Působil na Červené Lhotě, Švihově, Humprechtu a posledních 12 let zveleboval Hrubý Rohozec. Že se na hradě něco děje, si teď všimli i ti, kteří na něm třeba už roky nebyli. Nový kastelán ho totiž nechává večer nasvítit, což vzbudilo pozornost fotografů i obyvatel v podhradí.
Snímky nasvíceného Frýdlantu pomalu zaplavují sociální sítě. To byl váš záměr, jak na něj upozornit?
To ani ne. Osvětlení je tu nainstalované už roky, jen se moc nepoužívalo. Tak jsem ho vyzkoušel a uvidíme, jak dlouho to vydrží, protože letošní vyhlídky na správu energií nejsou radostné. Ale není to tak, že bychom Frýdlant nasvěcovali celou noc. Jen hodinu večer a u toho v rámci úsporných opatření chceme zůstat. Zatím se hrad nasvěcuje mezi 18. a 19. hodinou, než se zase posune Slunce. Už si toho všimla spousta fotografů, takže teď vznikají krásné snímky. I místní a přespolní se na to chodí nebo jezdí dívat, což mě těší. Začíná z toho být turistická atrakce. Domlouváme se i s městem Frýdlant, že by se na nákladech osvětlení podílelo. Do budoucna se budeme snažit vyměnit současné halogeny za LED provedení, aby to bylo levnější a šetrnější.
Čím vás Frýdlant jako kastelána nalákal?
Myslím, že na severu Čech není větší výzva než Frýdlant. Je to nejkrásnější hrad a zámek, který tu je. Takže nechat si tuhle příležitost utéct, to bych nesnesl. Na Rohozci jsem byl dvanáct let. Povedlo se nám ho vykřesat do stavu, kdy se s ním můžeme chlubit, ale kvůli nevyřešené restituci se tam řada věcí pořád nedá udělat. A já už jdu do věku, kdy kladu větší důraz na jistotu. Nedávno proběhl už nevím kolikátý soud ohledně restitucí na Rohozci, který opět nic nevyřešil. Představa, že dalších dvanáct let budu na Rohozci bydlet bez koupelny, bez kuchyně a dalšího, protože to všechno se nechává, až se restituční nároky vyřeší, už mě nebavila. Rád věci řeším, nechci jen čekat. Takže nabídka Frýdlantu přišla v pravý čas, abych se někam dál posunul a ukázal, že snad něco umím. Do toho mám asi i klasickou chlapskou krizi středního věku, takže změnu jsem prostě potřeboval.
Frýdlant je kastelánská meta
Předtím jste Frýdlant znal jen jako návštěvník, nebo už jste ho měl profesně načtený?
Frýdlant je obecně kastelánskou metou a mojí celoživotní láskou. Pokukoval jsem po něm už před třinácti lety, ještě když jsem byl na Humprechtu. Tehdy jsem si říkal, co bych dal za to, kdybych jednou na Frýdlantě mohl být. Tak si teď plním sen. Jsem rád, že ten sen vyšel tak, že jsem nemusel z Rohozce utíkat od nedodělané práce. Maximum toho, co tam šlo za daných podmínek udělat, se nám podařilo. A teď je přede mnou nová etapa. Frýdlant je jiný, odlišný od ostatních. Hodně tomu pomáhá, jak je stupňovitě postaven, je hodně členitý. Pořád je tu na co koukat. Stále říkám, že kdyby Frýdlant ležel na jihu Čech jako Hluboká nebo Krumlov, tak je to jeden z nejnavštěvovanějších objektů. Ale na druhou stranu je štěstí, že leží tady a má ještě docela rozumnou návštěvnost. Že z něj není úplně továrna na turisty.
Jak přebírání takhle rozlehlého hradu a zámku probíhá?
Nastupoval jsem v říjnu na tříměsíční souběh ještě s kastelánstvím na Rohozci. A ty tři měsíce bez výjimky spolkly inventury. Každý předmět musíte fyzicky vidět a odškrtnout v seznamu. K tomu se jede ještě druhá kontrola, částečně papírová, částečně už přes programy v počítači. Během toho se třeba ukáže, že se něco z místnosti, kde je to evidované, přesunulo jinam a nezapsalo se to. Takže je to někdy až detektivní práce.
Tři měsíce se pinožíte po nesmírně rozlehlém baráku, rozpečeťujete a zase pečetíte, přebíráte, hlava jde kolem. Na spoustě věcí odpadly cedulky, takže jsme čekali na konec inventury, co bude ze seznamu chybět. Něco se dalo dohledat jen podle fotky té které místnosti, už ani ne podle lokace umístění nebo evidenčního čísla. Ale bylo to fajn. Jak už mi hlavou běží nápady na různé inovace, tak si vždycky řeknu - jo, to půjde, tohle mi prošlo pod rukama.
Sám jste zmínil, jak je Frýdlant členitý, už se všude orientujete?
Je pravda, že je tady spousta místností. Na řadu míst se ani návštěvník nedostane. Je tu i plno depozitů v přístavbách kolem hradeb, takže v tenhle moment mohu říct, že jsem byl na 90 procentech hradu a zámku. A na pár míst jsem ještě cestu nenašel. Třeba anglický dvorek za kuchyní. K němu se asi musíte spustit po žebříku. Zkoušel jsem všechny možné varianty, jak se tam dostat, ale ještě jsem na to nepřišel. Aspoň už mi je jasné, proč je tam tolik náletových dřevin. Asi se opravdu budeme muset spustit oknem po žebříku a pak to tam teprve vysekat.
Také jsem ještě neviděl sklepy pod kuchyní. Ty jsou dělané tak, že musíte v kuchyni najít správnou dlaždici, zvednout poklop a teprve pak se tam dá dostat. To samé bylo s věží. Chvíli trvalo, než se mi podařilo najít správné schody z těch asi devatenácti, které vedou směrem k věži, ale najednou končí v jiném patře.
Měl jsem vizi, že by věž mohla být samostatně přístupná, ale vzhledem k tomu, že tam není samostatná cesta, která by míjela prohlídkovou trasu, tak to nepůjde. Což mě trochu mrzí. Ale i to je seznamování s Frýdlantem, kdy běžím ke dveřím a říkám si, proč před nimi stojí sedačka, vždyť tudy by se dalo procházet. A ejhle, dveře jsou zazděné, protože tam někdo před sto lety vestavěl schodiště.
Také tu dvojice německých badatelů hledala Jantarovou komnatu. Na tu jste náhodou nenarazil?
To byli velmi svérázní hledači. Předchozí kastelánka je v dobré víře pustila do sklepa na prohlídku a oni, aniž by o tom někomu řekli, vytáhli krumpáče a začali tam mlátit do zdí. Takoví trochu a la Indiana Jones, neohlížet se na žádné zákony a pravidla. Nicméně navazujeme na spolupráci se skutečnými archeology z Národního památkového ústavu. Ovšem ne kvůli Jantarové komnatě, ale protože Frýdlant má spoustu míst, která dodnes nebyla prozkoumaná.
Za hradem je třeba odpadní jímka, původně asi nádrž na vodu, která pak začala sloužit jako popeliště. Jsou u ní zasypané schody. Nikdo neví, kam vedou. Pod kaplí jsou zase sklepy zavezené sutí, takže archeologický průzkum by se hodil. Frýdlant má rozhodně co vyprávět. Myslím, že není dostatečně prozkoumaná ani hradní věž. Chodí se tam na ochoz a jednu z galerií, ale ve věži je i bývalá věznice nebo stříbrnice. Třeba tam jsou ještě věci, které se dají najít. I když Jantarová komnata to asi vážně nebude.
Všechny klíče by neunesl
Kolik klíčů při sobě musíte jako kastelán nosit?
Klíčový systém je tady opravdu obrovský. Kdybych měl mít klíče od všeho najednou, tak je ani neunesu. Třeba jeden jsem našel až po třech měsících. Mezitím jsem ty dveře zkoušel otevřít sponkou, zaklínadlem, vším možným, ale nic. Až po tom čtvrt roce jsem klíč náhodou našel, ale úplně jinde, než měl být. Vlastně ještě ani nemám spočítané, kolik místností tu celkem je. Rohozec byl 100+kk. Původní trasa na Frýdlantě měla 68 místností, takže bych tipnul, že na Frýdlantě jich je dohromady asi 200, včetně sklepů, prevétů a různých kamrlíků, kam se ale návštěvníci nedostanou.
Frýdlant tvoří hrad a zámek, má i svá strašidla?
Když nastupuji na nové místo, mám takový rituál. Jdu se večer se svíčkou nebo lucernou představit do všech místností, aby případní duchové věděli, že teď tu spolu budeme, že nemám žádné zlé úmysly a chci s nimi vycházet dobře. A musím říct, že zatímco v hradní části Frýdlantu mám naprostý pocit bezpečí, tak na zámku ve druhém patře, kde jsou dámské pokoje, bývalý fraucimor, se vůbec dobře necítím.
Pořád jsem tam takový obezřetný. Občas se tam ozývají zvláštní a nečekané zvuky. Ale to zná asi každý kastelán. Někam stoupnete a o čtyři místnosti vedle začnou vrzat podlahy, protože to je všechno propojené. Což je taky věc, která vám začátky na novém objektu zpříjemňuje. To postupné sžívání. Časem člověk otupí a už spoustu věcí nevnímá, zatímco teď je to pořád vzrušující.
Jak to vypadá s opravou renesančních sgrafit na zámeckém křídle?
Má začít v březnu, takže na nádvoří vyroste lešení. Doufám, že to návštěvníci pochopí. Sgrafita už jsou za hranicí životnosti. Poslední renovace proběhla na konci 80. let, ale zdejší klima, vítr a vlhkost na tom neblaze zapracovaly.
To, že se teď budou sgrafita znovu opravovat, je velká zásluha předchozí kastelánky, paní Pavlíkové. Snažíme se k tomu přidat i opravu havarijního stavu střechy zámku, když už tady to lešení bude. Ale uvidíme, jak se to podaří. Letos se začnou dělat sgrafita na zadní straně zámku, kde jsou jednodušší ornamenty. Strana do nádvoří je výrazně složitější, jsou tam bohaté figurální výjevy. Bohužel, řada z nich je dost setřelých, takže se dohledávají jednotlivé figury i podle starých fotografií. Budou se k tomu dělat i veškeré kamenné prvky kolem, okenní rámy, ostění, renesanční štíty. Což si Frýdlant zaslouží.
Budou kratší trasy
Jaké další novinky chystáte?
Nechci teď nic prozrazovat, až těsně před sezonou. Ale hlavní změnu prozradit můžu. Týká se rozdělení současné prohlídkové trasy. Ta teď trvala přes dvě hodiny. Současný trend už je ale jiný. Sice bylo fajn, že šlo patrně o nejdelší prohlídkový okruh v Evropě, ale požadavky návštěvníků jsou dnes jiné.
Prohlídky začínaly na hradě, kde jste měli přes hodinu a něco výklad a přesunutí na zámek už pak pro mnohé turisty znamenalo vyloženě jen přežít a vydržet na WC. Pozornost a soustředěnost už byla minimální, zvlášť když ve skupině byly i děti. Prostě to bylo dlouhé. Tím pádem i prohlídka zámku byla brána trochu bokem. Říct dvě věty a přesunout se dál, protože i ten zámek je dost rozlehlý. Takže rozdělení na dvě hodinové prohlídky zvlášť hradu a zámku tomu jen prospěje.
Hlavně zámek na tom získá. Budeme se ho snažit prezentovat trochu jinak, prodat ho ne jako muzeum, ale jako místo, kde se normálně bydlelo. Takže teď přepisuji průvodcovské texty, které se zaměří víc na každodenní zdejší život. Vše se bude odrážet od hlavní postavy, což je Franz hrabě Clam-Gallas, poslední majitel panství. Velmi zajímavá a důležitá osoba pro zdejší region.
Předpokládám, že i pro průvodce bude zkrácení prohlídek úlevou?
Určitě. Však si to představte. Provázíte dvě a půl hodiny, pak seběhnete dolů, napijete se a za deset minut další prohlídka. Když jste tady dali čtyři prohlídky za den, tak to bylo jako osm na jiném zámku. A když se navíc snažíte, aby to návštěvníky víc jak dvě hodiny v kuse bavilo, tak jste na konci dne úplně odvaření. Dost se proto těším, až zdejší průvodce poznám.
Jak to bude se vstupným, zdraží se jako všechno kolem?
K určitému navýšení dojde, ale musíme si uvědomit, že u nás jsou památky děsivě podfinancované oproti světu. Když si tady pořídíte vstupenku na hrad v hodnotě jedné krabičky cigaret, tak to o něčem svědčí. Nahoru šlo všechno, energie jsou dražší, ale zase zlevníme dětské a studentské vstupné. Takže to ve výsledku vyjde podobně jako předtím.
