Pavel Šercl s klapkou z křídla letadla Aero, které havarovalo v roce 1948 na...

Pavel Šercl s klapkou z křídla letadla Aero, které havarovalo v roce 1948 na Ještědu. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Pět cestujících nepřežilo. Pád letadla u Ještědu připomíná výstava

  • 3
Šest cestujících, z nichž pět nepřežilo. Taková je bilance nehody, která se odehrála před sedmdesáti lety pár stovek metrů od vrcholu Ještědu. Koncem srpna 1948 do hory narazilo letadlo Aero C-3D. Cestovali v něm zástupci československého leteckého průmyslu, které mělo čekat jednání na letišti v libereckém Růžodole.

Součástky z havarovaného stroje lze dnes spatřit v expozici Jizerskohorského technického muzea v Bílém Potoce pod Smrkem.

Posádku letadla tvořili pilot Václav Barborka, navigátor Josef Kroulík a radiotelegrafista Karel Paduch. Na palubě byli dále cestující – letečtí konstruktéři Antonín Husník, Vladimír Karmazín a Václav Brabec.

„Stroj letěl z pražských Kbel. Posádka se dostala do oblačnosti, která se vytvořila kolem Ještědu, a to se jí stalo osudné. Letoun zachytil o stromy na severozápadním svahu, byl stržen mezi stromy a rozlomil se na několik kusů,“ popsal na webu leteckabadatelna.cz Pavel Krejčí.

Po nehodě vypukl požár. Ten částečně spálil část vraku a na místě mu podlehli ti, kteří přežili náraz. Antonín Husník s těžkými zraněními, několika zlomeninami a popáleninami vynesl z trosek letounu těla svých druhů, kterým už nebylo pomoci, sám došel na silnici a byl okamžitě dopraven do nemocnice.

O život bojoval šest dní

O svůj život bojoval šest dní a zemřel na následky popálenin 26. srpna 1948. Ve stejný den byl na hřbitově v Praze na Malvazinkách pohřben Vladimír Karmazín. Leteckou katastrofu tak s těžkým zraněním přežil pouze Václav Brabec.

Vrak letounu odklidila armáda, přičemž části křídel a další artefakty zůstaly na místě, kde vznikl i pomník. Části křídel – klapky – se později objevily na libereckém letišti, načež je zachránil dlouholetý člen Aeroklubu Liberec, dnes již zesnulý Jaroslav Prchal.

Nyní jsou k vidění v bílopotockém technickém muzeu v expozici, která se věnuje nehodám letadel v tomto regionu. V části hor mezi Bílým Potokem a Novým Městem pod Smrkem se totiž stala leteckých nehod celá řada.

Zatím poslední letecká katastrofa se v Jizerských horách odehrála před šestadvaceti lety, kdy narazila do Smědavské hory dvě malá francouzská letadla. „Nehoda byla, tak jako ostatní, zapříčiněna špatným počasím,“ shrnul Pavel Šercl z muzea.

V Bílém Potoce spolupracují se Severočeským muzeem, s Vojenským historickým ústavem i se soukromými badateli a historiky. „Ještě dávno předtím, než se zrodilo muzeum, jsem chodíval s kamarády hledat relikvie do hor. Věděl jsem o havárii na Měděném vrchu u Nového Města a tam jsme začínali s hledáním a sbíráním. Pak jsem v muzeu udělal takovou vitrínku s nálezy a postupně se začali přidávat se svými artefakty i další,“ popsal Šercl.

S vykopávkami se často obchoduje na burzách. Šéf Jizerskohorského technického muzea tomu však nakloněn není. „Pro trosky letadel je ale nejideálnější a nejpietnější vystavovat je na místech, kde se havárie odehrály. Když se věci odvážejí a prodávají dál, mizí tím i část jedinečné historie kraje,“ uzavřel.