"Vystaveno je přes čtyřicet velkoformátových fotografií, které vznikaly během práce na knize Tichá srdce spisovatelky Aleny Ježkové," uvedla za pořadatele Iva Chaloupková, vedoucí Informačního a kulturního střediska v Železném Brodě.
Brodská výstava zahajuje tematickou sérii výstavních projektů fotografa Jiřího Chalupy, které se v letošním roce představí i na jiných místech, například v Želivském klášteře anebo v Praze na Strahově.
Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Jeden ze snímků Jiřího Chalupy.
"Soubor fotografií vznikal v přímé vazbě na knihu Tichá srdce. S Alenou Ježkovou jsme po pět uplynulých let navštěvovali kláštery v Čechách a na Moravě, ty činné i ty dnes již zaniklé, ona psala a já jsem fotil. Udělal jsem stovky fotografií. Samozřejmě ne všechny mohly být potom v knize publikovány, ten soubor je mnohem širší. Obsahuje fotografie krajin, klášterních areálů, architektury, také portréty řeholníků, kterých si velmi cením," vyjádřil se o své práci sám autor.
"Fotografií vzniklo mnohem víc, určitě k tisícovce. Pro knihu jsme jich vybrali asi sto šedesát," upřesnila Alena Tichá.
Kniha, která vyšla vloni v červnu, přináší téměř tři desítky rozhovorů s představenými klášterů, řeholníky a řeholnicemi ze šesti řádů a představuje téměř šedesát doposud fungujících anebo zaniklých klášterů v Čechách a na Moravě. Proč vlastně dnes chodí lidé do kláštera?
Do klášterů lidé neutíkají, míří tam z přesvědčení
"Neutíkají sem, život v klášteře si volí na základě hlubokého přesvědčení. Také mají dost času na rozmyšlenou, většinou několik let poznávají konkrétní komunitu, žijí s ní, než složí sliby, kterými se zavazují k řeholnictví. V tomto období asi tak polovina lidí odejde. Dá se to přirovnat k běžným vztahům: lidi spolu můžou chodit, ale ne všechny páry se vezmou. Jde o duchovní způsob života, ale to neznamená, že by nežili úplně normálně. Nakupují, vaří, studují, pracují," vysvětlila Tichá.
Sto padesát černobílých fotografií Jiřího Chalupy tvoří podle vedoucí železnobrodského infocentra rovnocennou rovinu knihy.
"Vlastně jsou tím prvním, co čtenáře zasáhne, když knihou listuje. Krásu gotické a barokní architektury citlivě zasazené do krajiny střídá pustota zapomenutých nebo zaniklých klášterních míst, a jedno ani druhé nenechává diváka chladným. Stejně působivé jsou i zachycené lidské tváře, v nichž jsou stopy hořkých životních zkušeností, stejně jako moudrost a radost," míní Iva Chaloupková.
Knihu Tichá srdce je navíc možné po celou dobu výstavy zakoupit v galerii, a to až do druhého února, kdy výstava skončí.
Galerie v Brodě má otevřeno o víkendech od jedné do čtyř hodin odpoledne, na požádání v kanceláři Informačního a kulturního střediska i mimo uvedenou otevírací dobu.
