Františka Truhláře připomíná nyní na lomnickém zámku výstava (na snímku kurátor Miloš Podzimek). | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Zázrak z doby totality. Hrdinnému letci RAF odhalili pomník v roce 1971

  • 3
Neskutečně odvážného západního letce RAF Františka Truhláře, který se narodil před sto lety, připomíná v Lomnici nad Popelkou něco rovněž neskutečného. Pomník postavený naprosto překvapivě v době nejtvrdšího komunismu.

Takových válečných hrdinů, jakým byl střelec a pilot britské RAF František Truhlář, nemělo Československo mnoho. Rodák z Lomnice nad Popelkou dvakrát v letadle málem uhořel.

Po první tragédii se dokázal do RAF vrátit a v boji proti nacistickému Německu přidal ke třem operačním letům dalších šedesát.

Statečný a nezdolný plukovník Truhlář, střelec bombardéru Wellington a později pilot stíhacího letounu Spitfire, se narodil před sto lety - 17. listopadu 1917.

Pomníku se dočkal až v roce 1971

O jeho strašlivém, ale zároveň obdivuhodném osudu se už napsalo skoro vše. Ještě jednu událost však obestírá tajemství. Tajemství tak neskutečné jako Truhlářův krátký fascinující život.

Plukovník, který vstal po zničujících popáleninách a zlomeninách dvakrát z mrtvých a překonával nepředstavitelnou bolest, se totiž dočkal pomníku v rodné Lomnici až v roce 1971.

Tedy v době, kdy komunistická strana rozdrtila s pomocí Sovětského svazu pokusy o obnovení demokracie a nastolila v Československu tuhou normalizaci. Letci ve službách RAF tehdy znovu upadli v nemilost.

„Udivuje mě a šokuje, že v Lomnici odhalili plukovníku Truhlářovi pomník v době, kdy se totalitní režim snažil československé letce ze západní fronty vymazat z historické paměti národa,“ říká Miloš Podzimek, kurátor výstavy, jež nyní na lomnickém zámku Truhláře připomíná.

Pětatřicetiletý rytec kovů Podzimek se o válečného hrdinu ze svého města zajímá od konce 90. let minulého století. Na Střední šperkařské škole v Turnově o něm napsal studentskou práci a jako maturitní práci vytvořil medaili věnovanou právě plukovníku Truhlářovi.

Vzpomínky pamětníků se liší

„Lomnický pomník západnímu letci z roku 1971 je něčím ohromně zvláštním v celé České republice. V Lomnici se navíc odhaloval během májových oslav, kdy komunisté kladli důraz na roli Sovětského svazu při osvobození Československa. A ještě v roce padesátého výročí založení KSČ. O významu československých vojáků na západní frontě se tehdy nesmělo vůbec mluvit,“ upozorňuje Podzimek.

Válečný hrdina

František Truhlář (19. 11. 1917 až 3. 12. 1946) se dostal v první polovině roku 1940 z okupovaného Československa přes Balkán, Asii a Afriku do Francie a potom do Velké Británie. Poprvé havaroval v noci z 16. na 17. října jako člen posádky bombardéru Wellington. Letoun se stal v magnetické bouři neovladatelným. Truhlář přežil jako jediný z šesti lidí na palubě. Vyléčil se na jaře 1942. Druhý pád letadla přežil 11. června 1944, znovu ho zradilo počasí, tentokrát doplatil na hustou mlhu. Z hořící stíhačky ho dostali s nasazením života dva odvážní muži. Za své hrdinství obdržel Truhlář dvakrát Československý válečný kříž, dvakrát Československou medaili Za chrabrost, Československou medaili Za zásluhy I. stupně a britská válečná vyznamenání The 1939-45 Star, The Air crew Europe Star, The Defence Medal a The War Medal.

„Vzpomínky pamětníků o tom, jak pomník plukovníka Truhláře vznikal a kdo se o něj zasloužil, se zatím hodně liší. Dal jsem si proto za úkol, abych do roka zjistil, jaká byla pravda.“

Autorem pomníku byl akademický sochař Miroslav Pangrác. Jeho součástí se nicméně stal kus křídla ze sovětské stíhačky Mig 15, nikoliv ze Spitfiru. Teprve v roce 2011 se na pomníku objevila maketa křídla z britské stíhačky.

Odhalení pomníku připadlo v roce 1971 ke všemu na 9. květen, jeden z nejvýznačnějších komunistických svátků. O to paradoxněji vyznívala účast Truhlářových kolegů letců z RAF - mimo jiné Jaroslava Lišky, Františka Fajtla, Ladislava Bobka, Jiřího Sehnala nebo Karla Šedy.

Truhlář nepřežil třetí těžkou havárii

Stejně jako další západní letci za sebou měli komunistickou perzekuci v 50. letech. Truhlář se jí vyhnul nejsmutnějším možným způsobem. Dvojnásobný nositel nejvyššího vyznamenání, Čs. válečného kříže, nepřežil třetí těžkou havárii svého letounu.

Už v době míru, po návratu do vlasti, se při letu z Brna do Prahy odchýlil 3. prosince 1946 nad rodnou Lomnici. Tam při pokusu o výkrut při střemhlavém letu zavadil křídlem Spitfiru o střechu domu a zřítil se k zemi.

Truhláře připravil oheň z hořícího letadla o tvář nejprve v říjnu 1940. Podruhé ho plameny znetvořily v roce 1944. Léčení trvalo tak dlouho, že se z Anglie vrátil domů až v červenci 1946. Po druhém neštěstí prý prodělal více než čtyřicet plastických operací.

Operoval ho tým britského chirurga A. H. McIndoea, jehož zásluhou se vážně popálení letci vraceli do společnosti. Říkali si Klub pokusných morčat a František se řadil mezi jeho zakládající členy.

Po tragické nehodě v Lomnici, kde žila Truhlářova přítelkyně, někteří lidé spekulovali o sebevraždě. Pilot leteckého pluku v Praze - Kbelích trpěl po válce velkými bolestmi a občas mu někdo dal znát, ať se s tak znetvořeným obličejem neobjevuje na veřejnosti.

V rodné Lomnici se chtěl s letadlem předvést

„Vyšetřování havárie ale potvrdilo, že příčinou byla Truhlářova letecká nekázeň. Chtěl se v rodné Lomnici se svým letadlem předvést,“ uvádí Podzimek.

„Navzdory tomu ho ale obdivuji jako opravdového vojáka. Ne jako vojáka leteckou uniformou, na niž za války a po ní zabíraly všechny holky a ženy, ale hlavně jako vojáka srdcem. Po obou hrozných haváriích se postavil s pomocí kamarádů z RAF na obě nohy. Po prvním pádu letadla a devastujícím požáru si navíc dokázal splnit svůj sen - být pilotem stíhacího letounu.“

Výstava zasvěcená Truhlářově památce probíhá od 21. října v lomnickém zámku. Potrvá do 22. listopadu. „Přišlo na ni kolem patnácti set návštěvníků, do nichž ovšem nezapočítáváme školáky,“ poznamenává Podzimek. „Jsou na ní také některé pozůstatky z Truhlářova Spitfiru.“