Zástěra. Většina lidí už ji někdy na sobě měla. Ať už při vaření, práci na zahradě nebo v dílně, spousta profesí ji má také jako každodenní pracovní oděv. Zuzana Válková z Liberce se zástěry rozhodla povznést na designový kousek, který bude ozdobou číšníků, barmanů, kuchařů, kadeřnic a dalších, kteří chtějí v práci v zástěře vypadat dobře a ladit s pracovním okolím. Její výrobky, které kladou důraz na detail, originalitu, ale zároveň i praktičnost, jsou tak úspěšné, že je prodává i do zahraničí.
„Všude vznikají různé designové podniky, architekti odvádějí bezvadnou práci a ta obyčejná zástěra tam pak nesedí. Snažíme se naše zástěry sladit s konkrétním podnikem. Někdy je to složité, ale je to výzva. Posíláme si se zákazníky fotky interiérů a ladíme a ladíme. Je hloupé, když si v restauraci spletete zákazníka s obsluhou. V každém dobrém podniku by měl být personál jasně rozeznatelný a barevně sladěný. A elegantní zástěra to krásně umožňuje, je to i vizitka podniku,“ přibližuje majitelka liberecké firmy Apronista.
Všechno přitom začalo kávou. Zuzana Válková se několik let pohybovala profesionálně ve světě baristů a pražíren kávy, které pomáhala zařizovat. K tomu patřily i baristické soutěže, ať na domácí nebo zahraniční půdě.
„Kromě kvalitního vybavení a umění uvařit tu nejlepší kávu si baristé zakládají na tom, v čem soutěží. Sehnat zajímavou a přitom kvalitní zástěru do gastro provozu ale nebylo před šesti lety až tak jednoduché. Byly tu unifikované látkové zástěry, šité po tisíci kusech, ale nic moc originálního. Tak jsem řekla, že něco ušiji sama. Přitom jsem neměla šicí stroj, musela jsem si ho kvůli tomu koupit. Čekala jsem, že ušít něco ve tvaru obdélníku, aby z toho byla zástěra, půjde snadno. Ale můj první výrobek byl dost zvláštní. Nicméně, všechny ta první zástěra zaujala, ptali se na ni, tak se to postupně rozjelo,“ vzpomíná na své začátky Válková, která dnes zaměstnává čtyři kolegyně.
A i po pěti letech stále zjišťuje, že sehnat šikovné spolupracovníky k průmyslovému šicímu stroji není tak lehké. „To není tak, že si sednete k šicímu stroji a šijete krásně rovně. Tady pracujeme s pevnými materiály a pravou hovězí kůží, to není jako sešít bavlněnou látku na tričko. Ne každý má na rovný steh ruce a buňky,“ říká Zuzana Válková.
Šití trénovala v kuchyni
Sama přitom celé dny i noci trávila trénováním šití a prací s různými materiály. Nejdřív doma v kuchyni, později si pro výrobu zástěr pronajala vlastní prostory. „Vařit se u nás dalo jen v polovině kuchyně, protože zbytek zabíraly šicí stroj a žehlicí prkno. V rámci zachování duševního zdraví zbytku rodiny mi tedy nezbývalo nic jiného, než vzít podnikání za jiný konec,“ říká majitelka firmy, která šije nejen designové zástěry v nadstandardní kvalitě, ale také rondony pro kuchaře.
Návrhy všech modelů dělá sama, maximálně poprosí o radu kolegyni, když si neví rady s technologickým postupem. V mládí přitom o módu a její vylepšování moc zájem nejevila. „Jediným mým designérským vrcholem bylo v dětství obtisknutí dlaní namočených v temperách na džíny, jinak nic. Když jsem pak rodičům smrtelně vážně oznámila, že vybírám rodinné finance a budu šít zástěry, myslela jsem, že je budu muset křísit,“ směje se Válková.
Největší poptávka je z restaurací
Dnes vyrábí originální designové zástěry pro velké nadnárodní společnosti i pro malé bary, květinářství, kadeřnictví, restaurace, zlatnictví a podobně. Gastro provoz ale aktuálně tvoří většinu zakázek. Což také bylo znát při pandemii koronaviru, kdy se život v restauracích a barech zastavil.
„Obdivuji všechny, kteří to vydrželi. I pro nás to byly nervy. Ze dne na den se vše zastavilo a nevěděli jsme, co dál. Na nájem jsme si vydělávali šitím jednorázových roušek, šili jsme ve dne v noci. Naštěstí máme stálé klienty, kteří nás zachránili, shánět zakázky od nuly v pandemii si neumím představit,“ říká Válková.
S rozvolněním už jí zase zakázky přibývají, i když nejistota přetrvává. Kvůli epidemii je pořád ještě nedostatek komponentů a materiálů, ze kterých standardně Apronista šije. K rozvoji firmy teď pomáhá i prodej přes Amazon, nejčastěji do sousedního Německa, nově i do Spojených států amerických. „Je to pro nás neznámá a risk, velké konkurenční prostředí, ale jdeme do toho. Třeba si v Americe našich zástěr všimne věhlasný kuchař Gordon Ramsey. Nezlobila bych se, kdyby naši zástěru nosil,“ dodává Zuzana Válková.
