Kramářské písně byly drsnější než dnešní bulvár. Nezastavily se před ničím

  7:50aktualizováno  7:50
Čím vším kramářské písně oblažovaly senzacechtivé posluchače, dokládá výstava v turnovském Muzeu Českého ráje v Turnově. Jmenuje se Píseň strašlivá. „Kramářské písně se ne nadarmo označují za předchůdce dnešních bulvárních médií,“ říká autorka výstavy Alžběta Kulíšková.

Alžběta Kulíšková vytvořila výstavu, která poutavě vypráví nejen o životě interpretů kramářských písní, ale také o době, kdy žili. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Šlo vlastně o zpívané zpravodajství pro nižší méně vzdělanou skupinu obyvatelstva. Je podivuhodné, kolik má tehdejší a dnešní bulvár společných rysů. Skoro se zdá, jako bychom se od devatenáctého století ve vývoji příliš neposunuli.“

Jedna z kramářských písní, zaznamenaná jako většina ostatních tiskem, se nazývá „Ukrutný čin, který spáchal zlomyslně palič a zlosyn jménem Petr Hoření u Železného Brodu ve vsi Zeleč dne 19. května 1888.“

Zpívalo se v ní kromě jiného: „Ze soboty na neděli mezi půlnocí, založil do domku oheň s ďábelskou mocí. To bylo bolestné, křesťané milí, když našli v plamenu čtyry mrtvoly. Matka hledá svoje dítě a žena muže, nebyli již k rozeznání, můj milý Bože.“

Interpreti kramářských písní hrávali na housličky, flétnu, někdy i na malou harfu. Později se pro ně stal typickým nástrojem flašinet. Písničkáři se rekrutovali například z řad válečných vysloužilců, nacházeli se mezi nimi rovněž slepci.

Vybírali si příběhy, které chtěli posluchači slyšet. Někdy šli za hranici, považovanou v dnešní době za snesitelnou.

Horší než současný bulvár

„V písních se objevují i tak drastické popisy lidského utrpení, že se na naší výstavě nedaly publikovat,“ upozorňuje Kulíšková.

„Zatímco současný bulvár bere ohledy na čtenáře při popisu násilných činů spáchaných na dětech, autoři kramářských písní se nezastavili před ničím. Naturalisticky vylíčené vraždy utrpení dětí bývaly jejich častým námětem.“

Kramářské písně, ať již zpívané nebo tištěné, se rozvinuly v 16. a 17. století. Ještě více se šířily poté, co císařovna Marie Terezie zavedla v roce 1774 povinnou školní docházku a stále více lidí umělo číst. Zlatý věk kramářských písní na sebe pak nenechal dlouho čekat.

„S pomocí textů kramářských písní bychom mohli sestavit dějiny celého devatenáctého století. V Čechách jich tehdy vznikly přinejmenším desítky tisíc. Nevěnovaly se pouze tragickým událostem. Mnohé z nich byly nábožné nebo přinášely mravní ponaučení,“ prohlašuje Kulíšková.

„K písním se přidávaly cedule s malovanými obrázky. Stoupl počet písničkářů, přebírali si skladby, někdy si vykrádali texty a zvyšovala se konkurence mezi nimi. Písničkáři žili většinou v nouzi, protože i jejich posluchači byli chudí.“

Kramářské písně jako novodobé horory

Při vytváření výstavy o kramářských písních mohla Kulíšková sáhnout do archivu Muzea Českého ráje a především do sbírky Josefa Scheybala staršího. „Řadí se k nejstarším v Česku a obsahuje přes deset tisíc kramářských písní,“ dodává Kulíšková.

Některé kramářské písně jakoby z oka vypadly novodobým hororům o zvířecích nestvůrách.

„Nová píseň o ukrutném příběhu“ se týkala obrovského hada u Hamburku. Požíral lidi a v jeho útrobách skončili také čtyři muži, kteří se snažili zrůdného plaza zneškodnit ručnicemi. Střely se však od jeho těla odrážely. Nakonec muselo na velehada přitáhnout vojsko s děly.

Jedním z nejslavnějších písničkářů v Českém ráji byl Josef Tér z Rovenska. Ve svém městě vyvolal jednou pozdvižení kramářskou písní o velikánském a hrozitánském ptáku z Turecka.

Umocňoval ji obrázek opeřeného monstra. Lidé v Rovensku, zejména pak matky malých dětí, se děsili, že pták přiletí a s obavami hleděli směrem k Troskám.

Mnohé písně jsou mravoučné

Jedna z kramářských písní líčila pustošivou povodeň v jižních Čechách z roku 1889. „Lidé ruce spínali, ach, kde jsou naše děti, stavení máme odnešený, kde budeme ležeti?“

Další text vystavený v Muzeu Českého ráje se vrací do roku 1870, kdy při střelbě do stávkujících dělníků ve Velkých Hamrech - Svárově zahynulo sedm lidí. Bere si na paškál nelítostného ředitele továrny, smutně proslulého Palmeho.

Rovenský písničkář Tér jedním ze svých textů doložil, že kramářské písně sloužily také jako propaganda. Vyzýval Čechy, aby odolali lákavým výzvám agitátorů k vystěhování do carského Ruska, kde je nic dobrého nečeká.

Mnoho kramářských písní můžeme označit za mravoučné. Třeba Kořalku pekelnou.

„Kořalka jest rodem z pekla, Luciperovi utekla... Moudré dělala hloupými, a bohaté ubohými, vejdělky jim užírala, hladem děti usmrtila. Hospodářství prodávala, pole louky zastavila, dluhů lidem nadělala.“

Rekreanti složili slavnou parodii o Jabůrkovi

Úroveň kramářských písní se velmi lišila. „Některé texty byly mimořádně hloupé, autoři komolili češtinu,“ dodává Kulíšková. „Jiní písničkáři naopak velmi dobře zvládali jazyk, rýmy i verše a zanechali po sobě kvalitní díla.“

V 19. století zněly také satirické kramářské písně. Jednu z nejslavnějších složila skupina rekreantů v Lázních Sedmihorky v roce 1884.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Jejich parodie na písně oslavující válečné hrdinství v rakouskopruské válce se zachovala dodnes, a dokonce v několika světových jazycích. Je o kanonýru Jabůrkovi a zlidověla. „Praskla puma velmi prudce, utrhla mu obě ruce, on rychle boty sundal a nohama ládoval.“

Zlidovělý refrén pak zní: „A u kanonu stál a pořád ládo ládo ládoval.“

Kulíšková se věnuje kramářským písním již dlouhá léta. Výstavu, umístěnou do Kamenářského domu, připravovala asi měsíc a půl. „Musela jsem pročíst hodně textů. Ale byla to zajímavá a hezká práce,“ svěřuje se.

Křišťálová Lupa 2016

Nejčtenější

U Máchova jezera se usadili šakali. S klimatem se něco děje, říká zoolog

Od března doplní vycpaný šakal expozici českolipské fauny v místním muzeu....

Když šéf českolipského muzea Zdeněk Vitáček, před lety začal nacházet v okolí Doks a Provodína charakteristické stopy s...

Mladík na ulici vyzval na souboj osmdesátníka. Netušil, že to je judista

Ilustrační snímek

Nepořádek, který dělal na ulici v České Lípě při pojídání kebabu mladý muž, rozčílil kolemjdoucího osmdesátiletého...

Ti tygři jsou bastardi. Jejich orgány mohu použít, hájí se souzený Berousek

Ludvík Berousek u soudu v České Lípě (21. ledna 2019)

V České Lípě pokračuje soudní jednání, při němž se rozplétá kauza nelegálního obchodu s částmi tygřích těl. Veterinářka...

Kamion biatlonistů se vrátil domů. Nejhorší noční můrou je D1, říká řidič

Řidič Martin Žák s kamionem loni najezdil 15 tisíc, letos už 10 tisíc kilometrů.

Třináct metrů dlouhý, čtyři metry vysoký, téměř dva a půl metru široký. Prostě klasický kamion, jakých jezdí na...

Seniorka, kterou napadla doga, zemřela v nemocnici. Vyšetřuje to policie

Ilustrační snímek

V pátek v nemocnici v České Lípě zemřela seniorka, která zde byla od středy hospitalizovaná po napadení psem....

Další z rubriky

Ceny pro britské hudebníky stvořili v Lasvitu, podobu jim vtiskla brambora

Soška pro britské umělce

Brambora vtiskla jedinečnost soškám, které si za své výkony převezmou britští umělci. Trofeje pro letošní udílení cen...

Hodkovice odmítají obří halu. Městu přinese jen problémy, bojí se místní

Skladovací areál (vyznačen červeně) by měl zabrat plochu velkou pět a půl...

Je to příliš masivní a na dopravně nevhodném místě. Tak hodnotí vedení města záměr firmy Prodeca vybudovat na okraji...

Rohozec vládne mezi pivy, Zlatou pečeť má i mok z Frýdlantu

Ilustrační snímek

Pivo z Českého ráje, malorohozecká třináctka, získalo nejvýznamnější cenu na světové soutěži Zlatá pivní pečeť, jež...

ROZHODNUTO: Obědy zdarma budou jen pro některé děti
ROZHODNUTO: Obědy zdarma budou jen pro některé děti

Několikaměsíční dohady jsou u konce. Vláda rozhodla, že obědy ve školách zdarma se nebudou týkat každého. Kdo na ně dosáhne a kolik to bude stát?

Najdete na iDNES.cz