Kdyby se sestavoval žebříček památek, které měly největší smůlu, první místo by mohlo připadnout zámku Vartenberk ve Stráži pod Ralskem.
Za více než 700 let existence ho potkaly snad všechny myslitelné katastrofy. Ničil ho Wehrmacht, který tu měl vězení, později i sovětská armáda. Každá historická etapa mu zasadila zdrcující úder. Z nejhoršího je ale už venku. Postupně ho opravují a konečně začíná připomínat svou zašlou slávu.
„Letos nás čeká další etapa obnovy oken a vnější fasády. Poté jsou k záchraně vnitřní fasády a samozřejmě stropy uvnitř, které byly poškozené při vyhoření zámku. Práce byly rozděleny po letech na pět etap. Tento rok již přistupujeme ke třetí,“ informoval starosta Stráže pod Ralskem Zdeněk Hlinčík.
Nové krovy, střecha i věžička
Práce je to skutečně sisyfovská. S opravami zámku se začalo v roce 2003, v součtu už se do něj investovalo 22,5 milionu korun. Konec je v nedohlednu.
„K tomu, aby byl zámek kompletně hotový, by byla potřeba částka odhadem sto milionů korun,“ zdůraznil starosta.
Kdo však ve Stráži pod Ralskem pár let nebyl, povšiml by si viditelné změny vzhledu zámku. Ten má již nové krovy a střechu, novou věžičku nad vstupní branou, obnovený je přístupový most k zámku a v roce 2016 se zrekonstruoval spojovací krček u severního křídla. Práce pokračují i letos. Liberecký kraj letos na opravu zámku pošle 900 tisíc korun.
Záchrana Vartenberku se daří nejen díky penězům, ale hlavně entuziasmu několika nadšenců. Největším z nich je zastupitel Eduard Horčík, který před lety inicioval začátek obnovy zchátralé památky. Stál také u zrodu letních Vartenberských slavností, jediné akce, která se pravidelně koná v prostorách jinak uzavřeného zámku.
VartenberkVznikl ve 13. století jako tvrz bránící obchodní stezku. Název hradu odrážel jeho funkci. Tvrz měla za úkol strážit (z německého warten). Hrad byl na kopci (z německého berg). Kromě stejnojmenného českého rodu patřil také Lichtenštejnům, Hartigům, dokonce i Albrechtu z Valdštejna, sehrál významné role v době husitství i selských bouří a pobýval tu císař Josef II. Vyrabovali ho Švédové a pak i vypálili. Za druhé světové války sídlil na zámku vězeňský archiv nacistů, bylo tu i vězení. Po válce krátce také československá armáda, kterou v roce 1968 vystřídali vojáci sovětští. V roce 1987 vyhořel. |
Vzbudil o zámek zájem mezi lidmi. „Já jsem naplavenina. Když jsem se přistěhoval do Stráže, byl jsem šokován, co všechno tu bylo zničené. Kostel odsvěcen, vše rozbořené, špinavé, památky vykradené. Začal jsem studovat historii zámku a divil se, proč na něj lidé nejsou pyšní, vždyť je to kolébka rodu Vartenberků. Tenkrát se veřejně mluvilo o tom, že zámek odstřelí, stejně jako se to stalo v Mimoni. Začal jsem psát různé články o zámku, posílal jsem dopisy na všechna možná místa. Žádali jsme peníze na ministerstvu. A oni nám tenkrát skutečně nějaké poslali. A tím se to všechno nastartovalo,“ vzpomíná dnes Horčík, služebně nejstarší strážský zastupitel.
Češi ukradli, co šlo, vzpomíná pamětník
Začátky přitom nebyly snadné. V zámku naposledy sídlila sovětská armáda, jejíž pobyt se na stavu památky negativně podepsal.
Poslední ránu dostal Vartenberk 11. září 1987, kdy během hornického dne parta kluků vlezla na půdu a rozdělala si tam ohýnek. Shořela celá střecha a západní křídlo zámku. Po revoluci a odchodu sovětské armády pak vše završili zloději.
„Ono se s oblibou říká, že vše zničili Sověti, ale není to pravda. Okamžitě po jejich odchodu tam naběhli Češi a co šlo, ukradli nebo zničili,“ upozorňuje Eduard Horčík.
Co bude se zámkem dál? Město se netají tím, že by rádo našlo kupce, který by zámku vdechl nový život. Zámek radnice dokonce nabízí za symbolickou korunu. Problém však je, že by musel doplatit dotace, které již na Vartenberk byly vyplaceny.
Dominanta i srdeční záležitost
„Usnesení našeho zastupitelstva říká, že v případě prodeje by se musely uhradit městu všechny investice. Nicméně pro nás všechny je to kromě dominanty města a jeho historie také srdeční záležitost, možná by se v budoucnu měl tedy objevit spíše partner,“ zamýšlí se starosta Zdeněk Hlinčík.
Minulost však ukázala, že přání koupit si Vartneberk měla u všech zájemců jepičí život. Jedním z vážných zájemců byl například bohatý Čechoameričan Pavel Vančura, který se tu chtěl usadit a v roce 2004 zámek koupit. V jedné části chtěl luxusní kanceláře pro vedení firem, které ve Stráži působí. Jakých, to neupřesnil. Už se pak neukázal.
Další zájemce chtěl ze zámku udělat továrnu na ohýbaný luxusní nábytek a také na výrobu dámské kosmetiky. Měl tu být hospic nebo luxusní hotel pro boháče. Na Vartenberk si pomýšlela i pravoslavná církev nebo italský podnikatel, který vlastnil realitní kancelář. Toho ale zklamalo to, že výhled ze zámku skýtá pouze pohled na panelové domy.
