Na Babiše při sázení aleje křičely i děti. Ten se divil, že nejsou ve škole

  • 37
„Babiši, zle mi je, když ty sázíš aleje.“ Takové a podobné transparenty a výkřiky doprovázely středeční vysazování ovocné aleje ve Vyskři v Českém ráji. Asi padesátka demonstrantů sem přijela vyjádřit nesouhlas s osobou českého premiéra, který se akce zúčastnil.

Mezi lidmi byli i příznivci ministerského předsedy, kteří se vzájemně s odpůrci překřikovali. Na místě byli i policisté, kteří hlídali, aby mezi skupinami nedošlo ke konfliktu.

Babiš přijel do Vyskře osobně zasadit několik ovocných stromů, které se stanou součástí jeden a půl kilometru dlouhého stromořadí upomínajícího na 150. výročí narození indického duchovního vůdce Mahátmy Gándhího. Společně s jednou lípou na indickém velvyslanectví jich bude celkem 150.

„Tahle země je naše, my jsme tady doma,“ volala na Babiše skupinka žen s podomácku vyrobenými nápisy na papíře. Společnost jim dělaly dvě děti. „Kdys naposled držel v ruce lopatu?,“ křikl jeden z hochů směrem k premiérovi.

„Já držím lopatu v ruce často, pracuju fyzicky od svých devíti let a vlastníma rukama jsem v roce 1982 postavil dům. Co užitečného jste udělal vy?“ vmetl jeho směrem premiér, jeho vzkaz se ale ztratil v poryvech větru.

„Tolik kecalů tady. Jeden pracuje, dvacet se jich na něj kouká,“ zastal se Babiše starší muž, který přihlížel akci. „Kdybyste radši taky zasadili nějaké stromy,“ zvolal.

Na demonstranty reagoval Andrej Babiš ještě později, když vyjádřil znechucení nad tím, že do protestů vůči němu zapojili děti. „Neměly by být spíš ve škole? Nevím o tom, že by byly prázdniny,“ podivil se.

Gándhí razil heslo „Zpět k přírodě“

Akce ve Vyskři je součástí záměru české vlády a Nadace Partnerství vysázet do pěti let v české krajině deset milionů stromů. Spojit úmysl s Mahátmou Gándhím vymyslela indická ambasáda, která chce svého nejznámějšího představitele důstojně uctít.

„To on deklaroval heslo „Zpět k přírodě“. Byl velký environmentalista,“ připomněla indická velvyslankyně Narinder Čauhanová. Nápad vysadit stromy právě ve Vyskři vzešel od Agentury ochrany přírody a krajiny. Její ředitel František Pelc pochází z Turnova. „CHKO Český ráj je nejstarší CHKO v naší republice, takže se rozhodlo umístit alej sem. Není to jediný důvod. Český ráj je unikátní mix přírody, starobylých památek a obcí, což se Indům moc líbilo a s radostí to uvítali,“ sdělil Pelc.

Dalším důvodem je to, že Český ráj je oblast jen velmi málo zasažená kůrovcovou kalamitou tak jako třeba Vysočina nebo Jeseníky. Jistá panenskost zdejší přírody indické zástupce přesvědčila, že pro citlivé mladé stromky se našlo vhodné místo.

Fotogalerie

Mix slivoní, třešní a hrušní sázel osobně Vojtěch Marek ze Všeně. Ručně, jen s rýčem a lopatou, bez použití těžké techniky. „Aspoň nemusím utrácet za posilovnu a wellness centrum, budu fit zadarmo,“ pochvaloval si. Tříleté roubované vysokokmeny by podle něj měly na Vyskři prosperovat. „Jsou tu dobré úrodné půdy, písčito-hlinité. Myslím, že prvních plodů se dočkáme už za dva roky,“ dodal Marek.

„Ještě je třeba stromy zabezpečit proti okusu zvěří. O stromky se má dva roky starat CHKO, ale předpokládám, že dojde k nějaké dohodě mezi nimi a obcí a zalévání obstaráme my. Nedávno jsme si pořídili traktůrek s nádrží na vodu a čerpadlem,“ podotkl starosta Vyskře Jan Kozák.

Sázení stromů se účastnil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Sázet stromy je výrazem maximálního nesobectví, neboť ten kdo je sází, se obvykle nedočká stínu jejich koruny,“ komentoval.