K tomu, aby svépomocí postavili dům, nepotřebovali návody na YouTube. Design jejich šatů negenerovala umělá inteligence, přesto se ve skříních zabydlely na dlouhé roky v takřka neměnné podobě.
O tom, že lidová kultura patří i do života dnešních lidí, je přesvědčená etnografka a historička umění Vladimíra Jakouběová. Před čtyřiceti lety v Muzeu Českého ráje připravila stálou expozici Lidová kultura Pojizeří. Během loňského roku ji modernizovala.
„Měla jsem mnohokrát v úmyslu expozici reinstalovat, ale nečekala jsem, že to bude pro mě tak těžké. Když ji po sobě měníte po čtyřiceti letech, je to asi jako když si chcete přešít svatební šaty po babičce. Chcete, aby to byl úplně nový model, ale zároveň vidíte fotografii babičky v těch šatech před očima,“ popisuje kurátorka výstavy Jakouběová.
Některé exponáty, zejména ty prezentované už v roce 1895 na Národopisné výstavě Československé v Praze, zůstaly stejné. Představují totiž pomyslné rodinné stříbro turnovské etnologické sbírky.
Modřínová malovaná světnice z Malé Skály z roku 1709 zůstala na svém místě, stejně tak nedávno restaurovaný Bělohlávkův betlém z konce 19. století. Nově výstavu doplnily kresby Josefa Václava Scheybala, cenné formy na potisk látek, na máslo a perník nebo oděvní doplňky.
„Nejsem etnograf, který by byl zastáncem myšlenky, že všichni musíme žít v roubence a chodit v kroji. Z tradiční kultury si vybírám to, co je možné přenést do našeho současného života. A to je určitě funkčnost předmětů. Protože sedlák, který neměl žádný přístup k informacím, byl schopen si postavit dům z kvalitního materiálu. I tři sta let staré objekty dosud stojí. A možná jsou v lepším stavu než ty, které se staví dnes,“ míní etnografka.
Lidé z venkovských vrstev, jejichž zvyky a životy výstava odráží, uměli pracovat s kovy, dřevem i jinými přírodními materiály.
Dokázali regulovat potoky a udržet v nich vodu, aniž by spoléhali na těžkou techniku či betonová koryta. Vrby, které vysázeli podél vody, pak uměli zužitkovat třeba na koše, které používali v domácnosti. Každý vystavený předmět měl pro ně svou váhu.
„Stačí, když nepůjde proud“
„Tradiční lidová kultura je pro náš život velmi důležitá. Protože se někdy můžeme ocitnout v situaci – stačí, když nepůjde elektrický proud – a budeme si muset sami pro sebe něco vyrobit. A když se naučíme s materiálem pracovat, jako to uměli naši předci… ,“ zamýšlí se Jakouběová.
Lidové umění podle ní navíc inspiruje bez ohledu na čas. Studenti uměleckoprůmyslové školy v Praze, s níž spolupracuje, vytvářejí moderní šperky inspirované motivy z turnovských exponátů. Z tradiční kultury čerpají také výtvarníci v současném moderním umění. Designéři spolupracují s řemeslníky, kteří dokonale ovládají osvědčené technologie zpracování dřeva, kovů či modrotisku a spojením osvědčeného a nového vznikají jedinečné návrhy.
Ohniště i přístřešky. Archeologové mají na Turnovsku objev z doby meziledové |
„Výstava začíná fotografiemi Petra Matouška, který patří mezi první dokumentátory lidového stavitelství tady v regionu, společně s Janem Prouskem a později i s Josefem Václavem Scheybalem,“ shrnuje kurátorka.
Vzácná sbírka modelů chalup a zemědělských usedlostí Josefa Licehamera se díky finančním darům mecenášky Dagmar Nové z Prahy letos rozroste o další domy.
Návštěvníci Muzea Českého ráje si mohou prohlédnout, v čem tehdejší obyvatelé Českého ráje a Pojizeří bydleli, jak měli zařízené domy a šatníky, co jejich ruce vyráběly, v čem vařili nebo pekli a čím se bavili. Jejich zrakům nezůstane skryto ani to, jak se bavili. Jádro etnologických sbírek muzea sestává z předmětů kultury všedního dne od konce 18. století do období po druhé světové válce.
Byť by starosta Turnova Tomáš Hocke raději dal přednost expozici interaktivnější, obdivuje jak malovanou světnici, tak sbírku manželů Scheybalových dokumentující lidovou architekturu.
Benefitem je, že nás nepostihl odsun, říká starosta Turnova, kde se žije nejlépe |
„Pracoval jsem s těmi dokumenty jako projektant a doteď se do nich rád dívám. Když děláme něco tady v Turnově, tak naše první kroky vedou do muzea nebo ke knížkám, které vydává David Marek. Prohlížíme historické fotky, abychom zjistili, jak to dělali předkové, než do toho hrábneme my,“ přiznává starosta s nadsázkou.
Modernizace stálé expozice v Turnově, která se oproti původním plánům protáhla na rok, vyšla na necelé dva miliony korun. Podpořilo ji ministerstvo kultury i Liberecký kraj.
„Velká část toho, co známe, je s lidovou kulturou propojené. Od mentality, přes hmotné a nehmotné statky, až po hudbu či kinematografii. Myslím si, že i v tomhle století je velmi potřebná – právě proto, že je všechno tak dynamické a turbulentní,“ uzavírá Jan Holovský, ředitel odboru muzeí a galerií z ministerstva kultury.
