podle zákona archeologický nález a musí se oznámit. Nejlépe na nic nesahat a hned přivolat lidi z muzea, kteří vše zdokumentují a nafotí. Bohužel to dělají tak čtyři lidi z tisíce. Paní by za to měli postavit pomník.“
