Třiatřicetiletý záchranář Tomáš Dudich pochází z Banské Bystrice. Jezdí se záchrannou službou Středočeského kraje, párkrát do měsíce slouží v Maďarsku, v letní sezoně se už několik let vrací na Balaton jako motocyklový záchranář. Své znalosti navíc sdílí se studenty Technické univerzity v Liberci.
Jak zvládáte tolik pracovních aktivit ve dvou zemích skloubit dohromady?
Přes rok pracuji jako asistent na Fakultě zdravotnických studií, vyučuji v oboru záchranářství. Učím odborné předměty a vedu cvičení. Ta většinou probíhají formou praktických ukázek nebo moderní formou takzvané simulační medicíny. Studenty uvedeme do „reálné“ situace, navodíme akutní stav, který musí vyřešit. Dvanáct let jsem působil u zdravotnické záchranné služby na Slovensku. Když jsem se přestěhoval, tak jsem začal pracovat v záchranné službě Středočeského kraje. Posledních pět let jsem záchranářem také v Maďarsku, kde většinou sloužím v osobním volnu. Tam jezdím v klasické sanitce během roku, asi tři služby do měsíce, a v létě pak u Balatonu jako člen speciální motocyklové záchranné služby.
Musím na místo přijet bezpečně, ne za každou cenu 200kilometrovou rychlostí.
