Před 110 lety se konala obří výstava českých Němců. Přijel i císař

  10:35aktualizováno  10:35
Pražská jubilejní výstava v roce 1891 se stala manifestací slovanského obyvatelstva Čech. Mezi Němci se začala rodit myšlenka uspořádat si výstavu vlastní, která by reprezentovala německy mluvící oblasti. Návrh vzešel od libereckého Živnostenského spolku v roce 1894 a následovaly několikaleté rozsáhlé přípravy.

Metznerova kašna před hlavní výstavní budovou. | foto: Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg 1907

Největšími sumami přispělo město Liberec (padesát tisíc korun), textilní firmy Johann Liebieg & Co., Ignaz Klinger z Nového Města pod Smrkem, Ignaz Ginzkey & Co. z Vratislavic nad Nisou a Franz Schmitt z Českého Dubu (dohromady sto tisíc korun) a tiskárna bratří Stiepelů (pětadvacet tisíc korun).

Na základě získaných úpisů organizátoři obdrželi úvěr na tehdy astronomickou částku milion a půl korun.

Jako místo konání byl vybrán nezastavěný areál nad právě dokončenou přehradou. „Za výhodných podmínek jej pronajal hrabě Franz Clam-Gallas,“ uvedl památkář a historik umění Jaroslav Zeman.

Zahajovací ceremoniál za účasti protektora arcivévody Karla Ferdinanda se uskutečnil 17. května 1906 a vrcholem výstavy se stala 21. června návštěva císaře Františka Josefa I.

„Poctila-li hlava státu nějaké město či akci svou návštěvou, bylo to vnímáno jako mimořádná událost. V tomto případě cesta do Liberce představovala jistou kompenzaci za předchozí návštěvu Jubilejní výstavy v Praze s cílem podpořit a zachovat loajalitu českých Němců,“ vyprávěl Zeman.

Střed kompozice zabrala nika a kašna

„Aby František Josef vyvážil návštěvu výstavy, setkal se za svého libereckého pobytu i s představitelem české menšiny Václavem Šamánkem.“

Císař při této příležitosti navštívil také Vratislavice nad Nisou a Jablonec nad Nisou.

Střed kompozice zaujímala třiapadesát metrů vysoká centrální hala s kupolí, velkou nikou a kašnou od sochaře Franze Metznera. U přehrady vznikla síť cest, podél nichž byly rozestaveny výstavní budovy, od malých kiosků po reprezentativní pavilony renomovaných firem a navržené také vesměs renomovanými architekty.

Například mladý Adolf Loos navrhl pavilon firmy Siemens & Halske, Max Kühn a Heinrich Fanta zase navrhli komorní pavilon trutnovského pivovaru. „Stál na břehu přehrady a z jeho terasy byl impozantní výhled na vodní hladinu,“ zmiňuje Zeman.

Velkolepý Pavilon umění, jehož expozici tvořila díla německých malířů a sochařů, byl dílem Josefa Zascheho a norimberský architekt Jakob Schmeissner realizoval pavilon firmy Liebieg.

Na 80 výstavních pavilonů

„Ta se na výstavě představila typovým rodinným domem, ukázkou moderního zaměstnaneckého bydlení, přičemž součástí pavilonu byla i stylová norimberská pivnice, kde se čepovalo pivo z liebiegovského pivovaru Obora,“ doplnil Zeman. Dům dodnes stojí ve Fučíkově ulici číslo 128.

Výstaviště čítalo osm desítek rozličných pavilonů, jejichž autory byli místní i zahraniční tvůrci. „Plocha libereckého výstaviště o rozloze čtyři sta tisíc metrů čtverečných byla skutečně úctyhodná, neboť takových rozměrů mnohdy nedosahovaly ani prostory světových výstav,“ zdůraznil Zeman.

Záměrem organizátorů bylo, aby se výstavy zúčastnila všechna významnější „německá“ města, nejen jednotliví výrobci, a každé z měst se představilo vlastním pavilonem. „Celkové pojetí výstavy mělo navenek deklarovat silné nacionální cítění a jednotu Němců v Čechách,“ podotkl Zeman.

Univerzálnost výstavy, která měla být jakousi odezvou českých Němců na pražskou jubilejní výstavu roku 1891, se odrazila i ve snaze ukázat soudobé trendy obytné architektury a k tomuto účelu vzniklo několik staveb.

„Ty jsou dnes jedinou stojící připomínkou nejen výstavy, ale i systematicky prosazovaných snah o výstavbu Liberce jako města zahradních vilových čtvrtí,“ uvádějí autoři knihy Slavné vily Libereckého kraje.

Kvůli výstavě vybudovali tramvajovou linku

Jejich autory byli již zmíněný Jakob Schmeissner a také architekt Ernst Schäfer, který na výstavišti vedle četných drobnějších staveb postavil domy číslo 127 a 129 v dnešní Klášterní ulici.

Výstaviště propojovala s centrem města za tím účelem vybudovaná dočasná tramvajová linka, která vedla Husovou ulicí ze Šaldova náměstí až na výstaviště. Díky výstavě se také zrodil v centru města hotel Schienhof, dnešní Praha.

Očekávalo se totiž, že do města zavítá řada návštěvníků, kteří budou shánět ubytování. Parcely na nároží Železné ulice v Liberci proto koupil bohatý majitel mlýna a pekáren Ignaz Schien z Růžodolu I a vybudoval moderní hotel v secesním stylu podle návrhu jabloneckého architekta Roberta Hemmricha.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

„Nepochybně náleží k nejexkluzivnějším Hemmrichovým realizacím,“ upozornil památkář Petr Freiwillig.

Podrobně své čtenáře o výstavě informoval především místní deník Reichenberger Zeitung, v němž byla výstavě v den jejího slavnostního otevření věnována obsáhlá příloha.

„Ačkoliv Výstava českých Němců po svém ukončení 30. září 1906 nesplnila vysoká očekávání pořadatelů, znamenala důležitý mezník v politickém, kulturním i uměleckém vývoji města, kterému zprostředkovala přímý styk se soudobými trendy v průmyslu i architektuře, a potvrdila jeho pozici nejpřednějšího německého města v Čechách. Zároveň představovala největší a nejambicióznější výstavní podnik českých Němců na našem území,“ uzavřel Zeman.

Nejčtenější

U Máchova jezera se usadili šakali. S klimatem se něco děje, říká zoolog

Od března doplní vycpaný šakal expozici českolipské fauny v místním muzeu....

Když šéf českolipského muzea Zdeněk Vitáček, před lety začal nacházet v okolí Doks a Provodína charakteristické stopy s...

Mladík na ulici vyzval na souboj osmdesátníka. Netušil, že to je judista

Ilustrační snímek

Nepořádek, který dělal na ulici v České Lípě při pojídání kebabu mladý muž, rozčílil kolemjdoucího osmdesátiletého...

Ti tygři jsou bastardi. Jejich orgány mohu použít, hájí se souzený Berousek

Ludvík Berousek u soudu v České Lípě (21. ledna 2019)

V České Lípě pokračuje soudní jednání, při němž se rozplétá kauza nelegálního obchodu s částmi tygřích těl. Veterinářka...

Kamion biatlonistů se vrátil domů. Nejhorší noční můrou je D1, říká řidič

Řidič Martin Žák s kamionem loni najezdil 15 tisíc, letos už 10 tisíc kilometrů.

Třináct metrů dlouhý, čtyři metry vysoký, téměř dva a půl metru široký. Prostě klasický kamion, jakých jezdí na...

Seniorka, kterou napadla doga, zemřela v nemocnici. Vyšetřuje to policie

Ilustrační snímek

V pátek v nemocnici v České Lípě zemřela seniorka, která zde byla od středy hospitalizovaná po napadení psem....

Další z rubriky

Areál na Ještědu má blíž k novým sjezdovkám, posudek je příznivý

Pás ukazuje, kde by na Ještědu měla vést další sjezdovka s názvem Nová Skalka.

Zatím to vypadá pro slovenského miliardáře Igora Rataje dobře. Posudek, který měl zhodnotit plány jeho společnosti TMR...

Ceny pro britské hudebníky stvořili v Lasvitu, podobu jim vtiskla brambora

Soška pro britské umělce

Brambora vtiskla jedinečnost soškám, které si za své výkony převezmou britští umělci. Trofeje pro letošní udílení cen...

Rohozec vládne mezi pivy, Zlatou pečeť má i mok z Frýdlantu

Ilustrační snímek

Pivo z Českého ráje, malorohozecká třináctka, získalo nejvýznamnější cenu na světové soutěži Zlatá pivní pečeť, jež...

Rodit bez lékaře? Bulovka otevřela centrum, kde to je možné
Rodit bez lékaře? Bulovka otevřela centrum, kde to je možné

Stále více žen touží rodit doma nebo alespoň v příjemném prostředí s pomocí porodní asistentky. Zatímco v zahraničí jsou takzvané porodní domy běžné, v ČR je tento systém porodnictví dosud v plenkách. Pražská Bulovka se to rozhodla změnit a přišla s řešením.

Najdete na iDNES.cz