Semilský okresní soud přiřkl pozemky na Turnovsku a také zámek Hrubý Rohozec vdově po Walderodem, Johanně Kammerlanderové, již v roce 2011. Krajský soud v Hradci Králové však rozsudek v roce 2013 zrušil a kauzu vrátil okresnímu soudu v Semilech.
Semilský soudce Michal Polák teď vydal rozsudek, kterým nárok rodiny na zabavený majetek uznal. Pokud se proti tomu nikdo neodvolá, což se však v roce 2011 stalo a krajský soud pak rozhodnutí semilského soudu zrušil, kauza bude pokračovat jednáním o navrácení jednotlivých pozemků. „Těch je více než 1400,“ řekl Polák.
Stejně jako nyní Polák rozhodl před šesti lety i jiný semilský soudce Vít Záveský. Nárok Kammerlanderové považoval za oprávněný, poněvadž jejímu zesnulému manželovi vrátily úřady v roce 1992 československé občanství.
Kastelán: Případ se potáhne několik let
Kastelán Hrubého Rohozce Jiří Holub je přesvědčený, že úterním rozsudkem kauza Walderode nekončí. „Stejně jako v roce 2011 přijde na řadu odvolání a případ se pravděpodobně potáhne ještě několik let,“ dodal Holub.
Státní zámek Hrubý Rohozec na kauzu Walderode doplácí. Už 25 let tam jdou peníze pouze na havárie a nejnutnější údržbu. Národní památkový ústav nechce prostředky do zámku vkládat, dokud se nevyjasní, jestli zůstane státu nebo se vrátí Johanně Kammerlanderové. Památka by přitom potřebovala miliony korun na obnovu.
Vše se přitom zdálo jasné už v roce 2008, když se krajský soud a Nejvyšší soud shodly, že Kammerlanderová má nárok na vydání lesa ve Ždárku, zabaveného po druhé světové válce rodu Walderode. Jejich rozsudky posvětil Ústavní soud.
„Pokud Ústavní soud rozhodl o vydání lesa, měly by nižší soudy vrátit Johanně Kammerlanderové všechny další majetky,“ prohlásil již dříve advokát rodiny Roman Heyduk. A právě semilský soudce Záveský mu dal v roce 2011 za pravdu.
V průběhu kauzy se objevily odhady odborníků, že Walderode žádá o vydání majetku za tři a půl miliardy korun. Podle bývalého právníka rodiny Felixe Nevřely však šlo o majetek za zhruba 120 milionů korun.
Walderode opět získal občanství v roce 1992
Hrabě Karel des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek bezprostředně po skončení druhé světové války na základě Benešových dekretů. Vztahovaly se na osoby, jež se během konfliktu provinily proti zájmům Československé republiky.
V roce 1947 úřady Walderodemu československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět, po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel.
V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty.
V roce 1993 obdržel Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později ale ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo. Vlastislav Fejkl, bývalý majetkoprávní referent v Lesním závodě v Harrachově, považoval v roce 1993 vrácení lesa Walderodemu za jasné.
„Měl československé občanství. Byla řada sudetských Němců, jimž po válce majetek sebrali, pak je ale neodsunuli a vrátili jim československé občanství,“ řekl.
